{"id":5085,"date":"2018-07-30T04:29:47","date_gmt":"2018-07-30T03:29:47","guid":{"rendered":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/?p=5085"},"modified":"2018-07-17T21:38:36","modified_gmt":"2018-07-17T20:38:36","slug":"historie-fojtstvi-ve-vesele","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/historie-fojtstvi-ve-vesele\/","title":{"rendered":"Historie fojtstv\u00ed ve Vesel\u00e9 …"},"content":{"rendered":"

Za tento p\u0159\u00edsp\u011bvek jsem velmi r\u00e1d a d\u011bkuji t\u00edmto autorce – Pet\u0159e Pavelkov\u00e9, kter\u00e1 spole\u010dn\u011b s man\u017eelem cel\u00e9 fojtstv\u00ed opravila a dnes tam provozuj\u00ed kr\u00e1sn\u00fd „Penzion Na Fojtstv\u00ed“<\/a><\/p>\n

Z\u00a0 nejstar\u0161\u00edch d\u011bjin Vesel\u00e9<\/b><\/span><\/span><\/p>\n

Ve 13. stolet\u00ed byl n\u00e1\u0161 kraj le\u017e\u00edc\u00ed na hranici Moravy a Uher majetkem panuj\u00edc\u00edch P\u0159emyslovc\u016f, byl to neprostupn\u00fd prales, kter\u00fd se jako ochrana hranic nesm\u011bl k\u00e1cet. Ve 13. stolet\u00ed do\u0161lo k os\u00eddlov\u00e1n\u00ed n\u00ed\u017ein, na n\u011bm\u017e se pod\u00edlely p\u0159edev\u0161\u00edm mni\u0161sk\u00e9 \u0159\u00e1dy. K v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edmu vzestupu po\u010dtu obyvatel do\u0161lo a\u017e v souvislosti s d\u011bjinn\u00fdm procesem zvan\u00fdm vala\u0161sk\u00e1 kolonizace.<\/span><\/span><\/p>\n

Na sklonku st\u0159edov\u011bku, ale zejm\u00e9na po roce 1500, p\u0159i\u0161el do na\u0161ich kon\u010din pasteveck\u00fd lid zvan\u00fd Vala\u0161i a os\u00eddlil hospod\u00e1\u0159sky nevyu\u017eit\u00e9 kopcovit\u00e9 oblasti. Vala\u0161sk\u00e9 pastevectv\u00ed a sala\u0161nictv\u00ed m\u00e1 sv\u016fj p\u016fvod v Rumunsku. Paseky se vytv\u00e1\u0159ely z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00edm dal\u0161\u00ed p\u016fdy z lesn\u00edch ploch, kter\u00e9 byly k\u00e1ceny a ku\u010dov\u00e1ny. Dobytek, kter\u00fd sp\u00e1sal horsk\u00e9 louky a m\u00fdtiny byly kozy a ovce. V\u011bt\u0161ina vala\u0161sk\u00fdch osad vznikala po tatarsk\u00fdch n\u00e1jezdech. Vala\u0161i, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li z v\u00fdchodu, byli lidem svobodn\u00fdm, kter\u00fd nem\u011bl jinou povinnost, ne\u017e platit vrchnosti da\u0148 za sp\u00e1s\u00e1n\u00ed luk, ale postupn\u011b pozb\u00fdvali toto postaven\u00ed a st\u00e1vali se poddan\u00fdmi, zejm\u00e9na pokud ke sv\u00e9 ob\u017eiv\u011b museli obd\u011bl\u00e1vat i p\u016fdu.<\/span><\/span><\/p>\n

Nejstar\u0161\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zpr\u00e1va o Vesel\u00e9 poch\u00e1z\u00ed z roku 1376, kdy obec byla sou\u010d\u00e1st\u00ed biskupsk\u00e9ho l\u00e9na Arnoltovice (dnes obec Poli\u010dn\u00e1). V r. 1396 prodal biskup Mikul\u00e1\u0161 l\u00e9no Arnoltovice i s pr\u00e1vem patron\u00e1tn\u00edm ve Vesel\u00e9 Lackovi z Krava\u0159, od 15. stolet\u00ed pak obec n\u00e1le\u017eela trvale k panstv\u00ed Ro\u017enovsk\u00e9mu. <\/span><\/span><\/p>\n

V roce 1676 bylo ve Vesel\u00e9 7 grunt\u016f, 12 chalup, ml\u00fdn a fojtstv\u00ed.<\/span><\/span><\/p>\n

V roce 1728 se za\u010dal stav\u011bt nov\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd kostel s v\u011b\u017e\u00ed, na stavbu kostela p\u0159isp\u011bly t\u00e9\u017e obce Za\u0161ov\u00e1, Mal\u00e1 Byst\u0159ice, St\u0159\u00edte\u017e, Br\u0148ov a Mal\u00e1 Lhota, vysv\u011bcen byl v r. 1729 ke cti sv. Martina<\/span><\/span><\/p>\n

V roce 1794 ji\u017e bylo ve Vesel\u00e9 zaznamen\u00e1no celkem 42 dom\u016f a 264 obyvatel, v roce 1835 je uv\u00e1d\u011bno 58 dom\u016f, 395 obyvatel, 26 kon\u00ed, 49 ks hov\u011bz\u00edho dobytka a 15 ovc\u00ed.<\/span><\/span><\/p>\n

Prvn\u00ed volen\u00e9 obecn\u00ed zastupitelstvo v r. 1850 m\u011blo starostu, 2 radn\u00ed, 5 v\u00fdbor\u016f a 4 n\u00e1hradn\u00edky.<\/span><\/span><\/p>\n

V\u00a0sou\u010dasnosti m\u00e1 obec Za\u0161ov\u00e1 p\u0159ibli\u017en\u011b 500 obyvatel a je zde cca 180 dom\u016f. V\u00a0tomto sm\u011bru vych\u00e1z\u00ed zaj\u00edmav\u00e9 porovn\u00e1n\u00ed. Od poloviny 19. stolet\u00ed se po\u010det obyvatel zv\u00fd\u0161il zhruba o 100 osob, po\u010det dom\u016f se v\u0161ak ztrojn\u00e1sobil.<\/span><\/span><\/p>\n

P\u016fvod n\u00e1zvu obce<\/b><\/span><\/span><\/p>\n

O p\u016fvodu obce a jej\u00edho n\u00e1zvu si ob\u010dan\u00e9 pov\u00eddaj\u00ed\u2026<\/span><\/span><\/p>\n

Na Hradi\u0161ti (kopci v\u00a0doln\u00ed \u010d\u00e1sti vesnice) m\u00edvali zbojn\u00edci sv\u016fj hrad Veselou. Kdy\u017e pak byl vojskem rozbo\u0159en, p\u0159ebrala osada jeho jm\u00e9no.<\/span><\/span><\/p>\n

Jin\u00ed zase vypr\u00e1v\u011bj\u00ed o tom, \u017ee zbojn\u00edci z\u00a0lupu sv\u00e9ho slav\u00edvali sv\u00e1 \u201evesel\u00ed\u201c u stud\u00e1nky, je\u017e na z\u00e1padn\u00ed str\u00e1ni \u00fadol\u00ed veselsk\u00e9ho doposud svou vodou ob\u010derstvuje. Tam \u017ee pak vznikly prvn\u00ed p\u0159\u00edbytky osady \u201eVesel\u00e9\u201c.<\/span><\/span><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Historie domu \u2013 fojtstv\u00ed<\/b><\/span><\/span><\/p>\n

D\u0159\u00edve bylo ve vala\u0161sk\u00fdch obc\u00edch zvl\u00e1\u0161tn\u00ed soci\u00e1ln\u00ed rozvrstven\u00ed obyvatelstva. V matri\u010dn\u00edch z\u00e1pisech z 18. stolet\u00ed je u jmen osob p\u0159ipojov\u00e1no jejich soci\u00e1ln\u00ed postaven\u00ed. Nejbohat\u0161\u00ed vrstvu tvo\u0159ili sedl\u00e1ci \u2013 majitel\u00e9 v\u011bt\u0161\u00edch hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, kte\u0159\u00ed vlastnili ko\u0148sk\u00e9 a volsk\u00e9 potahy a zam\u011bstn\u00e1vali \u010dele\u010f, ni\u017e\u0161\u00ed postaven\u00ed m\u011bli domka\u0159i \u2013 nevlastnili potahy a sv\u00e1 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed obd\u011bl\u00e1vali v\u011bt\u0161inou ru\u010dn\u011b. Zcela nemajetn\u00ed byli n\u00e1jemn\u00edci a podruzi. Horsk\u00e1 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed obd\u011bl\u00e1vali pasek\u00e1\u0159i, kte\u0159\u00ed svou p\u016fdu z\u00edsk\u00e1vali m\u00fdcen\u00edm lesa. Spole\u010densky nejvy\u0161\u0161\u00ed postaven\u00ed m\u011bli fojti, ozna\u010dov\u00e1ni v matrik\u00e1ch rycht\u00e1\u0159 nebo d\u011bdi\u010dn\u00fd rycht\u00e1\u0159, byli prost\u0159edn\u00edky mezi vrchnost\u00ed a poddan\u00fdmi, vlastnili nejcenn\u011bj\u0161\u00ed polnosti a statky a t\u011b\u0161ili se nejv\u011bt\u0161\u00ed v\u00e1\u017enosti, kter\u00e1 pramenila z toho, \u017ee m\u011bli i ur\u010ditou pravomoc \u0159e\u0161it osobn\u00ed a majetkov\u00e9 spory obyvatel obce. \u00da\u0159ad fojta byl d\u011bdi\u010dn\u00fd.<\/span><\/span><\/p>\n

Nejstar\u0161\u00ed z\u00e1znamy hovo\u0159\u00ed o fojtu V\u00edtkovi, kter\u00fd koupil fojtstv\u00ed v\u00a0roce 1612. V 17., 18. a za\u010d\u00e1tkem 19. stolet\u00ed a\u017e do roku 1821 zast\u00e1val funkci fojta ve Vesel\u00e9 rod Grygar\u016f. Jejich s\u00eddlem byl statek \u010d. 29, dnes \u010d.p. 6 (zm\u011bna \u010d\u00edslov\u00e1n\u00ed byla vyvol\u00e1na na\u0159\u00edzen\u00edm Marie Terezie z roku 1770\/1). Posledn\u00edm fojtem z rodu Grygar\u016f byl Jan Grygar narozen\u00fd v roce 1768. O\u017eenil se s Kate\u0159inou \u0160ebestovou a m\u011bli spolu \u0161est d\u011bt\u00ed. Jan Grygar zem\u0159el v roce 1821, v t\u00e9 dob\u011b nem\u011bl u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9ho mu\u017esk\u00e9ho d\u011bdice a ne\u017eil ani jeho bratr Ondra a proto se stala d\u011bdi\u010dkou fojtstv\u00ed jeho dcera Kate\u0159ina, provdan\u00e1 za Ji\u0159\u00edho Bechn\u00e9ho, sedl\u00e1ka z Velk\u00e9 Lhoty. <\/span><\/span><\/p>\n

Synov\u00e9 Ji\u0159\u00edho Bechn\u00e9ho a jeho \u017eeny Kate\u0159iny Grygarov\u00e9 zalo\u017eili ve Vesel\u00e9 po\u010detn\u00e9 rodiny, jejich otec \u017eil ve Vesel\u00e9 jako v\u00e1\u017een\u00e1 osoba do roku 1839. D\u011bdicem fojtstv\u00ed se stal syn Ji\u0159\u00ed, kter\u00fd se o\u017eenil s dcerou Franti\u0161ka Han\u00e1ka, mlyn\u00e1\u0159e z Hrachovce, jejich \u010dty\u0159i d\u011bti zem\u0159ely v prvn\u00edm roce \u017eivota. Ji\u0159\u00ed zem\u0159el ve v\u011bku 27 let v roce 1842 (\u00fa\u0159ad fojta vykon\u00e1val jen t\u0159i roky), fojtstv\u00ed a \u00fa\u0159ad rycht\u00e1\u0159e proto p\u0159e\u0161el na jeho mlad\u0161\u00edho bratra Michala. Michal se v roce 1848 o\u017eenil s Annou \u010cernochovou z Velk\u00e9 Lhoty. Michalovi a Ann\u011b se narodilo osm d\u011bt\u00ed, \u0161est zem\u0159elo je\u0161t\u011b v d\u011btsk\u00e9m v\u011bku. V roce 1887 se Franti\u0161ek Bechn\u00fd, syn Michal\u016fv, o\u017eenil s Fridolinou Bla\u017ekovou, N\u011bmkou z\u00a0Koz\u00edch, dnes Hranick\u00fdch, Lou\u010dek, narodily se jim dv\u011b dcery Ad\u00e9la a Fridol\u00edna. Franti\u0161ek zem\u0159el v roce 1900 a je poh\u0159ben spolu se sv\u00fdm otcem na star\u00e9m veselsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b pobl\u00ed\u017e sakristie. Doned\u00e1vna zdobil jejich hrob mohutn\u00fd kamenn\u00fd pomn\u00edk z p\u00edskovce, kter\u00fd byl dne\u0161n\u00edmi potomky nahrazen men\u0161\u00edm kamenn\u00fdm pomn\u00edkem s \u017eulovou deskou. Na n\u011bm je uvedeno, \u017ee Michal a Franti\u0161ek byli posledn\u00edmi fojty ve Vesel\u00e9. V\u00a0tomto sm\u011bru se v\u0161ak historick\u00e9 zdroje rozch\u00e1zej\u00ed. V\u00a0roce 1848 byla zru\u0161ena robota, vrchnostensk\u00e9 \u00fa\u0159ady a s\u00a0nimi i \u00fa\u0159ad fojta. Michal Bechn\u00fd by tedy titul fojta ji\u017e Franti\u0161kovi p\u0159edat nemohl. Jin\u00e9 zdroje v\u0161ak uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee Michal je\u0161t\u011b v\u00a0roce 1878 \u00fa\u0159ad fojta p\u0159edal sv\u00e9mu synovi Franti\u0161kovi, kter\u00fd je uv\u00e1d\u011bn jako posledn\u00ed fojt v\u00a0obci. Ov\u0161em ji\u017e v\u00a0roce 1850 je v\u00a0z\u00e1znamech zm\u00edn\u011bno prvn\u00ed volen\u00e9 zastupitelstvo (starosta, 2 radn\u00ed, 5 v\u00fdbor\u016f a 4 n\u00e1hradn\u00edci). Zde je tedy historie nejasn\u00e1. Po smrti Franti\u0161ka se majitelkami hospod\u00e1\u0159stv\u00ed staly jeho dcery Ad\u00e9la a Fridol\u00edna. Ty byly v\u00a0dob\u011b otcovy smrti je\u0161t\u011b nezletil\u00fdmi, jejich poru\u010dn\u00edkem se stal dosavadn\u00ed n\u00e1jemce Jan Zuza\u0148\u00e1k. Fridol\u00edna zem\u0159ela svobodn\u00e1 t\u011bsn\u011b p\u0159ed s\u0148atkem. Ad\u00e9la se v roce 1906 provdala za Franti\u0161ka \u010capku, roln\u00edka z Podiv\u00edna a hospod\u00e1\u0159stv\u00ed se stalo jejich majetkem. <\/span><\/span><\/p>\n

Man\u017eel\u00e9 \u010capkovi byli \u0161t\u011bdr\u00fdmi d\u00e1rci pro veselskou farnost: do kostela v\u011bnovali dv\u011b sochy, na nov\u00e9m h\u0159bitov\u011b nechali postavit k\u0159\u00ed\u017e, v roce 1917 u p\u0159\u00edle\u017eitosti des\u00e1t\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed svatby darovali do kostela nov\u00e9 varhany, v roce 1923 byly za jejich p\u0159isp\u011bn\u00ed po\u0159\u00edzeny t\u0159i nov\u00e9 zvony a v roce 1926 byly na jejich n\u00e1klady vym\u011bn\u011bny dv\u011b okna v presbyt\u00e1\u0159i kostela. A je\u0161t\u011b v roce 1947 v\u011bnovali farn\u00edmu \u00fa\u0159adu 50 000 K\u010d, kter\u00e9 byly pou\u017eity na po\u0159\u00edzen\u00ed vitr\u00e1\u017ee oken veselsk\u00e9ho kostela. Franti\u0161ek \u010capka zem\u0159el v roce 1949 ve v\u011bku 70 let. Byl to \u010dlov\u011bk, kter\u00fd se aktivn\u011b zapojil do ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota: byl jmenov\u00e1n \u010destn\u00fdm ob\u010danem mnoha obc\u00ed na Morav\u011b, byl poslancem \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho sn\u011bmu za Rakouska a parlamentu Republiky \u010ceskoslovensk\u00e9, \u010dlenem mnoha ve\u0159ejn\u00fdch a hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch organizac\u00ed, kde aktivn\u011b pracoval. <\/span><\/span><\/p>\n

Man\u017eel\u00e9 \u010capkovi bydleli v\u00a0Podiv\u00edn\u011b, grunt v roce 1908 prodali dosavadn\u00edm n\u00e1jemn\u00edk\u016fm \u2013 rodin\u011b Zuza\u0148\u00e1kov\u00e9 (Jan \u2013 poru\u010dn\u00edk Ad\u00e9ly a Fridol\u00edny Bechn\u00fdch) z Vesel\u00e9. Jan a jeho man\u017eelka Anna Turkov\u00e1 z\u00a0Hodslavic m\u011bli 12 d\u011bt\u00ed. V\u00e1clav, Jan (zem. kr\u00e1tce po narozen\u00ed), Jan, Jilj\u00ed, Metod\u011bj, Bohuslav (zem. v\u00a0ran\u00e9m v\u011bku), Stanislav, Anna, Marie, Ji\u0159ina, Ludmila, Justina. Byli tady tak\u00e9 zakladateli \u0161irok\u00e9ho rodu. V\u00a0p\u00e9\u010di o hospod\u00e1\u0159stv\u00ed d\u00e1le pokra\u010doval syn Jan s\u00a0man\u017eelkou R\u016f\u017eenou Zezulovou (otec R\u016f\u017eeny Zezulov\u00e9 je tak\u00e9 autorem dodnes zachovan\u00fdch reli\u00e9f\u016f na fas\u00e1d\u011b domu i hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch budov). <\/span><\/span><\/p>\n

Od za\u010d\u00e1tku 50. let byla ve Vesel\u00e9 snaha z\u0159\u00eddit JZD. Prvn\u00ed pokusy v\u0161ak ztroskotaly p\u0159esto, \u017ee roln\u00edci byli ke kolektivizaci nuceni ne\u00fam\u011brn\u011b vysok\u00fdmi, a t\u00edm nesplniteln\u00fdmi dod\u00e1vkami. I Jan Zuza\u0148\u00e1k byl potrest\u00e1n n\u011bkolikatis\u00edcov\u00fdmi pokutami. Nakonec v roce 1957 (teprve po smrti Jana Zuza\u0148\u00e1ka, kter\u00fd zem\u0159el po nehod\u011b zavin\u011bn\u00e9 spla\u0161en\u00fdmi ko\u0148mi v\u00a0roce 1953) JZD ve Vesel\u00e9 vzniklo. Pro tyto \u00fa\u010dely byl zabr\u00e1n pr\u00e1v\u011b grunt \u010d.p. 6. Rodina Zuza\u0148\u00e1kov\u00e1 jej mohla vyu\u017e\u00edvat pouze omezen\u011b. Hospod\u00e1\u0159stv\u00ed bylo uvoln\u011bno z\u00a0podru\u010d\u00ed JZD a\u017e po\u010d\u00e1tkem 70. let, zanech\u00e1no bylo v\u0161ak ve velice zdevastovan\u00e9m stavu. O n\u00e1pravu se postaral v\u00a0\u0159ad\u011b ji\u017e t\u0159et\u00ed Jan Zuza\u0148\u00e1k se svou \u017eenou Mari\u00ed Zetkovou a grunt zase za\u010dal vzkv\u00e9tat. Po smrti Jana Zuza\u0148\u00e1ka z\u016fstala starost o cel\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed n\u011bkolik let na bedrech jeho \u017eeny Marie, kter\u00e1 se jej v\u00a0roce 2012 rozhodla prodat.<\/span><\/span><\/p>\n

Zde u\u017e se za\u010d\u00edn\u00e1 ps\u00e1t historie Penzionu Na Fojtstv\u00ed. Proto\u017ee jsme nevyrostli v\u00a0rodin\u00e1ch hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch, rozhodli jsme se staven\u00ed upravit a zp\u0159\u00edstupnit ho V\u00e1m v\u0161em, kte\u0159\u00ed cht\u011bj\u00ed poznat toto m\u00edsto protkan\u00e9 histori\u00ed a vzpom\u00ednkami.<\/span><\/span><\/p>\n

A budoucnost\u2026? Ta je v\u00a0ruk\u00e1ch na\u0161ich i v\u00a0ruk\u00e1ch V\u00e1s v\u0161ech, kte\u0159\u00ed jej nav\u0161t\u00edv\u00edte a zanech\u00e1te po sob\u011b stopy\u2026<\/span><\/span><\/p>\n

Pou\u017eit\u00e9 zdroje: Webov\u00e9 str\u00e1nky obce Za\u0161ov\u00e1.,\u00a0\u00a0 Kolektiv autor\u016f<\/span><\/span>; <\/span><\/span><\/span>Za\u0161ov\u00e1, obec Za\u0161ov\u00e1 2003.,\u00a0 Opis z Vlastiv\u011bdy moravsk\u00e9. 11. M\u00edstopis. Val. \u2013 Mezi\u0159\u00ed\u010dsk\u00fd okres. Napsal prof. E. Domluvil. Redigoval Dr. Franti\u0161ek Dvorsk\u00fd<\/span><\/span>; <\/span><\/span><\/span>1914<\/span><\/span>;<\/span><\/span><\/span> str.<\/span><\/span> 292 \u2013 301. , Rodinn\u00e9 z\u00e1znamy a dokumenty.
\n\"\" \"\" \"\"
\n<\/span><\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Za tento p\u0159\u00edsp\u011bvek jsem velmi r\u00e1d a d\u011bkuji t\u00edmto autorce – Pet\u0159e Pavelkov\u00e9, kter\u00e1 spole\u010dn\u011b s man\u017eelem cel\u00e9 fojtstv\u00ed opravila a dnes tam provozuj\u00ed kr\u00e1sn\u00fd „Penzion Na Fojtstv\u00ed“<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":5089,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_links_to":"","_links_to_target":""},"categories":[69,45,49,39,44],"tags":[62,52,58,53],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5085"}],"collection":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5085"}],"version-history":[{"count":2,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5085\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":5091,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5085\/revisions\/5091"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media\/5089"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5085"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5085"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5085"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}