\n
![\"\"](\"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-content\/uploads\/2018\/04\/20180415_120608-1024x576.jpg\")
<\/p>\nMatice za\u0161ovsk\u00e1 m\u00e1 za sebou rok obnoven\u00e9 \u010dinnosti – slu\u0161\u00ed se tedy p\u0159ipomenout, jak\u00e9 je jej\u00ed posl\u00e1n\u00ed a kdy to v\u0161echno za\u010dalo … Za text d\u011bkuji Jo\u017ekovi Kr\u016fpovi.<\/p>\n
Uprost\u0159ed vala\u0161sk\u00e9 vesnice stoj\u00ed p\u0159i poutn\u00edm kostele kl\u00e1\u0161ter. Sotva bychom zde v\u00a0podh\u016f\u0159\u00ed Beskyd o\u010dek\u00e1vali existenci kl\u00e1\u0161tera \u0159\u00e1du, kter\u00fd vznikl koncem 12 stolet\u00ed v\u00a0dalek\u00e9 Francii a kter\u00fd se specializoval na vykupov\u00e1n\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00fdch zajatc\u016f z\u00a0muslimsk\u00e9ho zajet\u00ed. Jak k\u00a0tomu do\u0161lo? Na po\u010d\u00e1tku byl obraz P. Marie Za\u0161ovsk\u00e9, obraz u\u017e ve sv\u00e9 dob\u011b vz\u00e1cn\u00fd, kter\u00fd je\u0161t\u011b v\u00edce ne\u017e pro sv\u00e9 um\u011bleck\u00e9 kvality byl cen\u011bn jako obraz divotvorn\u00fd, milostn\u00fd. Nedochovalo se \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed p\u016fvodu a d\u016fvodu um\u00edst\u011bn\u00ed tohoto obrazu ve star\u00e9m,\u00a0chatrn\u00e9m d\u0159ev\u011bn\u00e9m kostel\u00edku sv. Anny, ne\u017e prost\u00e1, starod\u00e1vn\u00e1 legenda o zbloudil\u00e9m a ran\u011bn\u00e9m ryt\u00ed\u0159i, obdivuhodn\u00fdm zp\u016fsobem zachr\u00e1n\u011bn\u00e9m Matkou Bo\u017e\u00ed. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o tomto obraze je z\u00a0roku 1672. (Sou\u010dasn\u00ed odborn\u00edci kladou jeho vznik do poloviny 15. stolet\u00ed.)<\/p>\n
Po p\u0159est\u00e1l\u00e9m obdob\u00ed husitsk\u00fdch v\u00e1lek se nedost\u00e1valo katolick\u00fdch kn\u011b\u017e\u00ed. Do Za\u0161ov\u00e9 proto pouze jednou za \u010das doj\u00ed\u017ed\u011bl far\u00e1\u0159 z\u00a0Ro\u017enova. Majitel mezi\u0159\u00ed\u010dsko-ro\u017enovsk\u00e9ho panstv\u00ed hr. Karel Jind\u0159ich ze \u017derot\u00edna se rozhodl vystav\u011bt v\u00a0Za\u0161ov\u00e9 nov\u00fd kostel, kter\u00fd by byl d\u016fstojn\u00fdm st\u00e1nkem tomuto obrazu a odpov\u00eddal n\u00e1poru poutn\u00edk\u016f. Z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men nov\u00e9ho kostela byl polo\u017een 14. srpna 1714. V\u00a0Za\u0161ov\u00e9 v\u0161ak st\u00e1le chyb\u011bla vlastn\u00ed duchovn\u00ed spr\u00e1va.<\/p>\n
Bratr za\u0161ovsk\u00e9ho rektota Jana Bartolom\u011bje Vrane\u010dky \u2013 V\u00e1clav byl laick\u00fdm \u0159eholn\u00edkem v Trinit\u00e1\u0159sk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e v\u00a0Ilav\u011b. Za\u010d\u00e1tkem 18. stol. se tento \u0159\u00e1d usadil i v\u00a0Praze. Bratr V\u00e1clav usiloval o to, aby si trinit\u00e1\u0159i mohli vybudovat sv\u016fj kl\u00e1\u0161ter i n\u011bkde na Morav\u011b. Po n\u011bkolika marn\u00fdch pokusech kone\u010dn\u00e9 c\u00edsa\u0159 i v\u0161echny dot\u010den\u00e9 \u00fa\u0159ady a instituce vyslovily souhlas, aby tento kl\u00e1\u0161ter vznikl pr\u00e1v\u011b v\u00a0Za\u0161ov\u00e9. Novostavba kostela s\u00a0dosud nezaji\u0161t\u011bnou duchovn\u00ed spr\u00e1vou, tomuto rozhodnut\u00ed jist\u011b napomohla. 15. \u010dervence 1725 byl nov\u00fd za\u0161ovsk\u00fd kostel p\u0159ed\u00e1n k\u00a0u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed slavnou benedikc\u00ed (\u017eehn\u00e1n\u00edm). Do nov\u00e9ho kostela pak byl slavnostn\u011b p\u0159enesen obraz P. Marie Za\u0161ovsk\u00e9 a spolu s\u00a0kostelem sv\u011b\u0159en do opatrov\u00e1n\u00ed brat\u0159\u00edm trinit\u00e1\u0159\u016fm. Je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku byl polo\u017een z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men nov\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera. Nejd\u0159\u00edve bylo zbudov\u00e1no v\u00fdchodn\u00ed k\u0159\u00eddlo, kam se brat\u0159i p\u0159est\u011bhovali koncem roku 1728.<\/p>\n
Za\u0161ov\u0161t\u00ed trinit\u00e1\u0159i byli pro m\u00edstn\u00ed obyvatelstvo po\u017eehn\u00e1n\u00edm, pozdvihli materi\u00e1ln\u00ed i duchovn\u00ed a kulturn\u00ed \u00farove\u0148 \u017eivota obce. V\u011bnovali se i badatelsk\u00e9 \u010dinnosti, \u0161lecht\u011bn\u00ed nov\u00fdch odr\u016fd ovoce a \u00fadajn\u011b pr\u00e1v\u011b v za\u0161ovsk\u00e9 kl\u00e1\u0161tern\u00ed zahrad\u011b byly poprv\u00e9 v\u00a0t\u00e9to oblasti p\u011bstov\u00e1ny brambory. Trinit\u00e1\u0159i pr\u016fb\u011b\u017en\u011b opravovali a zvelebovali kostel. P\u0159istav\u011bli novou z\u00e1kristii s\u00a0orato\u0159\u00ed v\u00a0jej\u00edm pat\u0159e, zbudovali dvojici v\u011b\u017e\u00ed a do v\u00fdklenk\u016f v pr\u016f\u010del\u00ed po\u0159\u00eddili sochy zakladatel\u016f sv\u00e9ho \u0159\u00e1du. Kazatelna, k\u0159titelnice a dva bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159e, jako\u017e i unik\u00e1tn\u00ed vestav\u011bn\u00fd n\u00e1bytek z\u00e1kristie dodnes p\u0159ipom\u00edn\u00e1 jejich p\u016fsoben\u00ed.<\/p>\n
Zde zem\u0159el\u00ed trinit\u00e1\u0159i byli poh\u0159beni v\u00a0krypt\u011b kostela. Spolu s\u00a0nimi i dal\u0161\u00ed dobrodinci kl\u00e1\u0161tera a mimo jin\u00e9 i brat\u0159i Vrane\u010dkov\u00e9 \u2013 dva prost\u00ed lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se o za\u0161ovsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter zaslou\u017eili nejv\u00edce. Kdy\u017e byl v\u00fdnosem c\u00edsa\u0159e Josefa II. v roce 1783 kl\u00e1\u0161ter zru\u0161en, uk\u00e1zalo se, \u017ee byl jedn\u00edm z\u00a0nejchud\u0161\u00edch na Morav\u011b. Z po\u0159\u00edzen\u00e9ho soupisu v\u0161ak vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee v cel\u00e1ch mnich\u016f byly nalezeny \u010detn\u00e9 p\u0159\u00edstroje ke zkoum\u00e1n\u00ed fyzik\u00e1ln\u00edch a atmosf\u00e9rick\u00fdch jev\u016f a v kl\u00e1\u0161tern\u00ed knihovn\u011b se nach\u00e1zelo 2500 svazk\u016f knih.<\/p>\n
V\u00a0men\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti b\u00fdval\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera byla po jeho zru\u0161en\u00ed z\u0159\u00edzena fara a prvn\u00edm za\u0161ovsk\u00fdm far\u00e1\u0159em se stal p\u0159edstaven\u00fd zru\u0161en\u00e9 za\u0161ovsk\u00e9 \u0159eholn\u00ed komunity P. Franti\u0161ek Jel\u00ednek. Spolu s n\u00edm zde sm\u011bl je\u0161t\u011b p\u0159echodn\u011b z\u016fstat kn\u011bz, kter\u00fd v\u00a0t\u00e9 dob\u011b vyu\u010doval na za\u0161ovsk\u00e9 \u0161kole v\u0161echny p\u0159edm\u011bty m\u00edsto zest\u00e1rl\u00e9ho rektora. Zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1st kl\u00e1\u0161tern\u00edho are\u00e1lu odkoupili soukromn\u00edci a budovy slou\u017eily k\u00a0podnik\u00e1n\u00ed. Pozd\u011bji \u010d\u00e1st budov odkoupila obec a p\u0159em\u00edstila sem obecn\u00ed \u0161kolu. V roce 1901 zakoupil podstatnou \u010d\u00e1st kl\u00e1\u0161tern\u00edho komplexu v\u00edtkovick\u00fd\u00a0Spolek sv. Josefa\u00a0a zalo\u017eil zde \u00fastav stejn\u00e9ho jm\u00e9na, kter\u00fd fungoval p\u0159edev\u0161\u00edm jako sirot\u010dinec. V\u00a0roce 1911 vystav\u011bl \u00fastav pro sv\u00e9 chovanky budovu nov\u00e9 d\u00edv\u010d\u00ed \u0161koly; o v\u00fdchovu a v\u00fduku d\u011bt\u00ed se pak staraly \u0160kolsk\u00e9 sestry de Notre Dame. Zakladatelem \u00fastavu byl tehdej\u0161\u00ed katecheta v\u00a0Hranic\u00edch na Morav\u011b, pozd\u011bj\u0161\u00ed olomouck\u00fd biskup Jan Stav\u011bl.<\/p>\n
Bohu\u017eel s\u00a0n\u00e1stupem socialismu byl \u00fastav post\u00e1tn\u011bn, sestry jej musely opustit a\u00a0are\u00e1l byl vyu\u017e\u00edv\u00e1n jako zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u0161kola, domov d\u016fchodc\u016f, a n\u00e1sledn\u011b domov pro osoby s\u00a0kombinovan\u00fdm, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ment\u00e1ln\u00edm zdravotn\u00edm posti\u017een\u00edm. Po ned\u00e1vn\u00e9 tzv. transformaci soci\u00e1ln\u00edch slu\u017eeb kraj seznal, \u017ee are\u00e1l b\u00fdval\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera, kter\u00fd kdysi za pr\u00e1vn\u011b pochybn\u00fdch okolnost\u00ed z\u00edskal, u\u017e nepot\u0159ebuje, a tak byl na \u017e\u00e1dost obce p\u0159eveden do jej\u00edho majetku.\u00a0Obec Za\u0161ov\u00e1 z\u00edskala kl\u00e1\u0161tern\u00ed are\u00e1l p\u0159irozen\u011b v\u00a0jin\u00e9m stavu, ne\u017e ho kdysi \u0159eholn\u00edci nedobrovoln\u011b opustili. Podstatn\u00e1 \u010d\u00e1st v\u00fdchodn\u00edho k\u0159\u00eddla z\u016fst\u00e1v\u00e1 majetkem farnosti, ostatn\u00ed \u010d\u00e1sti pro\u0161ly mnoh\u00fdmi p\u0159estavbami. Z\u00a0rozlehl\u00e9 zahrady zbyla jen \u010d\u00e1st.<\/p>\n
Vybudov\u00e1n\u00ed trinit\u00e1\u0159sk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera v\u00a0Za\u0161ov\u00e9 bylo kdysi mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm po\u010dinem a v\u00a0sou\u010dasnosti v\u00fdjime\u010dnost cel\u00e9ho za\u0161ovsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tern\u00edho are\u00e1lu je\u0161t\u011b stoupla. Po zbour\u00e1n\u00ed trinit\u00e1\u0159sk\u00fdch kl\u00e1\u0161ter\u016f v\u00a0Praze tak z\u016fst\u00e1v\u00e1 za\u0161ovsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter ojedin\u011blou pam\u00e1tkou na p\u016fsoben\u00ed tohoto pozoruhodn\u00e9ho \u0159\u00e1du v\u00a0na\u0161ich zem\u00edch. V\u00a0na\u0161\u00ed obci z\u00edsk\u00e1v\u00e1 podporu vize takov\u00e9ho vyu\u017eit\u00ed are\u00e1lu kl\u00e1\u0161tera, kter\u00e9 by nebylo v\u00a0\u017e\u00e1dn\u00e9 kolizi s\u00a0jeho historickou stavebn\u00ed i duchovn\u00ed minulost\u00ed, s\u00a0jeho p\u016fvodn\u00edm posl\u00e1n\u00edm.<\/p>\n
Konkr\u00e9tn\u011bji: jev\u00ed se jako vhodn\u00e9 a pot\u0159ebn\u00e9, aby zde vznikla n\u011bjak\u00e1 forma ubytov\u00e1n\u00ed a slu\u017eeb pro seniory, u\u010debny um\u011bleck\u00fdch \u0161kol, klubovny pro d\u011btsk\u00e9 z\u00e1jmov\u00e9 organizace, v\u00fdstavn\u00ed prostory a v\u00a0n\u00e1vaznosti na poutn\u00ed tradici tak\u00e9 turistick\u00e9 ubytov\u00e1n\u00ed. Na\u0161e obec le\u017e\u00ed v turisticky a etnograficky zaj\u00edmav\u00e9 oblasti Vala\u0161ska a Beskyd. \u00dadol\u00ed Be\u010dvy, ve kter\u00e9m se obec rozkl\u00e1d\u00e1, je vstupn\u00ed branou do tohoto regionu. Obc\u00ed proch\u00e1z\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed silnice i \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165, nov\u011b i cyklostezka. Na\u0161e obec svou strategickou polohou poskytuje jak dostupnost horsk\u00fdch tras, tak i bl\u00edzkost \u201ecivilizace\u201c. Pro ubytov\u00e1n\u00ed turist\u016f je tak p\u0159\u00edmo p\u0159edur\u010dena. Za\u0161ov\u00e1 pat\u0159ila kdysi mezi nejnav\u0161t\u011bvovan\u011bj\u0161\u00ed poutn\u00ed m\u00edsta a tato tradice nikdy zcela nevymizela. U\u017e v\u00a0roce 1947 zde byly snahy o vybudov\u00e1n\u00ed domu pro poutn\u00edky. Jak je na mari\u00e1nsk\u00fdch poutn\u00edch m\u00edstech obvykl\u00e9 i v\u00a0Za\u0161ov\u00e9 je p\u0159\u00edrodn\u00ed poutn\u00ed are\u00e1l s\u00a0pramenem vody a poutn\u00ed turistika zde v\u00a0ned\u00e1vn\u00e9 dob\u011b z\u00edskala nov\u00fd impuls i t\u00edm, \u017ee p\u0159es obec proch\u00e1z\u00ed cyrilometod\u011bjsk\u00e1 poutn\u00ed stezka ze Sv.\u00a0Host\u00fdna na Radho\u0161\u0165.<\/p>\n
Koncem roku 2016 zalo\u017eila skupina m\u00edstn\u00edch ob\u010dan\u016f spolek Matice za\u0161ovsk\u00e1. <\/b>Starod\u00e1vn\u011b zn\u011bj\u00edc\u00ed slovo \u201ematice\u201c vyjad\u0159uje d\u016fv\u011brn\u00fd, a\u017e rodinn\u00fd vztah \u010dlen\u016f jak ke sv\u00e9mu spolku, tak tak\u00e9 a p\u0159edev\u0161\u00edm k cel\u00e9mu poutn\u00edmu m\u00edstu. Matice nahl\u00ed\u017e\u00ed na poutn\u00ed m\u00edsto v \u0161irok\u00fdch souvislostech a s d\u016frazem na slovo \u201epoutn\u00ed\u201c. V\u0161echny matice se vyzna\u010duj\u00ed jakousi formou patriotismu, maj\u00ed cti\u017e\u00e1dost, aby se poutn\u00edk\u016fm u nich l\u00edbilo a aby \u0161\u00ed\u0159ili dobr\u00e9 jm\u00e9no poutn\u00edho m\u00edsta.<\/p>\n
Specifikem Matice za\u0161ovsk\u00e9 je jej\u00ed soust\u0159ed\u011bn\u00ed se na dal\u0161\u00ed osud b\u00fdval\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera. Ten by podle jejich p\u0159edstav nem\u011bl po adaptaci z\u016fstat uzav\u0159en\u00fdm prostorem, p\u0159\u00edstupn\u00fdm pouze pro zde ubytovan\u00e9 seniory nebo turisty, p\u0159\u00edpadn\u011b pro \u017e\u00e1ky um\u011bleck\u00fdch \u0161kol. Smyslem rekonstrukce by m\u011blo b\u00fdt pokud mo\u017eno obnovit a navr\u00e1tit historick\u00fd vzhled kl\u00e1\u0161tera zven\u010d\u00ed i zevnit\u0159, aby ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk vid\u011bl a c\u00edtil, \u017ee se jedn\u00e1 o pam\u00e1tn\u00fd objekt, kter\u00fd m\u00e1 nejen svou historickou hodnotu, ale i svou kr\u00e1su, p\u016fvab, atmosf\u00e9ru.<\/p>\n
Za velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u0161ak pova\u017eujeme, aby p\u0159edev\u0161\u00edm m\u00edstn\u00ed ob\u010dan\u00e9 vn\u00edmali cel\u00fd kl\u00e1\u0161tern\u00ed are\u00e1l i samotn\u00fd kl\u00e1\u0161ter jako sv\u016fj, jako v\u00fdznamn\u00e9 m\u00edsto a p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fd kout sv\u00e9 obce, ke kter\u00e9mu by m\u011bli (a mohli m\u00edt) pozitivn\u00ed vztah. Aby to bylo mo\u017en\u00e9, mus\u00ed b\u00fdt alespo\u0148 \u010d\u00e1st kl\u00e1\u0161tera uzp\u016fsobena tak, aby mohla plnit funkci ve\u0159ejn\u011b p\u0159\u00edstupn\u00e9ho, spole\u010densk\u00e9ho a kulturn\u00edho prostoru. Chceme, aby se za\u0161ovsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter stal spolu s ji\u017e opraven\u00fdm chr\u00e1mem a s poutn\u00edm are\u00e1lem u pramene vody ve Stra\u010dce t\u00edm, co dod\u00e1 a vr\u00e1t\u00ed Za\u0161ov\u00e9 punc kdysi slavn\u00e9ho poutn\u00edho m\u00edsta, co na\u0161i obec \u010din\u00ed specifickou, \u010d\u00edm je v\u00fdjime\u010dn\u00e1, nezam\u011bniteln\u00e1. V\u017edy\u0165 kter\u00e1 obec m\u00e1 sv\u016fj kl\u00e1\u0161ter?<\/p>\n
Matice Za\u0161ovsk\u00e1 je spolek ob\u010dansk\u00fd. Spolupracuje nejen s\u00a0obc\u00ed ale i s\u00a0m\u00edstn\u00ed farnost\u00ed, av\u0161ak ani obci ani c\u00edrkvi nen\u00ed ve sv\u00e9 \u010dinnosti nijak pod\u0159\u00edzena. Matice Za\u0161ovsk\u00e1 ji\u017e v prv\u00e9m roce sv\u00e9 \u010dinnosti sama uspo\u0159\u00e1dala nebo se pod\u00edlela na n\u011bkolika spole\u010densk\u00fdch a osv\u011btov\u00fdch akc\u00edch ve prosp\u011bch revitalizace za\u0161ovsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera a propagace poutn\u00edho m\u00edsta Za\u0161ov\u00e1. Vydala nov\u00e9 pohlednice Za\u0161ov\u00e9, pod\u00edl\u00ed se na p\u0159\u00edprav\u011b turistick\u00e9 bro\u017eury, propaguje a prezentuje obec na poutn\u00edch a turistick\u00fdch webech, spolupracuje v\u00a0r\u00e1mci akce \u201eOtev\u0159en\u00e9 br\u00e1ny, po\u0159\u00e1dala sv\u00e9 dny otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed, benefi\u010dn\u00ed koncert, cestopisnou p\u0159edn\u00e1\u0161ku, divadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed, pom\u00e1hala se zaji\u0161t\u011bn\u00edm n\u011bkter\u00fdch dal\u0161\u00edch kulturn\u00edch a spole\u010densk\u00fdch akc\u00ed v\u00a0obci. Vrcholnou ud\u00e1lost\u00ed tohoto roku bylo pro spolek Matice za\u0161ovsk\u00e1 uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed spole\u010dn\u00e9 pouti z\u00e1stupc\u016f v\u0161ech matic p\u016fsob\u00edc\u00edch p\u0159i moravsk\u00fdch poutn\u00edch m\u00edstech.
\n<\/p>\n
V\u00a0ned\u011bli 15. dubna tak za\u0161ovsk\u00fd chr\u00e1m a pozd\u011bji i s\u00e1l kulturn\u00edho domu zcela zaplnili poutn\u00edci \u2013 \u010dlenov\u00e9 poutn\u00edch matic z\u00a0cel\u00e9 Moravy. A\u010d je Matice za\u0161ovsk\u00e1 nov\u00e1\u010dkem mezi nimi, nejmen\u0161\u00ed jak po\u010dtem \u010dlen\u016f, tak i kr\u00e1tkou historii, jako\u017e i nepatrn\u00fdmi prost\u0159edky, kter\u00fdmi disponuje, jej\u00ed c\u00edle a ide\u00e1ly jsou podobn\u00e9 jako u v\u0161ech t\u011bch slavn\u00fdch, velk\u00fdch a na historii i na \u010dlenstvo bohat\u00fdch sestersk\u00fdch matic. Tak\u00e9 Matice za\u0161ovsk\u00e1 chce p\u0159isp\u011bt k povznesen\u00ed sv\u00e9ho poutn\u00edho m\u00edsta. Jej\u00ed \u010dlenov\u00e9 c\u00edt\u00ed, \u017ee tomuto c\u00edli v\u00a0sou\u010dasnosti nejl\u00e9pe napomohou soust\u0159ed\u011bn\u00edm sv\u00e9ho z\u00e1jmu na smyslupln\u00e9 vyu\u017eit\u00ed trinit\u00e1\u0159sk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera. \u010cervenomodr\u00fd trinit\u00e1\u0159sk\u00fd k\u0159\u00ed\u017e se stal sou\u010d\u00e1st\u00ed obecn\u00edho znaku Za\u0161ov\u00e9. Bylo by proto nam\u00edst\u011b, aby se jak\u00fdmsi jej\u00edm symbolem stal i samotn\u00fd kl\u00e1\u0161ter.<\/p>\n
15.4. – pou\u0165 Moravsk\u00fdch matic – fotky najdete zde<\/a> a zde<\/a>. Matice za\u0161ovsk\u00e1 m\u00e1 za sebou rok obnoven\u00e9 \u010dinnosti – slu\u0161\u00ed se tedy p\u0159ipomenout, jak\u00e9 je jej\u00ed posl\u00e1n\u00ed a kdy to v\u0161echno za\u010dalo … Za text d\u011bkuji Jo\u017ekovi Kr\u016fpovi.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":5015,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_links_to":"","_links_to_target":""},"categories":[37,49,36,39,43],"tags":[62,55,52,63],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5014"}],"collection":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5014"}],"version-history":[{"count":3,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5014\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":7412,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5014\/revisions\/7412"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media\/5015"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5014"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5014"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5014"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\nV\u00edce o spolku najdete i na webu zde<\/a> nebo na FB zde.<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"