{"id":4106,"date":"2016-10-24T04:49:30","date_gmt":"2016-10-24T03:49:30","guid":{"rendered":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/?p=4106"},"modified":"2016-10-19T16:56:38","modified_gmt":"2016-10-19T15:56:38","slug":"na-svateho-martina-zima-chod-svuj-zacina","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/na-svateho-martina-zima-chod-svuj-zacina\/","title":{"rendered":"Na svat\u00e9ho Martina zima chod sv\u016fj za\u010d\u00edn\u00e1\u2026"},"content":{"rendered":"

Svatomartinsk\u00e1 tradice v \u010dl\u00e1nku pan\u00ed Jarmily Kubrick\u00e9 – samoz\u0159ejm\u011b i s vazbami na Veselsk\u00e9 vzpom\u00edn\u00e1n\u00ed …<\/p>\n

Svat\u00fd Martin z\u00a0Tours byl \u0159\u00edmsk\u00fd voj\u00e1k, poustevn\u00edk a biskup ve francouzsk\u00e9m Tours. Podle legendy – v Amiensu u jedn\u00e9 z m\u011bstsk\u00fdch bran v roce 335 za jednoho velmi mraziv\u00e9ho zimn\u00edho ve\u010dera se Martin tudy na koni vracel do vojensk\u00e9ho t\u00e1bora. U br\u00e1ny ho oslovil polood\u011bn\u00fd \u017eebr\u00e1k a prosil o almu\u017enu. Proto\u017ee u sebe Martin nem\u011bl ani pen\u00edze, ani j\u00eddlo, zprvu nev\u011bd\u011bl, jak by \u010dlov\u011bku pomohl. Tu ho v\u0161ak napadla my\u0161lenka: vzal sv\u016fj velk\u00fd d\u016fstojnick\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165 a rozd\u011blil ho sv\u00fdm me\u010dem nap\u016fl. Polovinu pak hodil \u017eebr\u00e1kovi t\u0159esouc\u00edmu se zimou, aby se aspo\u0148 trochu zah\u0159\u00e1l.<\/p>\n

V\u00a0\u010cesku slav\u00ed jeho sv\u00e1tek 11. listopadu a je s n\u00edm spojeno mnoho tradic \u010di pranostik. Jedni \u010dekaj\u00ed, \u017ee Svat\u00fd Martin p\u0159ijede na b\u00edl\u00e9m koni<\/i> (\u010dekaj\u00ed prvn\u00ed sn\u00edh), druz\u00ed ochutn\u00e1vaj\u00ed prvn\u00ed leto\u0161n\u00ed, tzv. Svatomartinsk\u00e9 v\u00edno. Tento sv\u00e1tek je dnem, kdy se lid\u00e9 setk\u00e1vaj\u00ed s p\u0159\u00e1teli nebo s celou rodinou a kdy zasednou nad martinskou husou \u010di martinsk\u00fdm pe\u010divem. Sv. Martin je toti\u017e mimo jin\u00e9 naz\u00fdv\u00e1n patronem hus, co\u017e \u00fadajn\u011b vzniklo d\u00edky legend\u011b, kdy se Martin zdr\u00e1hal p\u0159ijmout biskupsk\u00fd \u00fa\u0159ad v Tours. Schoval se do husince, hejno hus ho ale sv\u00fdm h\u00fdk\u00e1n\u00edm prozradilo, a tak musel tu poctu p\u0159ijmout.<\/p>\n

Rada Evropy v roce 2005 prohl\u00e1sila trasu mezi ma\u010farsk\u00fdm Szombathely (rodi\u0161t\u011bm sv. Martina) a francouzsk\u00fdm Tours za evropskou kulturn\u00ed stezku. C\u00edlem t\u00e9to trasy je uk\u00e1zat nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed pam\u00e1tky spojen\u00e9 s \u017eivotem tohoto obl\u00edben\u00e9ho sv\u011btce. Svat\u00e9mu Martinovi je zasv\u011bceno asi p\u0159es 4,5 tis\u00edce kostel\u016f a kapl\u00ed po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, veselsk\u00fd kostel je jedn\u00edm z nich<\/b>.<\/p>\n

N\u00ed\u017ee uveden\u00e9 informace jsem psala pro lo\u0148sk\u00fd Lidoveck\u00fd zpravodaj p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti zah\u00e1jen\u00ed nov\u00e9 tradice ve Vesel\u00e9 \u2013 Svatomartinsk\u00e9ho veselen\u00ed. Akce vloni prob\u011bhla za zna\u010dn\u00e9 \u00fa\u010dasti ob\u010dan\u016f Vesel\u00e9 i okol\u00ed a ur\u010dit\u011b se bude t\u011b\u0161it z\u00e1jmu ve\u0159ejnosti i letos. Po dohod\u011b s\u00a0Pavlem Tr\u010dkou za\u0159azujeme tento \u010dl\u00e1nek i na webov\u00e9 str\u00e1nky, aby informace byly p\u0159\u00edstupn\u00e9 i n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm webov\u00fdch str\u00e1nek o historii Za\u0161ov\u00e9 a Vesel\u00e9, kte\u0159\u00ed si je nem\u011bli mo\u017enost v\u00a0Lidoveck\u00e9m zpravodaji vloni p\u0159e\u010d\u00edst, z\u00e1rove\u0148 to berte pros\u00edm i jako pozv\u00e1nku na dal\u0161\u00ed ro\u010dn\u00edk Svatomartinsk\u00e9ho veselen\u00ed ve Vesel\u00e9.<\/p>\n

Z\u00a0dochovan\u00fdch historick\u00fdch pramen\u016f prvn\u00ed zm\u00ednka o veselsk\u00e9m kostelu je z\u00a0roku 1396,<\/b> kdy biskup Mikul\u00e1\u0161 l\u00e9no Arnoltovice i s \u201epr\u00e1vem patron\u00e1tn\u00edm\u201c ve Vesel\u00e9 p\u0159edal p. Lackovi z\u00a0Krava\u0159. P\u0159esn\u00e9 m\u00edsto nejstar\u0161\u00edho kostela nen\u00ed zn\u00e1mo, historik a vlastiv\u011bdn\u00fd pracovn\u00edk Eduard Domluvil p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee st\u0159edov\u011bk\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd kostel\u00edk zasv\u011bcen\u00fd \u00fadajn\u011b sv. Trojici m\u011bl st\u00e1t mezi obcemi Vesel\u00e1 a St\u0159\u00edte\u017e nad Be\u010dvou v\u00a0m\u00edst\u011b naz\u00fdvan\u00e9m Na Kostelisku le\u017e\u00edc\u00edm ve st\u0159\u00edte\u017esk\u00e9m katastru v\u00a0m\u00edstech, kde dnes stoj\u00ed domy \u010d.p. 182 a 183. Dr\u017eitel\u00e9 st\u0159\u00edte\u017esk\u00fdch grunt\u016f \u010d.p. 5 a 99, jim\u017e tento pozemek n\u00e1le\u017eel, proto a\u017e do roku 1851 odv\u00e1d\u011bli farnosti z\u00a0t\u011bchto pozemk\u016f plat. O um\u00edst\u011bn\u00ed kostela v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 lokalit\u011b existuje v\u00edce odkaz\u016f, za\u0161ovsk\u00fd \u0159\u00edd\u00edc\u00ed u\u010ditel Jan Vrane\u010dka v\u00a0r. 1728 uv\u00e1d\u00ed, \u017ee ve star\u00e9m shnil\u00e9m d\u0159ev\u011bn\u00e9m kostel\u00edku byl za olt\u00e1\u0159em uveden \u010diteln\u00fd letopo\u010det 1586. Farnost ve Vesel\u00e9 tedy nejsp\u00ed\u0161 v\u00a0pr\u016fb\u011bhu 15. stolet\u00ed v\u00a0pr\u016fb\u011bhu husitsk\u00fdch v\u00e1lek zanikla a kostel se posl\u00e9ze dostal do rukou evangel\u00edk\u016f, kter\u00fdmi byl v\u00a0roce 1586 postaven nov\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd kostel, kter\u00fd byl po t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lce navr\u00e1cen katol\u00edk\u016fm. Zm\u011bna polohy kostela byla asi ovlivn\u011bna snahou p\u0159ibl\u00ed\u017eit kostel obyvatel\u016fm obc\u00ed Velk\u00e1 Lhota, Mal\u00e1 Lhota a Br\u0148ov, kter\u00e9 z\u0159ejm\u011b byly p\u016fvodn\u011b k\u00a0Vesel\u00e9 p\u0159i\u0159azeny. Podle invent\u00e1\u0159e z\u00a0roku 1672 m\u011bl kostel olt\u00e1\u0159 se starou malbou, st\u0159\u00edbrn\u00fd kalich, me\u0161n\u00ed roucho, dva prapory, n\u011bjak\u00e9 pozemky a 24 zl. na hotovosti. V\u00a0roce 1726 byl kostel ve \u0161patn\u00e9m stavu a hrozilo jeho z\u0159\u00edcen\u00ed, dva roky nato byl proto postaven nov\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd kostel s v\u011b\u017e\u00ed. D\u0159evo na jeho v\u00fdstavbu daroval majitel panstv\u00ed Franti\u0161ek Ludv\u00edk hrab\u011b ze \u017derot\u00edna za sv\u00fdch les\u016f, tesa\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce provedl m\u00edstn\u00ed tesa\u0159 Hrachovec, kter\u00fd dostal za pr\u00e1ci 160 zl. Kostel s\u00a0v\u011b\u017e\u00ed m\u011bl p\u016fdorys 7 s\u00e1h\u016f d\u00e9lky a 5 s\u00e1h\u016f \u0161\u00ed\u0159ky (tj. 12,5 x 9 m). V\u00a0tomto nov\u00e9m fili\u00e1ln\u00edm kostele vysv\u011bcen\u00e9m v\u00a0roce 1729 ke cti sv. Martina a p\u0159\u00edslu\u0161ej\u00edc\u00edmu k\u00a0ro\u017enovsk\u00e9 farnosti slou\u017eil ro\u017enovsk\u00fd far\u00e1\u0159 m\u0161i p\u011btkr\u00e1t ro\u010dn\u011b. V\u00a0roce 1784 byl kostel pov\u00fd\u0161en c\u00edsa\u0159em Josefem II. na kostel farn\u00ed a obnovena samostatn\u00e1 farnost, k\u00a0n\u00ed\u017e n\u00e1le\u017eely obce Vesel\u00e1, Br\u0148ov, Velk\u00e1 a Mal\u00e1 Lhota. Ji\u017e v\u00a0roce 1801 byly vypracov\u00e1ny pl\u00e1ny na stavbu nov\u00e9ho zd\u011bn\u00e9ho kostela. Podle pl\u00e1n\u016f Josefa Temni\u010dky z\u00a0roku 1810 byla nejprve postavena nov\u00e1 zd\u011bn\u00e1 budova fary s\u00a0mansardovou st\u0159echou a se stavbou samotn\u00e9ho kostela se za\u010dalo a\u017e 10. dubna 1820. Je\u0161t\u011b ve star\u00e9m kostele byli 20. \u00fanora sezd\u00e1ni Josef Tkadle\u010dek s\u00a0man\u017eelkou Rosinou. Nov\u00fd kostel stoj\u00edc\u00ed hned vedle p\u016fvodn\u00edho d\u0159ev\u011bn\u00e9ho byl dostav\u011bn u\u017e o rok a p\u016fl pozd\u011bji, 16. z\u00e1\u0159\u00ed 1821. Z\u00e1sluhu na tom m\u011bl spr\u00e1vce kr\u00e1sensk\u00e9ho panstv\u00ed Josef Drobn\u00edk, kter\u00fd obstaral prost\u0159edky u n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho fondu a svou prac\u00ed p\u0159isp\u011bli i sami farn\u00edci. Kostel m\u011bl jeden hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159, k\u00a0n\u011bmu\u017e daroval Josef Drobn\u00edk obraz od olomouck\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Pavla Kammereitha. Vybaven\u00ed kostela bylo v\u00a0dal\u0161\u00edch letech dopln\u011bno o kazatelnu a k\u0159titelnici (1851), bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159 Matky Bo\u017e\u00ed Bolestn\u00e9 od \u0159ezb\u00e1\u0159e Franze Koblischke ze \u0160ternberka (1853) a lavice (1909). Olt\u00e1\u0159 zasv\u011bcen\u00fd sv.\u00a0Martinovi tvo\u0159\u00ed zd\u011bn\u00e1 olt\u00e1\u0159n\u00ed mensa s\u00a0d\u0159ev\u011bn\u00fdm svatost\u00e1nkem a obraz v\u00a0bohat\u011b vy\u0159ez\u00e1van\u00e9m r\u00e1mu, obklopen\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fdmi plastikami \u010dty\u0159 and\u011bl\u016f a \u010dty\u0159 hlavi\u010dek cherub\u016f. Po stran\u00e1ch olt\u00e1\u0159 doprov\u00e1zej\u00ed sochy sv. \u0160ebesti\u00e1na a sv. Rocha. Obraz zachycuje sv. Martina v\u00a0okam\u017eiku, kdy se d\u011bl\u00ed o sv\u016fj pl\u00e1\u0161\u0165 se \u017eebr\u00e1kem, je to d\u00edlo novoji\u010d\u00ednsk\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Ign\u00e1ce Bergera (1822-1901). V\u00a0roce 1882 tato olejomalba nahradila star\u0161\u00ed obraz od ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9ho Pavla Kammereitha. Bergerova olejomalba o rozm\u011brech 350×250 cm byla v\u00a0roce 1936 z\u00a0podn\u011btu P. He\u0159mana \u0160t\u00edhela obnovena u majitele r\u00e1ma\u0159sk\u00e9 d\u00edlny Konstantina Doupovce ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. Bohat\u011b vy\u0159ez\u00e1van\u00fd zlacen\u00fd r\u00e1m obrazu sestaven\u00fd z\u00a0rozvinut\u00fdch akantov\u00fdch list\u016f odpov\u00edd\u00e1 barokn\u00edmu stylu prvn\u00ed poloviny 18. stolet\u00ed, soubor d\u0159ev\u011bn\u00fdch b\u00edle \u0161taf\u00edrovan\u00fdch soch obklopuj\u00edc\u00ed olt\u00e1\u0159n\u00ed obraz je v\u0161ak mnohem star\u0161\u00ed ne\u017e malba i kostel samotn\u00fd a sv\u00fdm um\u011bleck\u00fdm zpracov\u00e1n\u00edm je pro oblast Vala\u0161ska v\u00fdjime\u010dn\u00fd. Jedn\u00e1 se o \u010d\u00e1sti p\u016fvodn\u00edho vybaven\u00ed star\u0161\u00edho d\u0159ev\u011bn\u00e9ho kostel\u00edka, kter\u00e9 si po roce 1784 p\u0159ivezl ze sv\u00e9ho p\u016fvodn\u00edho p\u016fsobi\u0161t\u011b \u2013 cisterci\u00e1ck\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera ve Velehradu, prvn\u00ed veselsk\u00fd far\u00e1\u0159 Jan Nepomuk Weiser. M\u011blo se jednat o varhany se 14 rejst\u0159\u00edky (o varhan\u00e1ch existuje \u0159ada archivn\u00edch doklad\u016f t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se jejich p\u016fvodn\u00edho um\u00edst\u011bn\u00ed – k\u016fr chr\u00e1mu nanebevzet\u00ed Panny Marie ve Velehrad\u011b, rozhodnut\u00ed o jejich darov\u00e1n\u00ed kostelu ve Vesel\u00e9 \u2013 1788, i zpr\u00e1vy o jejich obt\u00ed\u017en\u00e9 instalaci <\/b>do st\u00edsn\u011bn\u00e9ho prostoru kostela), dva olt\u00e1\u0159e zasv\u011bcen\u00e9 sv. <\/b>Anton\u00ednu a sv. Janu Nepomuck\u00e9mu, kr\u00e1sn\u00e1 paramenta (liturgick\u00e9 textilie) a t\u0159i zvony. \u201e<\/i>Ze star\u00fdch invent\u00e1\u0159\u016f a skrovn\u00fdch z\u00e1znam\u016f far\u00e1\u0159\u016f Infangra a Pr\u016fcka dov\u00edd\u00e1me se po\u010det i jm\u00e9na zvon\u016f kostela veselsk\u00e9ho v\u00a0nejstar\u0161\u00edch dob\u00e1ch. Kostel ve Vesel\u00e9 m\u011bl p\u0159ed r. 1784 pouze jeden zvon, v\u00e1\u017e\u00edc\u00ed 50 lib., s letopo\u010dtem 1687. Poch\u00e1zel pravd\u011bpodobn\u011b z\u00a0d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edho kostela, kter\u00fd st\u00e1l mezi St\u0159\u00edte\u017e\u00ed a Veselou a jest to zvon, kter\u00fd r. 1689 koupila Zuzana Korabe\u010dn\u00e1 z\u00a0Mal\u00e9 Byst\u0159ice za 30 R mor. pro veselsk\u00fd kostel. Ji\u017e zmi\u0148ovan\u00fd far\u00e1\u0159 Jan Nepomuk Weiser vzal z\u00a0Velehradu pro veselsk\u00fd kostel mimo jin\u00e9 tak\u00e9 t\u0159i zvony. Dva byly d\u00e1ny na v\u011b\u017e a t\u0159et\u00ed , pro kter\u00fd u\u017e nebylo m\u00edsta, p\u016fj\u010dil do Branek r. 1793 s\u00a0podm\u00ednkou, \u017ee bude vr\u00e1cen, a\u017e se postav\u00ed nov\u00fd zd\u011bn\u00fd kostel. M\u011bl tedy veselsk\u00fd kostel v\u00a0roce 1784, kdy se stal farn\u00edm, t\u0159i zvony: sv. Martin 100 lib., lit\u00fd r. 1736, sv. Cyril a Metod\u011bj 80 lib., lit\u00fd r. 1709, beze jm\u00e9na 50 lib., lit\u00fd r. 1687. Tyto t\u0159i zvony p\u0159evzal r. 1820 nov\u00fd kostel. Tehdy m\u011bl b\u00fdti vr\u00e1cen p\u016fj\u010den\u00fd zvon v\u00a0Brank\u00e1ch. Brane\u010dt\u00ed v\u0161ak jej vr\u00e1tit necht\u011bli. Teprve far\u00e1\u0159i Infangrovi se poda\u0159ilo r. 1851 po velik\u00fdch mrzutostech dostat p\u016fj\u010den\u00fd zvon nazp\u011bt. V\u00e1\u017eil 90 lib. a byl zasv\u011bcen sv. Trojici. Po 18-ti letech v\u00a0r. 1869 vr\u00e1cen\u00fd zvon pukl a byl prod\u00e1n zvona\u0159i. Mal\u00fd zvon 50 lib. t\u011b\u017ek\u00fd s\u00a0letopo\u010dtem 1687 byl v\u00a0tomto roce prod\u00e1n obci Mal\u00e9 Lhot\u011b, kde slou\u017eil a\u017e do r. 1942. Z\u00a0prodeje t\u011bchto zvon\u016f byl r. 1871 po\u0159\u00edzen nov\u00fd zvon od Hilzera z\u00a0Nov. M\u011bsta u V\u00eddn\u011b, ve v\u00e1ze 327 lib., za 346 zlat\u00fdch a posv\u011bcen na jm\u00e9no sv. Josef \u2013 sv. Pius. Ve stejn\u00e9m roce si zakoupila obec Velk\u00e1 Lhota tak\u00e9 od Hilzera zvon sv. Flori\u00e1na, 115 lib. t\u011b\u017ek\u00fd . D\u0159\u00edve m\u011bly ob\u011b Lhoty zvony \u017eelezn\u00e9. Far\u00e1\u0159 Pr\u016fcek zjednal je\u0161t\u011b \u010dtvrt\u00fd zvon sv. Ign\u00e1ce ve v\u00e1ze 118 lib., v\u00a0r. 1877.<\/i><\/span> A\u017e do 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byly na v\u011b\u017ei \u010dty\u0159i zvony: sv. Martin 100 lib., lit\u00fd r. 1736, sv. Cyril a Metod\u011bj 90 lib., lit\u00fd r. 1709, sv. Josef \u2013 sv. Pius 327 lib., lit\u00fd r. 1871, sv. Ign\u00e1c 118 lib., lit\u00fd r. 1877. V\u00a0r. 1917 byly na v\u00e1le\u010dn\u00e9 \u00fa\u010dely odevzd\u00e1ny zvony sv. Martin a sv. Josef \u2013 sv. Pius. Zvon sv. Martin p\u0159es 100 let volal farn\u00edky na slu\u017eby Bo\u017e\u00ed a vyprov\u00e1zel je na posledn\u00ed cest\u011b. V<\/i><\/span>\u00a0<\/span>b\u0159eznu r. 1918 odevzd\u00e1n i zvon sv. Ign\u00e1c, a tak z\u016fstal jen nejmen\u0161\u00ed sv. Cyril a Metod\u011bj. Nesnesl v\u0161ak nadlouho svoji samotu a jakoby \u017ealem nad ztr\u00e1tou sv\u00fdch kamar\u00e1du pukl v\u00a0r. 1921. Far\u00e1\u0159i Podmol\u00edkovi nastala povinnost postarati se o nov\u00e9 zvony. Za pomoc\u00ed man\u017eel\u016f \u010capkov\u00fdch, p. arcibiskupa a farn\u00edk\u016f po\u0159\u00edzeny hned v\u00a0p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm roce nov\u00e9 t\u0159i zvony. Volen byl mollov\u00fd akord \u201ecis\u201c, \u201ee\u201c, \u201efis\u201c. Jm\u00e9na zvon\u016f byla: sv.<\/i><\/span> Maria, v\u00e1ha 210,7 kg, sv. Martin, v\u00e1ha 110 kg, sv. Cyril a Metod\u011bj, v\u00e1ha 93 kg. Slavnostn\u011b nesl se hlas nov\u00fdch zvon\u016f po \u00fadol\u00ed a farn\u00edk\u016fm radostn\u011b bu\u0161ila srdce p\u0159i sv\u011bcen\u00ed, kter\u00e9 se konalo s\u00a0velikou sl\u00e1vou. V\u00a0dubnu r. 1942 z\u016fstal jen sv. Cyril a Metod\u011bj, kter\u00fd kon\u00e1 slu\u017ebu za svoje kamar\u00e1dy a jeho hlas vl\u00e9v\u00e1 s\u00edlu a d\u016fv\u011bru du\u0161\u00edm jako svat\u00ed apo\u0161tol\u00e9, jim\u017e je zasv\u011bcen\u2026..\u201c<\/i><\/span> \u2013 uv\u00e1d\u00ed ve sv\u00fdch z\u00e1znamech P. Vojt\u011bch Zapletal.<\/p>\n

Nejstar\u0161\u00ed veselsk\u00fd zvon z\u00a0r. 1687 slou\u017eil sv\u00e9mu \u00fa\u010delu v\u00a0letech 1869-1942 ve zvonici na Mal\u00e9 Lhot\u011b. V\u00a0odborn\u00e9 literatu\u0159e je zvon myln\u011b pova\u017eov\u00e1n od r. 1942 za ztracen\u00fd. V\u00a0dubnu 1942 byl toti\u017e zabaven pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 \u00fa\u010dely. Byl v\u0161ak za\u0159azen do kategorie C, tedy zvony pam\u00e1tn\u00e9 a d\u00edky tomu p\u0159e\u010dkal v\u00e1lku v\u00a0Praze-Libni, odkud byl v\u00a0srpnu 1945 v\u00a0po\u0159\u00e1dku vr\u00e1cen. 12.8.1945 byl slavnostn\u011b znovu vysv\u011bcen (farn\u00ed kronika Vesel\u00e9). V\u00a0ned\u00e1vn\u00e9 dob\u011b byl n\u011bkolik let deponov\u00e1n a pro\u0161el renovac\u00ed, zrekonstruov\u00e1na byla tak\u00e9 zvonice. Od listopadu 2012 zvon op\u011bt slou\u017e\u00ed sv\u00e9mu \u00fa\u010delu v\u00a0pln\u00e9 sv\u00e9 kr\u00e1se. V r. 1947 daroval kostelu ve Vesel\u00e9 mal\u00fd zvonek Josef Mi\u010dola, zam\u011bstnanec \u010cSD z\u00a0Vesel\u00e9. Dostal ho ze skladu a s\u00e1m ho p\u0159imontoval na v\u011b\u017e. Byl nazv\u00e1n sv. Barbora (slou\u017e\u00ed coby um\u00edr\u00e1\u010dek). Ji\u017e 65 let tak ve veselsk\u00e9m kostele vyzv\u00e1n\u00ed dva zvony, prvn\u00ed zvon sv. Cyril a Metod\u011bj (odlit 1922) o v\u00e1ze 93 kg (akord \u201efis\u201c) a zvon sv. Barbora (odlit p\u0159ed rokem 1947) o nezn\u00e1m\u00e9 v\u00e1ze (do 50 kg).\u201c <\/i><\/p>\n

Krom\u011b hlavn\u00edho obrazu sv. Martina jsou zaj\u00edmav\u00e9 i dal\u0161\u00ed obrazy v\u00a0kostele: na evangelijn\u00ed stran\u011b je olt\u00e1\u0159 Piety se sochou sv. Josefa a na epi\u0161toln\u00ed stran\u011b \u00a0obraz Vyu\u010dov\u00e1n\u00ed Panny Marie se sochou Panny Marie Lurdsk\u00e9. V\u00fdzdobu kostela dopl\u0148uj\u00ed obrazy K\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 cesty z \u00a0r. 1865 \u2013 v\u0161e zaps\u00e1no jako soubor movit\u00fdch pam\u00e1tek do \u00dast\u0159edn\u00edho seznamu kulturn\u00edch pam\u00e1tek \u010cesk\u00e9 republiky.<\/p>\n

K\u00a0socha\u0159sk\u00e9 v\u00fdzdob\u011b veselsk\u00e9ho kostela u\u017e archivn\u00ed doklady sch\u00e1z\u00ed. Soubor plastik nepoch\u00e1z\u00ed s\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed p\u0159\u00edmo z\u00a0baziliky Nanebevzet\u00ed Panny Marie, ale jedn\u00e1 se o olt\u00e1\u0159 z\u00a0n\u011bkter\u00e9ho vedlej\u0161\u00edho objektu kl\u00e1\u0161tern\u00edho are\u00e1lu. M\u016f\u017ee se jednat o poz\u016fstatky olt\u00e1\u0159\u016f vytvo\u0159en\u00fdch okolo roku 1702 brn\u011bnsk\u00fdm barokn\u00edm socha\u0159em Anton\u00ednem Rigou (kolem roku 1660-1728). Zda je autorem soch and\u011bl\u016f a sv\u011btc\u016f z\u00a0Vesel\u00e9 Anton\u00edn Riga nelze potvrdit, ale sochy \u201emorov\u00fdch sv\u011btc\u016f\u201c sv.<\/i> <\/b><\/i>\u0160ebesti\u00e1na a sv. Rocha Riga vytvo\u0159il z\u00a0kamene pro morov\u00fd sloup ve Velehrad\u011b (1715) i Hodon\u00edn\u011b (1717). Vznik and\u011bl\u016f z\u00a0Vesel\u00e9 m\u016f\u017eeme obecn\u011b za\u0159adit do 1. poloviny 18. stolet\u00ed. Kompozi\u010dn\u00ed sch\u00e9ma rozm\u00edst\u011bn\u00ed and\u011bl\u016f v\u016f\u010di obrazu patrona kostela se b\u011bhem let m\u011bnilo, v\u00a0r\u00e1mci malby kostela v\u00a0roce 1977 byly plastiky sejmuty se st\u011bny pro sv\u016fj \u0161patn\u00fd stav. Dv\u011b ze soch and\u011bl\u016f byly v\u00a0roce 2014 restaurov\u00e1ny akad. socha\u0159em MgA. Jakubem Gajdou Ph.D., letos budou restaurov\u00e1ny zbyl\u00e9 sochy and\u011bl\u016f a v\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce bude restaurov\u00e1n\u00ed olt\u00e1\u0159e sv. Martina pro kostel ve Vesel\u00e9 dokon\u010deno.<\/p>\n

12.9.1954 bylo provedeno sv\u011bcen\u00ed nov\u00fdch varhan. Kostelem sv. Martina se nesla \u010cesk\u00e1 m\u0161e Fr. Kola\u0159\u00edka, skladby J. S. Bacha, Fr. Schuberta, Ant. Dvo\u0159\u00e1ka. Varhany byly vyrobeny v\u00a0Krnov\u011b \u2013 cena 152 tis. K\u010d. O po\u0159\u00edzen\u00ed varhan se nejv\u00edc zaslou\u017eil far\u00e1\u0159 Karel Drong, kter\u00fd na n\u011b prov\u00e1d\u011bl i sb\u00edrku po domech farnosti spolu s\u00a0Josefem Piskl\u00e1kem.<\/p>\n

V\u00a0r. 1959 byla prov\u00e1d\u011bna oprava kostela \u2013 n\u00e1ro\u010dnou stavbu le\u0161en\u00ed p\u0159i v\u0161ech venkovn\u00edch i vnit\u0159n\u00edch oprav\u00e1ch vedl tesa\u0159sk\u00fd mistr Josef Pal\u00e1t, nebezpe\u010dn\u00e9 a n\u00e1ro\u010dn\u00e9 klemp\u00ed\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce na v\u011b\u017ei kostela d\u011blal Josef Bechn\u00fd za pomoc\u00ed sv\u00e9ho bratra Eduarda, p\u0159i druh\u00fdch n\u00e1t\u011brech v\u011b\u017ee zde pracoval Josef Pal\u00e1t ml. Z\u00a0v\u011b\u017ee byly vy\u0148aty star\u00e9 dokumenty a dopln\u011bny nov\u00fdmi, kter\u00e9 sepsal far\u00e1\u0159 Alfr\u00e9d Pch\u00e1lek, podpisy na n\u011b dali varhan\u00edk Josef Bechn\u00fd, kosteln\u00edk Stanislav \u010cern\u00fd, klemp\u00ed\u0159 Josef Bechn\u00fd, kter\u00fd zhotovil i nov\u00e9 trubkov\u00e9 pouzdro z\u00a0plechu pro ulo\u017een\u00ed v\u0161ech dokument\u016f do ban\u011b v\u011b\u017ee (nejstar\u0161\u00ed p\u00edsemnosti byly z\u00a0roku 1869 od far\u00e1\u0159e J. Prucka, na listin\u011b z\u00a09.8.1869 je podeps\u00e1n Josef Schober, rektor, spoluvarhan\u00edk a u\u010ditel). Kostel dostal novou om\u00edtku v\u00a0barv\u011b okru. N\u00e1klady \u010dinily jen n\u011bco m\u00e1lo p\u0159es 25 tis. K\u010d z\u00e1sluhou farn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed pracovali zdarma a sv\u00e9pomoc\u00ed zaji\u0161\u0165ovali pot\u0159ebn\u00fd materi\u00e1l v\u010detn\u011b poskytnut\u00e9 stravy.<\/p>\n

Za dobu p\u016fsoben\u00ed far\u00e1\u0159e Josefa Prucka \u2013 pokrokov\u00e9ho kn\u011bze a vlastence (1861-1878) – zbudovali farn\u00edci ke kostelu 114 schod\u016f z\u00a0oby\u010dejn\u00fdch kamen\u016f. Sedl\u00e1ci a mlyn\u00e1\u0159 stav\u011bli schody na 6 krok\u016f, domk\u00e1\u0159i a pasek\u00e1\u0159i na 3 kroky. Po obou stran\u00e1ch schodi\u0161t\u011b byly zas\u00e1zeny l\u00edpy, kter\u00e9 \u010dasem vytvo\u0159ily kr\u00e1snou alej. V\u00a0roce 2002 v\u0161ak mus<\/i>elo b\u00fdt zapo\u010dato s\u00a0k\u00e1cen\u00edm l\u00edp, \u00fadajn\u011b pro jejich st\u00e1\u0159\u00ed. \u010cty\u0159i l\u00edpy – p\u0159ed hlavn\u00edm vchodem do kostela a p\u0159ed vstupem u schodi\u0161t\u011b na star\u00fd h\u0159bitov – byly star\u00e9 a\u017e 200 let. V\u00a0roce 2005 byly vybudov\u00e1ny nov\u00e9 schody ke kostelu a parkovi\u0161t\u011b, vys\u00e1zena nov\u00e1 alej. D\u0159ev\u011bn\u00e9 z\u00e1dve\u0159\u00ed hlavn\u00edho vstupu bylo osazeno ozdobnou kovanou m\u0159\u00ed\u017e\u00ed pro v\u011btr\u00e1n\u00ed kostela v\u00a0letn\u00edm obdob\u00ed. Budova fary v\u00a0roce 2011 dostala novou st\u0159echu a v\u00a0roce 2012 byla opravena fas\u00e1da, vloni byl vybudov\u00e1n bezbari\u00e9rov\u00fd p\u0159\u00edstup ke kostelu a letos dokon\u010deny nov\u00e9 chodn\u00edky kolem kostela a na obou h\u0159bitovech.<\/p>\n

Kostel (dnes ji\u017e ve slohu novorom\u00e1nsk\u00e9m) i pozdn\u011b barokn\u00ed objekt fary jsou nejstar\u0161\u00ed stavby ve Vesel\u00e9 a jsou zaps\u00e1ny do \u00dast\u0159edn\u00edho seznamu nemovit\u00fdch kulturn\u00edch pam\u00e1tek \u010cesk\u00e9 republiky.\u00a0<\/p>\n

\"kostel\"<\/p>\n

V\u0161echny pr\u00e1ce ve veselsk\u00e9 farnosti se neobe\u0161ly bez ob\u011btav\u00e9 pr\u00e1ce m\u00edstn\u00edch far\u00e1\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed ve Vesel\u00e9 byli z\u00e1rove\u0148 i nositeli osv\u011bty a vzd\u011blanosti. K\u00a0ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fdm kn\u011b\u017e\u00edm je t\u0159eba p\u0159ipomenout alespo\u0148 posledn\u00ed jm\u00e9na, na kter\u00e9 je\u0161t\u011b i dne\u0161n\u00ed pam\u011btn\u00edci s\u00a0\u00factou vzpom\u00ednaj\u00ed: P. Karel Drong (1947-1956) \u2013 v\u0161estrann\u011b vzd\u011blan\u00fd kn\u011bz, vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed sv\u00e9ho hudebn\u00edho nad\u00e1n\u00ed p\u0159i n\u00e1cviku v\u00e1no\u010dn\u00edch m\u0161\u00ed, Alfr\u00e9d Pch\u00e1lek (1956-1987) \u2013 \u010destn\u00fd kanovn\u00edk krom\u011b\u0159\u00ed\u017esk\u00fd, kter\u00fd pro svou vlast i farnost vykonal velmi mnoho a sv\u00e9 <\/i>farn\u00edky neopustil – je poh\u0159ben na m\u00edstn\u00edm h\u0159bitov\u011b, jak si s\u00e1m p\u0159\u00e1l, Karel \u0160enk (1987-2001) \u2013 d\u011bkan, nesm\u00edrn\u011b obl\u00edben\u00fd pro svou vst\u0159\u00edcnost a l\u00e1sku k\u00a0lidem, kter\u00fd p\u0159es sv\u00e9 zdravotn\u00ed probl\u00e9my a pracovn\u00ed vyt\u00ed\u017een\u00ed v\u011bnoval mnoho \u00fasil\u00ed p\u0159i pr\u00e1ci pro veselskou farnost, Vojt\u011bch Dan\u011bk (2001-2009), kter\u00fd do Vesel\u00e9 ob\u011btav\u011b doch\u00e1zel z\u00a0farnosti v\u00a0Za\u0161ov\u00e9 a po z\u00e1ke\u0159n\u00e9 nemoci se ji\u017e na Vala\u0161sko nevr\u00e1til, a Ji\u0159\u00ed Pol\u00e1\u0161ek 1.9.2011 jmenovan\u00fd a ustanoven\u00fd arcibiskupem Janem Graubnerem far\u00e1\u0159em farnosti Za\u0161ov\u00e1 a administr\u00e1torem farnosti Vesel\u00e1 \u2013 dosud aktivn\u011b vykon\u00e1vaj\u00edc\u00ed pastora\u010dn\u00ed p\u00e9\u010di \u2013 on s\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1: \u201e<\/i>V\u011b\u0159\u00edm a douf\u00e1m, \u017ee B\u016fh i nad\u00e1le bude \u017eehnat t\u00e9to farnosti s\u00a0\u00fatuln\u00fdm kostelem sv. Martina, odkud je n\u00e1dhern\u00fd pohled na malebn\u00e9 \u00fadol\u00ed s\u00a0\u0159ekou Be\u010dvou. K\u00e9\u017e v\u0161echno, co se ve farnosti d\u011bje, je ke cti a sl\u00e1v\u011b Bo\u017e\u00ed a k\u00a0sp\u00e1se du\u0161\u00ed nesmrteln\u00fdch\u201c.<\/i><\/span><\/p>\n

Jarmila Kubrick\u00e1<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Svatomartinsk\u00e1 tradice v \u010dl\u00e1nku pan\u00ed Jarmily Kubrick\u00e9 – samoz\u0159ejm\u011b i s vazbami na Veselsk\u00e9 vzpom\u00edn\u00e1n\u00ed …<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":4108,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_links_to":"","_links_to_target":""},"categories":[45,39,44],"tags":[62,55,54,52],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4106"}],"collection":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4106"}],"version-history":[{"count":2,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4106\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4110,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4106\/revisions\/4110"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media\/4108"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4106"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4106"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4106"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}