{"id":4023,"date":"2016-07-18T05:18:28","date_gmt":"2016-07-18T04:18:28","guid":{"rendered":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/?p=4023"},"modified":"2016-06-27T23:24:55","modified_gmt":"2016-06-27T22:24:55","slug":"vesela-640-let-vzniku","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/vesela-640-let-vzniku\/","title":{"rendered":"Vesel\u00e1 – 640 let vzniku"},"content":{"rendered":"

Dne\u0161n\u00ed obs\u00e1hl\u00fd text je v\u011bnov\u00e1n v\u00fdro\u010d\u00ed, kter\u00e9 si v tomto roce p\u0159ipom\u00edn\u00e1 Vesel\u00e1 – sepsala a na oslav\u00e1ch p\u0159ednesla pan\u00ed Jarmila Kubrick\u00e1 …<\/p>\n

Vesel\u00e1 – 640 let vzniku<\/b><\/span><\/span><\/p>\n

Ve 13. stolet\u00ed byl n\u00e1\u0161 kraj le\u017e\u00edc\u00ed na hranici Moravy a Uher majetkem panuj\u00edc\u00edch P\u0159emyslovc\u016f, byl to neprostupn\u00fd prales, kter\u00fd se jako ochrana hranic nesm\u011bl k\u00e1cet<\/span><\/span>. <\/b><\/span><\/span>Ve <\/span><\/span><\/span>13. stolet\u00ed<\/span><\/span><\/span><\/a> do\u0161lo k os\u00eddlov\u00e1n\u00ed n\u00ed\u017ein, na n\u011bm\u017e se pod\u00edlely p\u0159edev\u0161\u00edm mni\u0161sk\u00e9 \u0159\u00e1dy. K v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edmu vzestupu po\u010dtu obyvatel do\u0161lo a\u017e v souvislosti s d\u011bjinn\u00fdm procesem zvan\u00fdm <\/span><\/span>vala\u0161sk\u00e1 kolonizace<\/span><\/span><\/span><\/a>, <\/span><\/span> historici mluv\u00ed o tzv selsk\u00e9 a pasek\u00e1\u0159sk\u00e9 kolonizaci. Selsk\u00e1 spad\u00e1 do druh\u00e9 poloviny 13<\/span><\/span>.<\/span><\/span> stolet\u00ed, kdy v t\u00e9 dob\u011b – po velik\u00e9m ta\u017een\u00ed mongol\u016f do Evropy- zem\u011bp\u00e1ni z\u00edsk\u00e1vali nov\u00e9 osadn\u00edky z uhersk\u00fdch stolic Zempl\u00ednsk\u00e9 a U\u017esk\u00e9 (od Vihorlatu) z v\u00fdchodn\u00edho Slovenska. <\/span><\/span><\/p>\n

Na sklonku <\/span><\/span>st\u0159edov\u011bku<\/span><\/span><\/span><\/a>,<\/span><\/span><\/span> ale zejm\u00e9na po roce <\/span><\/span>1500<\/span><\/span><\/span><\/a> p\u0159i\u0161el do na\u0161ich kon\u010din pasteveck\u00fd lid zvan\u00fd <\/span><\/span>Vala\u0161i<\/span><\/span><\/span><\/a> a os\u00eddlil hospod\u00e1\u0159sky nevyu\u017eit\u00e9 kopcovit\u00e9 oblasti, vala\u0161sk\u00e9 pastevectv\u00ed a <\/span><\/span>sala\u0161nictv\u00ed<\/span><\/span><\/span><\/a> m\u00e1 sv\u016fj p\u016fvod v\u00a0Rumunsku. <\/span><\/span> <\/b>Paseky se vytv\u00e1\u0159ely z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00edm dal\u0161\u00ed p\u016fdy z\u00a0lesn\u00edch ploch, kter\u00e9 byly k\u00e1ceny a ku\u010dov\u00e1ny. Dobytek, kter\u00fd sp\u00e1sal horsk\u00e9 louky a m\u00fdtiny byly kozy a ovce. V\u011bt\u0161ina vala\u0161sk\u00fdch osad vznikala po tatarsk\u00fdch n\u00e1jezdech. Vala\u0161i, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li z\u00a0v\u00fdchodu, byli lidem svobodn\u00fdm, kter\u00fd nem\u011bl jinou povinnost, ne\u017e platit vrchnosti da\u0148 za sp\u00e1s\u00e1n\u00ed luk, ale postupn\u011b pozb\u00fdvali toto postaven\u00ed a st\u00e1vali se poddan\u00fdmi, zejm\u00e9na pokud ke sv\u00e9 ob\u017eiv\u011b museli obd\u011bl\u00e1vat i p\u016fdu<\/span><\/span>. <\/b><\/span><\/span><\/p>\n

Nejstar\u0161\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zpr\u00e1va o Vesel\u00e9 poch\u00e1z\u00ed z\u00a0roku 1376<\/b><\/span><\/span>, kdy obec byla sou\u010d\u00e1st\u00ed biskupsk\u00e9ho l\u00e9na Arnoltovice (dnes obec Poli\u010dn\u00e1). V\u00a0r. 1396 prod\u00e1v\u00e1 biskup Mikul\u00e1\u0161 l\u00e9no Arnoltovice i s\u00a0pr\u00e1vem patron\u00e1tn\u00edm ve Vesel\u00e9 Lackovi z\u00a0Krava\u0159, od 15. stolet\u00ed pak obec n\u00e1le\u017eela trvale k\u00a0panstv\u00ed Ro\u017enovsk\u00e9mu. P\u016fvod n\u00e1zvu obce je podle pov\u011bsti, kter\u00e1 uv\u00e1d\u00ed, \u017ee na kopci nad Be\u010dvou st\u00e1valo hradi\u0161t\u011b a tam v\u00a0m\u00edst\u011b je\u0161t\u011b i nyn\u00ed zvan\u00e9m \u201eNa hradi\u0161ti\u201c, kde dnes stoj\u00ed domek man\u017eel\u016f Pavl\u00e1tov\u00fdch, m\u00edvali kdysi hodn\u011b d\u00e1vno zbojn\u00edci sv\u00e9 s\u00eddlo, b\u00fdvalo tam \u201eveselo\u201c kdy\u017e se vraceli ze sv\u00fdch loupe\u017en\u00fdch v\u00fdprav a oslavovali sv\u016fj lup. Po zbo\u0159en\u00ed hr\u00e1dku vojskem pak vznikaj\u00edc\u00ed mal\u00e1 osada p\u0159evzala n\u00e1zev Vesel\u00e1. <\/span><\/span>Rok 1396 tedy p\u0159edstavuje podle dochovan\u00fdch historick\u00fdch pramen\u016f prvn\u00ed zm\u00ednku o veselsk\u00e9m kostele<\/b><\/span><\/span>. P\u0159esn\u00e9 m\u00edsto nejstar\u0161\u00edho kostela nen\u00ed zn\u00e1mo, z\u0159ejm\u011b n\u011bkde na p\u016fli cesty mezi Veselou a St\u0159\u00edte\u017e\u00ed. Rovn\u011b\u017e nen\u00ed zn\u00e1mo, kdy tento kostel zanikl, pravd\u011bpodobn\u011b v\u0161ak v\u00a0pr\u016fb\u011bhu husitsk\u00fdch v\u00e1lek, kdy na cel\u00e9m<\/span><\/span> <\/b>panstv\u00ed katolick\u00e1 v\u00edra ochabla, s n\u00ed pak zanikla i duchovn\u00ed spr\u00e1va a kostel se dostal do rukou evangel\u00edk\u016f, kter\u00fdmi byl v r. 1586 vystav\u011bn p\u0159\u00edmo nad vs\u00ed Veselou nov\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd kostel.<\/span><\/span> Po por\u00e1\u017ece stavovsk\u00e9ho protihabsbursk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed na B\u00edl\u00e9 Ho\u0159e z\u016fst\u00e1vali poddan\u00ed ze vset\u00ednsk\u00e9ho a ro\u017enovsk\u00e9ho panstv\u00ed jedin\u00fdmi, kte\u0159\u00ed se nesm\u00ed\u0159ili s d\u016fsledky b\u011blohorsk\u00e9 por\u00e1\u017eky. <\/span><\/span>Ji\u017e koncem roku <\/span><\/span>1620<\/span><\/span><\/span><\/a> se <\/span><\/span>Vala\u0161i<\/span><\/span><\/span><\/a> vzbou\u0159ili proti <\/span><\/span>Habsburk\u016fm<\/span><\/span><\/span><\/a>. <\/span><\/span>Kdy\u017e s<\/span><\/span><\/span>i <\/span><\/span><\/span>c\u00edsa\u0159sk\u00e9 vojsko b\u011bhem 30let\u00e9 v\u00e1lky n\u011bkolikr\u00e1t nev\u011bd\u011blo rady s povstaleck\u00fdmi Valachy , kte\u0159\u00ed vyu\u017e\u00edvali znalost\u00ed ter\u00e9nu a obyvatel, bylo rozhodnuto pou\u017e\u00edt proti Valach\u016fm zase Valachy. Z \u0159ad „v\u011brn\u00fdch“ katolick\u00fdch Valach\u016f bylo vybr\u00e1no 100 spolehliv\u00fdch mu\u017e\u016f – z\u00e1klad budouc\u00edch port\u00e1\u0161\u016f . Tito Vala\u0161i se pak stali jak\u00fdmisi n\u00e1rodn\u00edmi \u010detn\u00edky, \u010dasto vyu\u017e\u00edvan\u00fdmi jako kontrarevolu\u010dn\u00ed slo\u017eka k likvidaci lidov\u00fdch povst\u00e1n\u00ed nebo zbojn\u00edk\u016f j\u00e1no\u0161\u00edkovsk\u00e9ho typu. Na jejich obhajobu v\u0161ak nutno uv\u00e9st, \u017ee \u010dasto \u00fa\u010dinn\u011b zas\u00e1hli p\u0159i obran\u011b hranic proti uhersk\u00fdm vp\u00e1d\u016fm, nebo se zaslou\u017eili o klidn\u00fd \u017eivot zdej\u0161\u00edch ob\u010dan\u016f sv\u00fdmi r\u00e1zn\u00fdmi z\u00e1sahy proti zlod\u011bj\u016fm \u010di lupi\u010d\u016fm dobytka.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Vala\u0161sk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed trvalo s p\u0159est\u00e1vkami a\u017e do roku <\/span><\/span>1644<\/span><\/span><\/span><\/a>, kdy bylo krvav\u011b potla\u010deno. Ve Vset\u00edn\u011b bylo popraveno na 200 Valach\u016f<\/span><\/span>.<\/b><\/span><\/span><\/p>\n

Podle z\u00e1znam\u016f z\u00a0kronik ve Vesel\u00e9 za obdob\u00ed 30. let\u00e9 v\u00e1lky nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 usedlost vyp\u00e1len\u00e1, nen\u00ed zaznamen\u00e1n \u017e\u00e1dn\u00fd po\u017e\u00e1r, osadn\u00edci si \u201ehled\u011bli hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, ji\u017e r. 1624 nejen na fojstv\u00ed, ale i na gruntu se \u010dte o \u201e <\/span><\/span>vozech kovan\u00fdch a o pluhu se<\/i><\/span><\/span> \u017eelezy\u201c<\/i><\/span><\/span>. <\/p>\n

<\/span><\/span>Veselsk\u00fd kostel byl p\u0159ed\u00e1n do rukou katol\u00edk\u016f, ji\u017e v\u00a0r. 1623 je mo\u017en\u00e9 se do\u010d\u00edst o tzv. <\/span><\/span>\u201e\u017eelezn\u00e9 kr\u00e1v\u011b\u201c <\/b><\/span><\/span>na gruntu Jana Pomkly<\/span><\/span> – <\/b><\/span><\/span>pojem se vztahuje k d\u00e1vn\u00e9 povinnosti chalupn\u00edk\u016f (od 16. stol.) odv\u00e1d\u011bt trvale poplatek na kostel za kr\u00e1vu pronajatou od farnosti, toto b\u0159emeno nesm\u011blo b\u00fdt zru\u0161eno bez dovolen\u00ed farn\u00edk\u016f.<\/span><\/span> <\/b>Ve zl\u00fdch a\u00a0ne\u00farodn\u00fdch dob\u00e1ch, nebo ve v\u00e1le\u010dn\u00fdch \u010dasech nemohli lid\u00e9 ani p\u0159i nejlep\u0161\u00ed v\u016fli platit.\u00a0Povinnost jejich byla tak v\u011bt\u0161\u00ed a\u00a0v\u011bt\u0161\u00ed a\u00a0nehynula ani po letech. \u00dapln\u00e1 trag\u00e9die pak byla, pokud takov\u00e1 kr\u00e1va zahynula a\u0165 u\u017e v\u011bkem, nemoc\u00ed nebo nedostatkem. Povinnost platit nezanikala a\u00a0p\u0159ech\u00e1zela na dal\u0161\u00ed a\u00a0dal\u0161\u00ed generace. Proto tak\u00e9 tento z\u00e1ke\u0159n\u00fd pacht dostal onen titul \u201e\u017eelezn\u00e1 kr\u00e1va!\u201c Tak se hromadily dluhy chalupn\u00edk\u016f v\u016f\u010di c\u00edrkvi a\u00a0ta velmi \u010dasto zastavovala jejich majetek.<\/span><\/span><\/p>\n

Z\u00a0\u00fadaj\u016f Vlastiv\u011bdy moravsk\u00e9 je zaznamen\u00e1no, \u017ee \u201e<\/span><\/span>z pozemk\u016f, jen\u017e sluje \u201eV huti\u201c d\u00e1 se h\u00e1dati, \u017ee <\/i><\/span><\/span>prvn\u00ed v\u00a0na\u0161em kraji byly huti<\/b><\/i><\/span><\/span> <\/i>u Vesel\u00e9<\/b><\/i><\/span><\/span>, kter\u00e9 pak v\u00fd\u0161e do hor posunov\u00e1ny byly\u201c.<\/i><\/span><\/span><\/p>\n

V\u00a0kronice je z\u00e1znam o koupi gruntu Jana Hu\u0165a\u0159ova z\u00a0r. 1673 a pops\u00e1no, \u017ee jsou vyor\u00e1v\u00e1ny zde zbytky cihel i \u017eeleza<\/span><\/span>. <\/i><\/span><\/span>Ve Vesel\u00e9 skl\u00e1\u0159sk\u00e1 hu\u0165 byla je\u0161t\u011b v\u00a017. stolet\u00ed. <\/span><\/span><\/p>\n

V roce 1676 bylo ve Vesel\u00e9 7 grunt\u016f, 12 chalup, ml\u00fdn a fojstv\u00ed (fojt byl dr\u017eitelem nejv\u011bt\u0161\u00edho zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho majetku a byl tak\u00e9 vykonavatelem v\u016fle vrchnosti a prost\u0159edn\u00edkem mezi vrchnost\u00ed a poddan\u00fdmi).<\/span><\/span><\/p>\n

V\u00a0roce 1728 se za\u010dal stav\u011bt nov\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd kostel s v\u011b\u017e\u00ed, na stavbu kostela p\u0159isp\u011bly t\u00e9\u017e obce Za\u0161ov\u00e1, Mal\u00e1 Byst\u0159ice, St\u0159\u00edte\u017e, Br\u0148ov a Mal\u00e1 Lhota, vysv\u011bcen byl v\u00a0r. 1729 ke cti sv. Martina, prvn\u00edm far\u00e1\u0159em se stal Jan Nepomuk Weiser, kn\u011bz \u0159\u00e1du cisterci\u00e1n\u016f ze zru\u0161en\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera na Velehrad\u011b<\/span><\/span>, kter\u00fd si p\u0159ivezl ze sv\u00e9ho p\u016fvodn\u00edho p\u016fsobi\u0161t\u011b \u2013 cisterci\u00e1ck\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera ve Velehradu varhany, dva olt\u00e1\u0159e zasv\u011bcen\u00e9 sv.<\/span><\/span> <\/b>Anton\u00ednu a sv. Janu Nepomuck\u00e9mu, kr\u00e1sn\u00e1 paramenta (liturgick\u00e9 textilie) a t\u0159i zvony.<\/span><\/span> O t\u00e9m\u011b\u0159 100 let pozd\u011bji roku 1821 byl na m\u00edst\u011b d\u0159ev\u011bn\u00e9ho kostela postaven kostel zd\u011bn\u00fd, kter\u00fd n\u00e1sledoval po stavb\u011b fary v\u00a0roce 1810<\/span><\/span>. Kostel (dnes ji\u017e ve slohu novorom\u00e1nsk\u00e9m) i pozdn\u011b barokn\u00ed objekt fary jsou nejstar\u0161\u00ed stavby ve Vesel\u00e9 a jsou zaps\u00e1ny do \u00dast\u0159edn\u00edho seznamu nemovit\u00fdch kulturn\u00edch pam\u00e1tek \u010cesk\u00e9 republiky.<\/span><\/span><\/p>\n

P\u0159i kostelech byly z\u0159izov\u00e1ny i \u0161koly <\/b><\/span><\/span>a proto\u017ee za protireformace – takto je pojmenov\u00e1na snaha o n\u00e1vrat protestant\u016f ke katolick\u00e9 c\u00edrkvi – byly ve Vesel\u00e9 by\u0165 z\u010d\u00e1sti ale obnoveny katolick\u00e9 bohoslu\u017eby a poh\u0159by, byl r. 1657 jmenov\u00e1n rektor veselsk\u00fd Ji\u0159\u00ed Sob\u011bchlebsk\u00fd (rektorem byl naz\u00fdv\u00e1n u\u010ditel, kter\u00fd p\u016fsobil i jako varhan\u00edk v\u00a0kostele). Pozd\u011bji podle z\u00e1pis\u016f n\u00e1rodn\u00edho u\u010ditele J. Schobra se m\u016f\u017eeme do\u010d\u00edst, \u017ee se vyu\u010dovalo ve Vesel\u00e9 od r. 1807 v\u00a0domech \u010d. 40 a \u010d. 41 (\u010d. 40 je usedlost Hery\u00e1nov\u00fdch a d\u016fm na \u010d. 41 pozd\u011bji vyho\u0159el). Chodili tam \u017e\u00e1ci z\u00a0Vesel\u00e9, Velk\u00e9 a Mal\u00e9 Lhoty. Prvn\u00ed u\u010ditel\u00e9 vyu\u010dovali jen v\u00a0zim\u011b, za to dost\u00e1vali odm\u011bnu po dohod\u011b s\u00a0rodi\u010di \u2013 trochu zrn\u00ed a such\u00e9ho ovoce. Pozd\u011bji u\u010ditel chod\u00edval ve farnosti 4x do roka po \u201ekantaci a koled\u011b\u201c ( to popisuje spisovatel \u010cen\u011bk Kramoli\u0161 takto:<\/span><\/span><\/p>\n

„<\/span><\/span>U\u010ditel chodil \u010dty\u0159ikr\u00e1te do roka d\u016fm od domu, dost\u00e1val obil\u00ed, vejce, vlnu, klob\u00e1sy, uzen\u00e9 maso, len, jeh\u0148ata – co kdo m\u011bl. O<\/i><\/span><\/span> T\u0159ech kr\u00e1l\u00edch chodil po koled\u011b <\/i><\/span><\/span> a n\u011bco m\u00e1lo z\u00edsk\u00e1val u\u010ditel jako varhan\u00edk u poh\u0159b\u016f\u201c<\/i><\/span><\/span>. Zd\u011bn\u00e1 \u0161kola byla postaven\u00e1 n\u00e1kladem n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho fondu v\u00a0r. 1815 . V\u00a0roce 1882 nastupuj\u00edc\u00ed u\u010ditel Karel Neuwirt za\u010dal ps\u00e1t \u0161koln\u00ed kroniku, zalo\u017eil \u0161koln\u00ed a obecn\u00ed knihovnu.<\/span><\/span><\/p>\n

Kdy\u017e p\u0159i\u0161el do veselsk\u00e9 \u0161koly bylo mu 23 let, s\u00e1m \u0161kolu popsal takto<\/span><\/span>: \u201etoho \u010dasu veselsk\u00e1 \u0161kola \u010d\u00edt\u00e1 98 \u017e\u00e1k\u016f, z\u00a0toho 41 z\u00a0Mal\u00e9 Lhoty. A\u010dkoliv u\u010d\u00edrna m\u00e1 11 lavic, pohodln\u011b se do n\u00ed zm\u011bstnali, nebo\u0165 n\u00e1v\u0161t\u011bva \u0161koly zvl\u00e1\u0161t\u011b v\u00a0dob\u011b letn\u00ed byla velmi \u0161patn\u00e1. U\u010d\u00edrna byla ne\u00fahledn\u00e1 a tmav\u00e1, strop deskov\u00fd, \u010dern\u00fd, dv\u011bma b\u00edl\u00fdmi ve zdi zapu\u0161t\u011bn\u00fdmi tr\u00e1my podep\u0159en. Vytopov\u00e1na byla \u017eelezn\u00fdmi kamny, v\u00a0nich\u017e se ze s\u00edn\u011b topilo. Byla-li u\u010d\u00edrna nev\u00e1biv\u00e1, t\u00edm m\u00e9n\u011b p\u0159\u00edjemn\u00fdm byl byt, skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se z\u00a0jedn\u00e9 sv\u011btnice, zde byl v\u00a0hor\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e \u010dern\u00fd strop, shnil\u00e1 a zam\u0159\u00ed\u017eovan\u00e1 dv\u011b okna a d\u00edrav\u00fd \u017eelezn\u00fd sporokrb, jen\u017e na v\u0161elijak zal\u00e1tan\u00e9 podlaze st\u00e1l a sv\u00fdm \u010dast\u00fdm d\u00fdmem na sebe upozor\u0148oval. Ji\u017en\u00ed st\u011bnu podp\u00edr\u00e1 n\u00edzk\u00fd chl\u00e9v a padaj\u00edc\u00ed d\u0159ev\u00e1rna. Na bl\u00edzku nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edho konce chl\u00e9va byl z\u00e1chod d\u00edtek a za n\u00edm hnoji\u0161t\u011b. Z\u00a0t\u00e9\u017ee strany kuchy\u0148 a komoru podp\u00edrala \u0161opa, pod n\u00ed\u017e um\u00edst\u011bn byl chl\u00edvek takov\u00e9 dokonalosti, \u017ee se do n\u011bho i zaj\u00edci ukr\u00fdvali\u201c.<\/i><\/span><\/span><\/p>\n

Pan u\u010ditel Neuwirt na veselsk\u00e9 \u0161kole u\u010dil 31 let, ve Vesel\u00e9 zalo\u017eil i 1. obecn\u00ed trnkov\u00fd sad s\u00a0203 stromy, na doln\u00edm konci sad jablo\u0148ov\u00fd a tak\u00e9 trnkov\u00fd. Sad trnkov\u00fd byl j\u00edm z\u0159\u00edzen i na Sojov\u011b a tak\u00e9 pomohl n\u011bkter\u00fdm roln\u00edk\u016fm zalo\u017eit vlastn\u00ed sad stromky vyp\u011bstovan\u00fdmi ze \u0161koln\u00ed zahrady. Sady na obecn\u00edm pozemku byly zakresleny jako mapy a pops\u00e1ny, kde m\u00e1 kdo a kolik vys\u00e1zen\u00fdch strom\u016f a \u010d\u00edm kdo p\u0159isp\u011bl za z\u0159\u00edzen\u00ed sadu. U\u010dil d\u011bti p\u011bstovat ovocn\u00e9 stromy, v\u00fdjimkou nebylo ani \u0161t\u011bpov\u00e1n\u00ed.<\/span><\/span><\/p>\n

V\u00a0r. 1903 z\u0159\u00eddil \u201enad \u0161enkem\u201c \u2013 hospodou – chcete-li (d\u016fm Porubov\u00fdch, dnes Hery\u00e1nov\u00fdch na horn\u00edm konci obce) obecn\u00ed lipov\u00fd sad, kde vystupuj\u00edc\u00ed \u017e\u00e1ci ze \u0161koly sami vykopali ka\u017ed\u00fd j\u00e1mu a vysadili jednu l\u00edpu, kterou pan u\u010ditel opat\u0159il \u0161t\u00edtky, na nich\u017e bylo uvedeno datum a jm\u00e9no, kdo l\u00edpu vysadil. Mapa sadu byla vyv\u011b\u0161ena ve \u0161kole a kopie ve \u0161koln\u00ed kronice. N\u011bkter\u00e9 z\u00a0t\u011bchto lip nem\u016f\u017eete minout, kdy\u017e p\u016fjdete nahoru Veselou sm\u011brem k\u00a0ly\u017ea\u0159sk\u00e9mu vleku. Pro m\u011b m\u00e1 tato skute\u010dnost osobn\u00ed rovinu \u2013 jak uvedeno na map\u011b – jednu z\u00a0lip s\u00e1zel i m\u016fj d\u011bda Franti\u0161ek Mi\u010dola. L\u00edpy jsou u\u017e star\u00e9, napaden\u00e9 jmel\u00edm, ale ka\u017ed\u00e9 jaro rozkvetou a jejich v\u016fn\u011b a hukot v\u010del mi v\u017edycky p\u0159ipomenou, jak kr\u00e1sn\u011b tady ve Vesel\u00e9 je.<\/span><\/span><\/p>\n

V\u00a0roce 1794 ji\u017e bylo ve Vesel\u00e9 zaznamen\u00e1no celkem 42 dom\u016f a 264 obyvatel, v\u00a0roce 1835 uv\u00e1d\u011bno 58 dom\u016f, 395 obyvatel, 26 kon\u00ed, 49 ks hov\u011bz\u00edho dobytka a 15 ovc\u00ed. B\u00fdvalo t\u00e9\u017e p\u0159i Vesel\u00e9 n\u011bkolik v\u010del\u00edn\u016f, ty v\u0161ak nebyly vedeny v\u00a0registrech obecn\u00edch ale v\u00a0tzv. \u201c meda\u0159sk\u00fdch\u201c. Tak\u00e9 je zaznamen\u00e1na existence t\u0159\u00ed spolk\u016f: Spo\u0159iteln\u00ed a z\u00e1lo\u017en\u00ed spolek, Sdru\u017een\u00ed venkovsk\u00e9 omladiny a Hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 bes\u00eddka. Prvn\u00ed volen\u00e9 obecn\u00ed zastupitelstvo v\u00a0r. 1850 m\u011blo starostu, 2 radn\u00ed, 5 v\u00fdbor\u016f a 4 n\u00e1hradn\u00edky. <\/span><\/span><\/p>\n

V\u00a0druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed se ve Vesel\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159ila <\/span><\/span>dom\u00e1ck\u00e1 v\u00fdroba d\u00fdmek. <\/b><\/span><\/span><\/p>\n

Rukou kronik\u00e1\u0159e Richarda Bechn\u00e9ho (veden jako kronik\u00e1\u0159 v\u00a0letech 1933-1959) je <\/span><\/span>Vesel\u00e1 pops\u00e1na takto: <\/b><\/span><\/span>Vesel\u00e1 rozkl\u00e1d\u00e1 se po obou b\u0159ez\u00edch horsk\u00e9ho pot\u016f\u010dku rychl\u00fdm krokem sp\u011bchaj\u00edc\u00edho do sv\u00e9ho b\u0159ehu Be\u010dvy, m\u00edsty si vyr\u00fdl velmi hlubok\u00e9 koryto, tak\u017ee tvo\u0159\u00ed sp\u00ed\u0161e t\u011bsnou r\u00e1ztoku ne\u017e \u00fadol\u00ed, obec n\u00e1vsi nem\u00e1, n\u00e1le\u017e\u00ed s\u00a075 domy roztrou\u0161en\u00fdmi pod\u00e9l pot\u016f\u010dku bez ladu a skladu. Do vesnice vede m\u00edsty potokem velmi chatrn\u00e1 cesta, je\u017e pod obc\u00ed se rozdvojuje, jedna se vine k\u00a0pasek\u00e1\u0159sk\u00fdm usedlostem po prav\u00e9m b\u0159ehu, druh\u00e1 m\u00edsty \u00fazk\u00e1 a velmi kamenit\u00e1 vede po b\u0159ehu lev\u00e9m pod kostel, jen\u017e se \u0161kolou na horn\u00edm konci osady stoj\u00ed. \u017dleb horsk\u00fd, v\u00a0n\u011bm\u017e d\u011bdina le\u017e\u00ed, ned\u00e1v\u00e1 m\u00edsta k\u00a0zahr\u00e1dk\u00e1m p\u0159ed domy, toliko u \u0161koly a fary jsou kv\u011btinov\u00e9 a kuchy\u0148sk\u00e9 zahr\u00e1dky na nanesen\u00fdch rukou lidsk\u00fdch z\u00e1taras\u00edch. N\u011bkter\u00e9 domy jsou vysoce podezd\u011bny (maj\u00ed p\u0159ed vchodem n\u00e1spy), domy jsou v\u011bt\u0161inou d\u0159ev\u011bn\u00e9 (36 \u00fapln\u011b, n\u011bkolik polod\u0159ev\u011bn\u00fdch a n\u011bkolik zd\u011bn\u00fdch). Na \u0161t\u00edtech jsou v\u00a0po\u0159\u00e1dku, ov\u0161em jen neum\u011bl\u00e9 tesa\u0159sk\u00e9 \u0159ezby. Letopo\u010det stavby b\u00fdv\u00e1 na tr\u00e1mech v\u00a0jizb\u011b.<\/i><\/span><\/span> Rozd\u011blen\u00ed staven\u00ed je v\u011bt\u0161inou stejn\u00e9 \u2013 jedna st\u0159echa pokr\u00fdv\u00e1 byt i chl\u00e9v. Obydl\u00edm b\u00fdv\u00e1 jedin\u00e1 sv\u011btnice, s\u00ed\u0148 se schody na p\u016fdu a s\u00a0vchodem do chl\u00e9va a zahrady nebo na dvorek d\u011bl\u00ed chl\u00e9v od obydl\u00ed. N\u00e1bytek \u2013 velmi z\u0159\u00eddka malovan\u00fd \u2013 b\u00fdv\u00e1 to st\u016fl, pod\u00e9l st\u011bn \u201elavy\u201c bez op\u011bradel a postel. Zde i velk\u00e1 kamna kachlov\u00e1, v\u00a0nich\u017e se va\u0159\u00ed v\u00a0hlin\u011bn\u00fdch hrnc\u00edch a pe\u010de chl\u00e9b, vidlemi do pece pod\u00e1van\u00fd<\/i><\/span><\/span>. <\/span><\/span><\/p>\n

Ve star\u00fdch z\u00e1znamech se m\u016f\u017eeme do\u010d\u00edst i <\/span><\/span>o p\u0159\u00edrodn\u00edch pohrom\u00e1ch<\/b><\/span><\/span> , kter\u00e9 v\u00a0minulosti postihly Veselou a okol\u00ed: <\/span><\/span><\/p>\n

1709 \u2013 dlouh\u00e1 velk\u00e1 zima, kter\u00e1 p\u0159inesla ne\u00farodu a hlad<\/span><\/span><\/p>\n

29.6.1731 \u2013 napadlo tolik sn\u011bhu, a\u017e\u201c <\/span><\/span>byly vrchy cel\u00e9 b\u00edl\u00e9<\/i><\/span><\/span>\u201c<\/span><\/span><\/p>\n

1929 \u2013 tzv. Sibi\u0159sk\u00e1 zima \u2013 v\u00a0Ro\u017enov\u011b nam\u011b\u0159eno -42,5 st.<\/span><\/span><\/p>\n

24.1.1938 \u2013 o osm\u00e9 hodin\u011b ve\u010dern\u00ed zaznamen\u00e1na nad severn\u00edm Vala\u0161skem obrovsk\u00e1 z\u00e1\u0159e \u2013 ne\u0161lo o po\u017e\u00e1r, jak se lid\u00e9 domn\u00edvali, ale o pol\u00e1rn\u00ed z\u00e1\u0159i<\/span><\/span><\/p>\n

Vesel\u00e1 s\u00a0p\u0159ifa\u0159en\u00fdmi obcemi trp\u011bla t\u00e9\u017e v\u00a0minulosti epidemiemi \u2013 tyfem v\u00a0r. 1847-8 ve Vesel\u00e9 zem\u0159elo 8 na Lhot\u00e1ch a Br\u0148ov\u011b celkem 29 osob, cholera v\u00a0r. 1866 si vy\u017e\u00e1dala ve Vesel\u00e9 11 ob\u011bt\u00ed. <\/span><\/span><\/p>\n

P\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou bylo v\u00a0obci jen n\u011bkolik roln\u00edk\u016f, ostatn\u00ed byli drobn\u00ed zem\u011bd\u011blci, kte\u0159\u00ed chodili do pr\u00e1ce do cihelny v\u00a0Hrachovci, do skl\u00e1\u0159sk\u00e9 huti ve Val. Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed, n\u011bkte\u0159\u00ed pracovali na Ostravsku a T\u011b\u0161\u00ednsku, \u017eeny zejm\u00e9na v\u00a0tab\u00e1kov\u00e9 tov\u00e1rn\u011b v\u00a0Nov\u00e9m Ji\u010d\u00edn\u011b. <\/span><\/span><\/p>\n

Ve vzpom\u00ednk\u00e1ch Michala Bechn\u00e9ho \u2013 tehdy ustanoven\u00e9ho kronik\u00e1\u0159e obce, je zaznamen\u00e1no <\/span><\/span><\/span>o ud\u00e1lostech roku 1914-1918<\/b><\/span><\/span><\/span> toto: <\/span><\/span><\/span>…nebylo rodiny, aby jej\u00ed \u010dlen nebo p\u0159\u00edbuzn\u00fd ne\u0161el do v\u00e1lky, nebo\u0165 mu\u017ei od 21-39 let museli narukovati. 27.7. odjela prvn\u00ed \u010d\u00e1st z\u00e1lo\u017en\u00edk\u016f, na n\u00e1dvo\u0159\u00ed p\u0159i odjezdu odehr\u00e1valy se tkliv\u00e9 sc\u00e9ny, jich nelze ani vyl\u00ed\u010dit, pl\u00e1\u010d mal\u00fdch d\u011bt\u00ed, \u017een a matek dol\u00e9hal dlouho za odj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edm vlakem. Prvn\u00edmi p\u0159\u00edznaky v\u00e1lky bylo zdra\u017eov\u00e1n\u00ed potravin, obil\u00ed, mouky, maso rapidn\u011b stouplo, pak byly p\u0159edepsan\u00e9 obc\u00edm dod\u00e1vky obil\u00ed, nastaly odvody kon\u00ed, pak soupis dobytka, pozd\u011bji rekvisice a revize ml\u00fdn\u016f. Pokud k\u00a0rekvisic\u00edm byli ur\u010deni m\u00edstn\u00ed komisa\u0159i, bylo to je\u0161t\u011b snesiteln\u00e9, ale pak jim \u00fa\u0159ady ned\u016fv\u011b\u0159ovaly a prov\u00e1d\u011bly se rekvisice za asistence \u010detn\u00edk\u016f neb voj\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed s\u00a0nasazen\u00fdmi bod\u00e1ky brali chud\u00e1k\u016fm to nejnutn\u011bj\u0161\u00ed bez ohledu na velk\u00fd po\u010det d\u011bt\u00ed. V\u00a0r. 1915 byl vyd\u00e1n z\u00e1kaz b\u00edl\u00e9ho pe\u010diva a v\u0161e se vyd\u00e1valo na l\u00edstky, chl\u00e9b, mouka, maso, cukr, petrolej, tab\u00e1k, pak byly ur\u010deny bezmas\u00e9 dny (maso se nesm\u011blo prod\u00e1vati ani j\u00edsti). 18-ti a 19-ti let\u00ed mlad\u00edci, kte\u0159\u00ed byli jedinou oporou dom\u00e1cnost\u00ed, byli rodin\u00e1m a matk\u00e1m odv\u00e1d\u011bni na boji\u0161t\u011b, pak odchodem 43-50-ti let\u00fdch v\u00a0r. 1916 se pom\u011bry je\u0161t\u011b v\u00edce zhor\u0161ily, nebo\u0165 starost v\u00a0hospod\u00e1\u0159stv\u00ed spo\u010d\u00edvala v\u00fdhradn\u011b na \u017een\u00e1ch, pak byly na\u0159\u00edzeny a vym\u00e1h\u00e1ny v\u00e1le\u010dn\u00e9 p\u016fj\u010dky, rekvisice kovu, ze zdej\u0161\u00edho kostela byly zrekvirov\u00e1ny v\u0161echny zvony. Ned\u00e1 se vyl\u00ed\u010dit, co b\u00eddy a hladu v\u00a0posledn\u00edch letech sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky ob\u010dan\u00e9 zakusili, na l\u00edstky nemohli u\u017e ani t\u011bch ovesn\u00fdch otrub dostat, posledn\u00ed kravky mnoh\u00fdm z\u00a0chl\u00e9va odv\u00e1d\u011bli, na pole nebylo dostatek potah\u016f, osiva, ob\u010dan\u00e9 chodili zak\u0159iknut\u00ed kolem sebe, nebo\u0165 se b\u00e1li udava\u010dstv\u00ed, \u010detn\u00edci a vojensk\u00e9 hl\u00eddky sh\u00e1n\u011bly po vesnic\u00edch dezert\u00e9ry, po kter\u00fdch st\u0159\u00edleli jako po zv\u011b\u0159i. Obec byla za v\u00e1lky \u00fapln\u011b ze v\u0161eho vybrakovan\u00e1, pot\u0159ebuje celou \u0159adu let ne\u017e p\u0159ijde do sv\u00fdch kolej\u00ed. Kdy\u017e byla z\u00a0Ameriky dovezena mouka a tuky, p\u0159\u00edd\u011bly se zv\u011bt\u0161ily a t\u00edm se pom\u011bry \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b uklid\u0148ovaly\u2026. <\/i><\/span><\/span><\/span><\/p>\n


<\/b><\/span><\/span><\/span>Obec tr\u00e1pily \u010dasto povodn\u011b, proto byla v\u00a0roce 1922 provedena regulace \u0159eky Be\u010dvy a zastupitelstvo rozhodlo o stavb\u011b nov\u00e9 silnice a mostu, most i silnice byly dokon\u010deny v\u00a0roce 1926.<\/span><\/span><\/p>\n

V\u00a0roce 1928 je zaevidov\u00e1n prvn\u00ed radiov\u00fd p\u0159ij\u00edma\u010d u Josefa Stod\u016flky \u010d.p. 46<\/span><\/span><\/p>\n

V\u00a0roce 1929 byla zad\u00e1na stavba nov\u00e9 \u0161koly, kolaudace nov\u00e9 \u0161koly provedena v\u00a0srpnu n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku. <\/span><\/span><\/p>\n

V\u00a0roce 1937 byla provedena stavba hasi\u010dsk\u00e9 zbrojnice.<\/span><\/span><\/p>\n

V\u00a0dob\u011b krize v\u00a0t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech bylo mnoho ob\u010dan\u016f bez zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, pob\u00edrali podporu v\u00a0nezam\u011bstnanosti tzv. \u017eebra\u010denky. Mnoho majitel\u016f nemovitost\u00ed bylo zadlu\u017een\u00fdch.<\/span><\/span><\/p>\n

P\u0159i\u0161el rok 1939 a s\u00a0t\u00edm i <\/span><\/span>n\u011bmeck\u00e1 okupace.<\/b><\/span><\/span> N\u011bkte\u0159\u00ed ob\u010dan\u00e9 byli \u201etot\u00e1ln\u011b\u201c nasazeni do zbrojn\u00edho pr\u016fmyslu, jin\u00ed posl\u00e1ni na pr\u00e1ce do N\u011bmecka. Nen\u00e1vist v\u016f\u010di fa\u0161ist\u016fm byla zna\u010dn\u00e1, p\u0159esto\u017ee fa\u0161ist\u00e9 zak\u00e1zali poslouch\u00e1n\u00ed moskevsk\u00e9ho a lond\u00fdnsk\u00e9ho rozhlasu, t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00a0ka\u017ed\u00e9m domku se zahrani\u010dn\u00ed rozhlas poslouchal a n\u011bkte\u0159\u00ed ob\u010dan\u00e9 pom\u00e1hali partyz\u00e1n\u016fm, kte\u0159\u00ed m\u011bli ur\u010dit\u00fd \u010das bunkr v\u00a0lese nad kostelem. P\u0159\u00edm\u00e9 odbojov\u00e9 akce v\u00a0obci nebyly, ale n\u011bkte\u0159\u00ed ob\u010dan\u00e9 se zapojili do odboje a polo\u017eili za to sv\u00e9 \u017eivoty. P\u0159es \u0159eku Be\u010dvu byl nouzov\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd most, ke konci v\u00e1lky pod\u0159ezali dva ob\u010dan\u00e9 pil\u00ed\u0159e mostu, brzy po tom \u2013 v\u00a0dubnu 1945, kdy\u017e most p\u0159ech\u00e1zeli p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci Vlasovovy arm\u00e1dy, se most probo\u0159il a vlasovci spadli i s\u00a0n\u00e1kladn\u00edm autem do vody. 5. kv\u011btna p\u0159i\u0161la do obce rota N\u011bmc\u016f, ale v\u00a0noci ode\u0161la. V\u00a0ned\u011bli r\u00e1no 6. kv\u011btna se pak v\u00a0obci objevily povozy se sov\u011btsk\u00fdmi voj\u00e1ky. Ob\u011btem obou sv\u011btov\u00fdch v\u00e1lek byl v\u00a0roce 1956 postaven pomn\u00edk. Tolik \u00fadaje, kter\u00e9 jsou ps\u00e1ny ve veselsk\u00e9 kronice, ale p\u0159i \u010dten\u00ed tohoto materi\u00e1lu 25.6.2016 na setk\u00e1n\u00ed senior\u016f m\u011b Anton\u00edn Rudolf upozornil na dv\u011b nep\u0159esnosti, a sice, \u017ee most nebyl pod\u0159ez\u00e1n, pouze povoleny \u0161rouby, co\u017e zp\u016fsobilo z\u0159\u00edcen\u00ed mostu, rovn\u011b\u017e do vody nespadli Vlasovci, ale N\u011bmci.<\/span><\/span><\/p>\n

Po v\u00e1lce \u2013 v\u00a0roce 1947 byl dostav\u011bn nov\u00fd most, postaveno telefonn\u00ed veden\u00ed a z\u0159\u00edzen m\u00edstn\u00ed rozhlas.<\/span><\/span><\/p>\n

\u00danorov\u00e9 ud\u00e1losti prob\u011bhly klidn\u011b. V\u00a0roce 1953 prob\u011bhla m\u011bnov\u00e1 reforma (v obci d\u00e1no k\u00a0v\u00fdm\u011bn\u011b 466\u00a0948 K\u010d za 19\u00a0602 K\u010d nov\u00fdch).<\/span><\/span><\/p>\n

V\u00a0roce 1956 proveden n\u00e1bor do Jednotn\u00e9ho zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho dru\u017estva \u2013 p\u0159edsedou zvolen Anton\u00edn Rudolf, hostinec a obchod zn\u00e1rodn\u011bny pod n\u00e1zvem Jednota.<\/span><\/span><\/p>\n

V\u00a0r. 1958 byly zah\u00e1jeny v\u00fdkopov\u00e9 pr\u00e1ce na stavb\u011b kulturn\u00edho domu v\u00a0akci \u201eZ\u201c \u2013 tj. zdarma sv\u00e9pomoc\u00ed ob\u010dan\u016f \u2013 dokon\u010den v\u00a0r. 1962, v\u00a0r. 1960 za\u010dal jezdit autobus do Za\u0161ov\u00e9 a Val. Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed (na\u0161e obec byla posledn\u00ed v\u00a0okrese, co nem\u011bla autobusovou linku).<\/span><\/span><\/p>\n

V\u00a0r. 1964 zapo\u010dato se stavbou vodovodu, prvn\u00ed voda za\u010dala t\u00e9ct v\u00a0r. 1966<\/span><\/span><\/p>\n

V\u00a01975 postavena budova M\u0160 a 1977 prodejna sm\u00ed\u0161en\u00e9ho zbo\u017e\u00ed v\u00a0akci \u201eZ\u201c<\/span><\/span><\/p>\n

V\u00a0r. 1997 provedena plynofikace obce a v\u00a0r. 2005 v\u00a0r\u00e1mci projektu \u201e\u010cist\u00e1 Be\u010dva\u201c v\u00fdstavba kanalizace<\/span><\/span><\/p>\n

V\u00a0r. 2010 vybudov\u00e1na cyklostezka pod\u00e9l \u0159eky Be\u010dvy<\/span><\/span><\/p>\n

To jsou jen nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed pov\u00e1le\u010dn\u00e9 ud\u00e1losti, n\u00e1\u0161 \u017eivot n\u00e1m ale tak\u00e9 obohacovaly a obohacuj\u00ed <\/span><\/span>aktivity spolk\u016f<\/b><\/span><\/span>, kter\u00e9 v\u00a0obci pracuj\u00ed, Sbor dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f v\u00edc jak 80 let pom\u00e1h\u00e1 chr\u00e1nit na\u0161e \u017eivoty a majetek p\u0159ed po\u017e\u00e1ry, \u017eiveln\u00edmi pohromami a na\u0161i mlad\u00ed hasi\u010di dosahuj\u00ed ka\u017edoro\u010dn\u011b vynikaj\u00edc\u00edch v\u00fdsl<\/span><\/span>edk\u016f dokonce i na mezin\u00e1rodn\u00ed \u00farovni \u2013 v\u00a0roce 2014 na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v\u00a0po\u017e\u00e1rn\u00edm sportu ve Svitav\u00e1ch \u2013 z\u00edskalo hasi\u010dsk\u00e9 mu\u017estvo do 23 let 1. m\u00edsto \u2013 \u010dlenem v\u00edt\u011bzn\u00e9ho t\u00fdmu a t\u00edm i mistrem sv\u011bta v\u00a0po\u017e\u00e1rn\u00edm sportu se stal tak\u00e9 veselsk\u00fd ob\u010dan Petr Vacul\u00edn.<\/span><\/span><\/p>\n

T\u011blov\u00fdchovn\u00e1 jednota \u2013 odd\u00edly h\u00e1zen\u00e9, tenisti a ly\u017ea\u0159i sv\u016fj voln\u00fd \u010das v\u011bnuj\u00ed v\u0161em milovn\u00edk\u016fm sportu, v\u00a0roce 1969 bylo postaveno h\u00e1zenk\u00e1\u0159sk\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b, v\u00a0roce 1974 \u0161atny a tenisov\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b, v\u00a01984 pak chata u ly\u017ea\u0159sk\u00e9ho vleku. N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci Vesel\u00e9 si mohou odpo\u010dinout v\u00a0R\u00e1ji, obdivovat d\u0159ev\u011bn\u00e9 sochy a poslechnout si d\u011btsk\u00fd soubor R\u00e1jek na akc\u00edch OS R\u00e1j, o na\u0161i p\u0159\u00edrodu pe\u010duj\u00ed Mysliveck\u00e9 sdru\u017een\u00ed Vichury a Honebn\u00ed spole\u010denstv\u00ed spolu s\u00a0veselsk\u00fdmi v\u010dela\u0159i. Nezastupiteln\u00e9 m\u00edsto ve ve\u0159ejn\u00e9m d\u011bn\u00ed m\u00e1 \u0159\u00edmskokatolick\u00e1 farnost, knihovna a mate\u0159sk\u00e1 \u0161kola ve Vesel\u00e9. Pam\u011btn\u00edci si jist\u011b r\u00e1di vzpom\u00ednaj\u00ed na ji\u017e dnes neexistuj\u00edc\u00ed p\u011bveck\u00fd soubor Veselan, Svaz \u017een, Organizaci \u010ds. \u010derven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee. Pro v\u0161echny v\u017edy byla a je spole\u010dn\u00e1 snaha svou ve\u0159ejnou \u010dinnost\u00ed ob\u011btav\u011b a nezi\u0161tn\u011b zp\u0159\u00edjemnit a prosv\u011btlit na\u0161e \u017eivoty, inspirovat n\u00e1s a posunout zase kousek d\u00e1l.<\/span><\/span><\/p>\n

K\u00a0dne\u0161n\u00edmu dni je evidov\u00e1no ve Vesel\u00e9 507 obyvatel a 172 \u010d.p. \u2013 tedy dom\u016f<\/span><\/span><\/p>\n

640 let je jist\u011b dlouh\u00fd \u010das \u2013<\/b><\/span><\/span> Vesel\u00e1 u\u0161la velk\u00fd kus cesty \u2013 a ta nebyla<\/b><\/span><\/span> v\u016fbec jednoduch\u00e1.<\/b><\/span><\/span> Proto je tady nam\u00edst\u011b pod\u011bkov\u00e1n\u00ed na\u0161im p\u0159edk\u016fm – vytv\u00e1\u0159eli hodnoty, na kter\u00fdch mohly stav\u011bt dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed generace. Z\u00a0toho, co jste sly\u0161eli, je vid\u011bt, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 generace tento p\u0159ed\u00e1van\u00fd odkaz nepromarnila. <\/span><\/span><\/p>\n

25.6.2016 Jarmila Kubrick\u00e1 <\/span><\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Dne\u0161n\u00ed obs\u00e1hl\u00fd text je v\u011bnov\u00e1n v\u00fdro\u010d\u00ed, kter\u00e9 si v tomto roce p\u0159ipom\u00edn\u00e1 Vesel\u00e1 – sepsala a na oslav\u00e1ch p\u0159ednesla pan\u00ed Jarmila Kubrick\u00e1 …<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":2379,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_links_to":"","_links_to_target":""},"categories":[45,38,49,39,44],"tags":[62,55,56,51,52,63,72,57],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4023"}],"collection":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4023"}],"version-history":[{"count":1,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4023\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4024,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4023\/revisions\/4024"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2379"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4023"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4023"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4023"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}