{"id":3990,"date":"2016-05-30T04:27:55","date_gmt":"2016-05-30T03:27:55","guid":{"rendered":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/?p=3990"},"modified":"2016-05-20T08:55:49","modified_gmt":"2016-05-20T07:55:49","slug":"birmovani-ve-vesele-jak-to-bylo-v-roce-1894","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/birmovani-ve-vesele-jak-to-bylo-v-roce-1894\/","title":{"rendered":"Bi\u0159mov\u00e1n\u00ed ve Vesel\u00e9 \u2013 jak to bylo v roce 1894 \u2026"},"content":{"rendered":"

Brzy prob\u011bhne sv\u00e1tost bi\u0159mov\u00e1n\u00ed ve Veselsk\u00e9m kostele \u2013 jak to u takov\u00e9 slavnosti vypadalo v roce 1894 n\u00e1m ve sv\u00e9m p\u0159\u00edsp\u011bvku p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed pan\u00ed Kubrick\u00e1.<\/p>\n

Po n\u011bkolika letech bude 11.6.2016 ve veselsk\u00e9m kostele op\u011bt ud\u011blena sv\u00e1tost bi\u0159mov\u00e1n\u00ed, <\/b>podle <\/b>wikipedie je bi\u0159mov\u00e1n\u00ed <\/b> (z latinsk\u00e9ho confirmatio<\/i> utvrzen\u00ed) – jedna ze sedmi sv\u00e1tost\u00ed katolick\u00e9, pravoslavn\u00e9, anglik\u00e1nsk\u00e9 c\u00edrkve a C\u00edrkve \u010deskoslovensk\u00e9 husitsk\u00e9. Sv\u00e1tost bi\u0159mov\u00e1n\u00ed m\u016f\u017ee p\u0159ijmout ka\u017ed\u00fd pok\u0159t\u011bn\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd ji dosud nep\u0159ijal. Pokud p\u0159ij\u00edm\u00e1 \u010dlov\u011bk k\u0159est a\u017e v dosp\u011blosti, b\u00fdv\u00e1 n\u011bkdy (ne v\u017edy) z\u00e1rove\u0148 bi\u0159mov\u00e1n. \u0158\u00e1dn\u00fdm ud\u011blovatelem sv\u00e1tosti bi\u0159mov\u00e1n\u00ed je biskup. V p\u0159\u00edpad\u011b nutnosti m\u016f\u017ee d\u00e1t biskup kn\u011b\u017e\u00edm dovolen\u00ed, aby ud\u011blovali bi\u0159mov\u00e1n\u00ed. Je-li k\u0159es\u0165an v nebezpe\u010d\u00ed smrti, m\u016f\u017ee mu ud\u011blit bi\u0159mov\u00e1n\u00ed kter\u00fdkoliv kn\u011bz. V\u00a0\u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkvi se sv\u00e1tost bi\u0159mov\u00e1n\u00ed ud\u011bluje prost\u0159ednictv\u00edm pomaz\u00e1n\u00ed olejem na \u010delo, spolu s vkl\u00e1d\u00e1n\u00edm rukou ud\u011blovatele sv\u00e1tosti a slovy: p\u0159\u00edjmi pe\u010de\u0165 daru Ducha svat\u00e9ho.<\/i> Po pomaz\u00e1n\u00ed n\u00e1sleduje symbolick\u00fd pol\u00ed\u010dek bi\u0159movanci na tv\u00e1\u0159. Jak pro katolickou c\u00edrkev, tak pro pravoslav\u00ed je d\u016fle\u017eit\u00e9, aby bi\u0159mov\u00e1n\u00ed ud\u011bloval \u010dlov\u011bk vysv\u011bcen\u00fd biskupem.<\/p>\n

V\u00a0kronice jednot\u0159\u00eddn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed \u0161koly Vesel\u00e9 zaznamen\u00e1no tehdej\u0161\u00edm \u0161koln\u00edm u\u010ditelem Karlem Neuwirtem
ud\u011blen\u00ed sv\u00e1tosti bi\u0159mov\u00e1n\u00ed<\/b><\/u> <\/u>ve veselsk\u00e9m kostele 13.7.1894<\/b><\/u>:<\/b><\/p>\n

\u201eNa dlouh\u00e1 l\u00e9ta z\u016fstane pro obec Veselou pam\u00e1tn\u00fd rok 1894, kdy v\u00a0p\u00e1tek 13. \u010dervence Jeho kn\u00ed\u017eec\u00ed arcibiskupsk\u00e1 Milost ud\u00edlela sv\u00e1tost bi\u0159mov\u00e1n\u00ed a provedla gener\u00e1ln\u00ed visitaci. K\u00a0d\u016fstojn\u00e9mu uv\u00edt\u00e1n\u00ed Jeho Milosti, dr. Theodora Kohna, \u010dinily se nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00ed p\u0159\u00edpravy. Na \u00fatraty farnosti vyb\u00edlil se kostel vn\u011b i uvnit\u0159, sochy, korouhve, hlavn\u00ed obraz, k\u0159titelnice, kazatelnice od pozlacova\u010de z\u00a0Val. Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed vyzdobily, fara novou krytbou opat\u0159ila a vyb\u00edlila, lavice, okna, dve\u0159e a n\u00e1bytek v\u00a0z\u00e1kristii se nat\u0159el a takt\u00e9\u017e k\u0159\u00ed\u017e na a u h\u0159bitova se barvou obnovil. Kosteln\u00ed roucha, zpov\u011bdnice rovn\u011b\u017e spraveny byly. Pramizernou a t\u00edm pov\u011bstnou cestu Veselou spravili v\u0161ichni farn\u00edci. Kaditelnici s\u00a0p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00edm daroval kostelu profesor theologie v\u00a0Olomouci, dr. Jani\u0161, vy\u0161\u00edvan\u00e9 t\u00e1hlo ku zvonku u z\u00e1kristie p\u011bstounka u Uhersk\u00e9ho Ostrohu, sl. Hoffmannov\u00e1, kalich ku m\u0161i svat\u00e9 zdej\u0161\u00ed d\u016fstojn\u00ed vel. p\u00e1ni, pen\u00edze na vymalov\u00e1n\u00ed presbit\u00e1\u0159e p. Fil\u00e1kem z\u00a0Vala\u0161sk\u00e9ho Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed ml\u00e1denci, plachetku na ciborium a v\u011bnce svobodn\u00e9 obstaraly, dobrovoln\u00e9 dary pen\u011b\u017eit\u00e9 d\u00e1vali v\u0161ichni. Za mnoho let by nebyl kostel do takov\u00e9ho lesku se dostal, kdyby sem Jeho Milost nebyla zav\u00edtala. Aby vjezd Jeho Milosti do Vesel\u00e9 nejslavnostn\u011bj\u0161\u00edm byl, p\u0159i\u010dinila se tato co nejv\u00edce mohla. Cestou hlavn\u00ed v\u0161echny chaloupky vyzdobeny byly velk\u00fdmi i men\u0161\u00edmi prapory barvy zemsk\u00e9, \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 a n\u00e1rodn\u00ed. U mostu st\u00e1ly dva sto\u017e\u00e1ry, u k\u0159\u00ed\u017ee pod Veselou rovn\u011b\u017e dva a tolik\u00e9\u017e p\u0159ed farou. Na n\u00e1vsi a \u201ePod lave\u010dkou\u201c st\u00e1ly jednoduch\u00e9, av\u0161ak velmi p\u011bkn\u00e9 br\u00e1ny slavnostn\u00ed. My\u0161lenku k\u00a0doln\u00ed br\u00e1n\u011b dal \u017e\u00e1k IV. odborn\u00e9 \u0161koly z\u00a0Val. Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed, jen\u017e i faru v\u011bnci a znaky biskupsk\u00fdmi, jako\u017e tak\u00e9 kostel dekoroval. N\u00e1pisy na ob\u00e9 jako\u017e my\u0161lenku pro horn\u00ed br\u00e1nu z\u00a0ochoty dal akademick\u00fd mal\u00ed\u0159, profesor Fridrich z\u00a0Val. Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. Mezi ob\u011bma branami tvo\u0159ily stromo\u0159ad\u00ed r\u016fzn\u00e9 stromky, tak\u00e9 ze h\u0159bitova do kostela fary zdobily tyto chodn\u00edk po obou stran\u00e1ch. Vedle budovy farn\u00ed nejp\u011bkn\u011bji byla okr\u00e1\u0161lena \u0161kola. Na \u0161pici st\u0159echy t\u00e9m\u011b\u0159 kolmo pl\u00e1polal prapor \u010dervenob\u00edl\u00fd, v\u00a0prav\u00e9m doln\u00edm roku \u010derno\u017elut\u00fd, v\u00a0lev\u00e9m pak \u010dervenob\u00edl\u00fd, v\u00a0ok\u00e9nku ze st\u0159echy od od fary visel prapor modrob\u00edl\u00fd, v\u00a0ok\u00e9nku od lesa k\u00a0vesnici \u010dervenob\u00edl\u00fd. Kulat\u00e9 okno ve \u0161t\u00edt\u011b od \u0161koly zakryt\u00e9 bylo velik\u00fdm biskupsk\u00fdm znakem. Pod n\u00edm draperiemi \u010dervenob\u00edl\u00fdmi a \u010derno\u017elut\u00fdmi ovrouben byl n\u00e1pis: \u201eU\u010diteli p\u0159ev\u00fdborn\u00fd, pros za n\u00e1s Syna Boha \u017eiv\u00e9ho\u201c, cel\u00fd byl z\u00a0mate\u0159\u00eddou\u0161ky r\u016f\u017eemi propleten\u00fd, p\u00edsmena dosahovala 30 cm. Nad okny nach\u00e1zely se tak\u00e9 ozdoby z\u00a0chvojnat\u00fdch r\u016f\u017e\u00ed. Zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed nad jin\u00e9 z\u016fstane, \u017ee postaveny byly ohromn\u00e9 sto\u017e\u00e1ry na t\u0159ech nejvy\u0161\u0161\u00edch vrch\u00e1ch: Na Vrchh\u016f\u0159e, kopci Grygarov\u00e9m a na \u201eV\u011btrochov\u011b\u201c \u2013 v\u0161echny t\u0159i bylo vid\u011bti z\u00a0nejdal\u0161\u00edho okol\u00ed. <\/i><\/p>\n

Jakkoli takov\u00e9 nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00ed p\u0159\u00edpravy k\u00a0d\u016fstojn\u00e9mu uv\u00edt\u00e1n\u00ed Jeho Milosti se konaly, p\u0159ece pro \u0161patn\u00e9 de\u0161tiv\u00e9 po\u010das\u00ed nemohli vd\u011b\u010dn\u00ed farn\u00edci ostatek slavnost\u00ed tak prov\u00e9sti, jak si p\u0159\u00e1li. R\u00e1no po 8. Hodin\u011b p\u0159ijela Jeho Milost v\u00a0kryt\u00e9m ko\u010d\u00e1ru a\u017e pod kostel. Pod baldach\u00fdnem, starosty nesen\u00fdm, do\u0161la do hlavn\u00edch dve\u0159\u00ed. Zde uv\u00edtal Ji d\u016fstojn\u00fd pan far\u00e1\u0159 jm\u00e9nem farn\u00edk\u016f a kn\u011b\u017e\u00ed, starosta veselsk\u00fd za obec, nejstar\u0161\u00ed u\u010ditel p. J. Gillar z\u00a0Br\u0148ova za u\u010ditelstvo farn\u00ed a dru\u017ei\u010dka v\u00a0obleku vala\u0161sk\u00e9m Ludmila Neuwirtov\u00e1 za \u017eactvo, po \u010dem\u017e druh\u00e1 dru\u017ei\u010dka, rovn\u011b\u017e tak oble\u010den\u00e1, podala Jeho Milosti kr\u00e1snou kytici, ji\u017e si sebou do Olomouce vzala. Dru\u017ei\u010dka mluvila toto: \u201ejm\u00e9nem v\u0161ech \u017e\u00e1k\u016f osm\u011bluji se nejuctiv\u011bji uv\u00edtati Va\u0161i kn\u00ed\u017eec\u00ed arcibiskupskou Milost. Pros\u00edme tak\u00e9 nejpokorn\u011bji za ud\u011blen\u00ed milosti Ducha sv. ve sv\u00e1tosti bi\u0159mov\u00e1n\u00ed a slibujeme, \u017ee za tyto ud\u011blen\u00e9 milosti vd\u011b\u010dn\u00fdmi se ukazovati budeme v\u011brn\u00fdm pln\u011bn\u00edm povinnost\u00ed sv. n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a nehynouc\u00ed l\u00e1skou k\u00a0Va\u0161\u00ed arcibiskupsk\u00e9 Milosti. V\u00a0tom, aby n\u00e1s v\u017edy prov\u00e1zelo po\u017eehn\u00e1n\u00ed apo\u0161tolsk\u00e9 ruky Va\u0161\u00ed Milosti, nyn\u00ed vroucn\u011b pros\u00edme.\u201c Za st\u0159elby schv\u00e1ln\u011b k\u00a0slavnosti t\u00e9 z\u0159\u00edzen\u00e9ho d\u011bla n\u00e1rodn\u00edho, za zvuku varhan a zn\u011bn\u00ed zvon\u016f kr\u00e1\u010dela Jeho Milost k\u00a0olt\u00e1\u0159i. Sotva sem p\u0159istoupila, zap\u011bl chor sest\u00e1vaj\u00edc\u00ed se ze 20 osob sbor Ecce Sacerdos magnus. Sbor tento byl na p\u0159\u00e1n\u00ed podepsan\u00e9ho slo\u017een pro 1-3 hlasy od slovutn\u00e9ho skladatele Josefa Ne\u0161very s\u00a0v\u011bnov\u00e1n\u00edm: \u201e K\u00a0pam\u00e1tce uv\u00edt\u00e1n\u00ed Nejd\u016fstojn\u011bj\u0161\u00edho P\u00e1na, pana Kn\u00ed\u017ee arcibiskupa dr. Th. Kohna ve Vesel\u00e9 napsal Josef Ne\u0161vera\u201c. Sbor tento nebyl dosud jinde provozov\u00e1n. Nyn\u00ed n\u00e1sledovala m\u0161e, pr\u016fvod okolo kostela, vizitace kostela a sn\u00edd\u00e1n\u00ed, po n\u011bm bi\u0159mov\u00e1n\u00ed a naposledy zkou\u0161ka z\u00a0n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. A\u010d p\u0159i vizitac\u00edch d\u011bkansk\u00fdch b\u00fdvaj\u00ed \u017e\u00e1ci t\u00e9ho\u017e katechety v\u0161ichni v\u0161ech odd\u011blen\u00ed najednou zkou\u0161eni, byli p\u0159i t\u00e9to zkou\u0161ce examinov\u00e1ni po odd\u011blen\u00edch, prvn\u00edm po\u010d\u00ednaje dle jednotliv\u00fdch \u0161kol d\u016fkladn\u011b jak od sv\u00e9ho katechety tak od Jeho Milosti. Po vyzkou\u0161en\u00ed odd\u011blen\u00ed dostali jmenovan\u00ed hned jednotlivci ten dar, jak\u00fd n\u00e1hodou Jeho Milost na tr\u016fn\u011b sed\u00edc v\u00a0ruce dr\u017eela. Zkou\u0161ka d\u016fkladn\u00e1 v\u0161ech \u010dty\u0159 \u0161kol trvala t\u0159i hodiny. Po n\u00ed p\u0159ij\u00edmala Jeho Milost audience na fa\u0159e. Nap\u0159ed \u0161li m\u00edstn\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed, po nich u\u010ditelstvo. Tomuto pravila Jeho Milost, \u017ee J\u00ed to velmi t\u011b\u0161\u00ed, \u017ee sly\u0161ela, jak ve shod\u011b v\u017edy s\u00a0kv\u011b\u017estvem \u017eije, \u017ee db\u00e1 nejsv\u011bdomit\u011bji v\u00fdchovy n\u00e1bo\u017eenskomravn\u00e9 a kn\u011bze podporuje. Pak s\u00a0ka\u017ed\u00fdm zvl\u00e1\u0161\u0165 rozmlouvala. Po t\u011bchto bylo u sly\u0161en\u00ed p\u0159edstavenstva obecn\u00ed s\u00a0kosteln\u00edm v\u00fdborem. Ten \u017e\u00e1dal o podporu na kostel, v\u00fdbor br\u0148ovsk\u00fd o podporu na kapli, kterou stav\u011bti cht\u011bj\u00ed a v\u00fdbor Velkolhoteck\u00fd by se Jeho Milost p\u0159i\u010dinila, aby na Velk\u00e9 Lhot\u011b sm\u011bli se \u017e\u00e1ci modliti Ot\u010de n\u00e1\u0161 ve \u0161kole. V\u0161em p\u0159\u00edzniv\u011b sl\u00edbeno. A vskutku dostalo se za t\u00fdden od Jeho Milosti 100 zlat\u00fdch na opravu kostela a varhan, 100 zlat\u00fdch na zv\u011bt\u0161en\u00ed fondu chudinsk\u00e9ho, 50 zlat\u00fdch dala hned ku rozd\u00e1n\u00ed chud\u00fdm a jist\u00e9 osob\u011b z\u00a0Mal\u00e9 Lhoty hned 10 zlat\u00fdch. Brzy na to dostalo se od Jeho Milosti vyho\u0159el\u00e9mu Josefu Horeck\u00e9mu 30 zlat\u00fdch a B. Smo\u010dkov\u00e9 15 zlat\u00fdch. Teprve okolo t\u0159\u00ed hodin zasedla Jeho Milost k\u00a0ob\u011bdu, jen\u017e J\u00ed 20 minut jen trval. Po ob\u011bd\u011b bylo v\u00a0kostele apo\u0161tolsk\u00e9 po\u017eehn\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e nebylo mo\u017en\u00e9 pro siln\u00fd d\u00e9\u0161\u0165 Jeho Milost r\u00e1no do kostela slavn\u011b doprovodit, mohla se nyn\u00ed tak odprovodit. P\u0159ed k\u0159\u00ed\u017eem jelo landerium, sest\u00e1vaj\u00edc\u00ed se z\u00a018 jezdc\u016f ozdoben\u00fdch \u0161erpami barvy zemsk\u00e9, \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 a c\u00edrkevn\u00ed, jako\u017e tak\u00e9 kyticemi. Za t\u011bmi za k\u0159\u00ed\u017eem v\u0161ichni \u017e\u00e1ci, pak ml\u00e1denci, na to panny v\u00a0kroji vala\u0161sk\u00e9m a mal\u00e9 dr\u016f\u017eky t\u00e9\u017e tak oble\u010den\u00e9. Potom Jeho Milost pod baldach\u00fdnem s\u00a0kn\u011b\u017estvem, za N\u00ed p\u0159edstavenstva obecn\u00ed, mu\u017ei a \u017eeny. Se zarosen\u00fdma o\u010dima byla propou\u0161t\u011bna Jeho Milost, zvl\u00e1\u0161t\u011b, kdy\u017e d\u016fstojn\u00fd pan far\u00e1\u0159 d\u011bkoval J\u00ed za milosti, jak\u00fdch se od N\u00ed na\u0161\u00ed farnosti dostalo a kdy\u017e tato farn\u00edk\u016fm d\u011bkovala za tak skv\u011bl\u00e9 uv\u00edt\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 pr\u00fd j\u00ed v\u00a0obzvl\u00e1\u0161tn\u00ed pam\u011bti z\u016fstane. A\u010d u doln\u00ed br\u00e1ny cht\u011bli se farn\u00edci vr\u00e1titi, to\u017e na v\u00fdslovn\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed Jeho Milosti r\u00e1di s\u00a0N\u00ed \u0161li a\u017e ku ml\u00fdnu pod Veselou, kde\u017e teprv do ko\u010d\u00e1ru sv\u00e9ho sedla, aby za podobn\u00fdm blahod\u00e1rn\u00fdm \u00fa\u010delem do Za\u0161ov\u00e9 jela, jsouc v\u00a0nejvd\u011b\u010dn\u011bj\u0161\u00ed upom\u00ednce v\u0161ech\u201c. <\/i><\/p>\n

Nutno poznamenat, \u017ee z\u00e1znam z\u00a0origin\u00e1lu kroniky byl p\u0159eps\u00e1n V\u00e1clavem a Ludmilou Kubrick\u00fdmi v\u00a0r. 2008, za co\u017e jim pat\u0159\u00ed velk\u00e9 pod\u011bkov\u00e1n\u00ed. Sepsala Jarmila Kubrick\u00e1.<\/p>\n

\"Khn\"<\/a><\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0ThDr. Theodor Kohn<\/b><\/span><\/span> byl 64. olomouck\u00fdm biskupem, sedm\u00fdm arcibiskupem olomouck\u00e9 arcidiec\u00e9ze a prvn\u00edm biskupem ne\u0161lechtick\u00e9ho p\u016fvodu. Narodil se 22. b\u0159ezna 1845 v\u00a0B\u0159eznici, kter\u00e1 le\u017e\u00ed na silnici vedouc\u00ed z\u00a0Uhersk\u00e9ho Hradi\u0161t\u011b do Zl\u00edna. Jak napov\u00edd\u00e1 jeho p\u0159\u00edjmen\u00ed, m\u011bl z\u00a0otcovy strany \u017eidovsk\u00e9 p\u0159edky. Jist\u00e9 je, \u017ee cel\u00e1 Kohnova rodina pat\u0159ila mezi hluboce v\u011b\u0159\u00edc\u00ed katol\u00edky. Arcibiskup Kohn se narodil a vyr\u016fstal v\u00a0chud\u00e9 rodin\u011b. Otec Josef hospoda\u0159il na n\u011bkolika m\u011b\u0159ic\u00edch pole a matka Veronika se starala o dom\u00e1cnost a v\u00fdchovu d\u011bt\u00ed. Krom\u011b Theodora to byl je\u0161t\u011b druh\u00fd syn Franti\u0161ek a t\u0159i dcery. Theodor od ml\u00e1d\u00ed vynikal p\u00edl\u00ed a v\u00fdbornou pam\u011bt\u00ed. Obecnou \u0161kolu nav\u0161t\u011bvoval nejprve v\u00a0rodn\u00e9 B\u0159eznici. Na nal\u00e9h\u00e1n\u00ed u\u010ditele, aby rodi\u010de nadan\u00e9mu \u017e\u00e1ku umo\u017enili lep\u0161\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, byl Theodor 1. \u0159\u00edjna 1857 p\u0159ijat do t\u0159et\u00ed t\u0159\u00eddy n\u011bmeck\u00e9 v\u00a0Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti. P\u0159esto\u017ee zpo\u010d\u00e1tku n\u011bmecky v\u016fbec neum\u011bl, stal se ji\u017e ve 4. t\u0159\u00edd\u011b premiantem. Kdy\u017e \u0161kolu v\u00a0roce 1859 ukon\u010dil, rozhodl se pro studium na ni\u017e\u0161\u00edm piaristick\u00e9m gymn\u00e1ziu ve Str\u00e1\u017enici. Na studium si p\u0159ivyd\u011bl\u00e1val kondicemi. V\u00a0roce 1863 p\u0159e\u0161el na vy\u0161\u0161\u00ed piaristick\u00e9 gymn\u00e1zium do Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ee, kde v\u00a0roce 1867 slo\u017eil zkou\u0161ku dosp\u011blosti. Rodi\u010de si p\u0159\u00e1li m\u00edt syna kn\u011bzem, ale on s\u00e1m touhu po kn\u011b\u017esk\u00e9m povol\u00e1n\u00ed nem\u011bl, proto\u017ee ji\u017e v\u00a0septim\u011b a okt\u00e1v\u011b jej tr\u00e1pila n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 skepse a pochybnosti o v\u00ed\u0159e v\u00a0Boha. Rodi\u010de jej cel\u00e9 pr\u00e1zdniny p\u0159emlouvali a nakonec se pro vstup do olomouck\u00e9ho semin\u00e1\u0159e rozhodl s\u00a0odhodl\u00e1n\u00edm, \u017ee to zkus\u00ed a t\u0159eba pozd\u011bji ze semin\u00e1\u0159e odejde. Velk\u00fdm poku\u0161en\u00edm byla finan\u010dn\u00ed \u010d\u00e1stka 200 zlat\u00fdch, kterou mu daroval bohat\u00fd b\u0159eznick\u00fd mlyn\u00e1\u0159, aby se mohl zapsat na univerzitu ve V\u00eddni ke studiu na n\u011bkter\u00e9 fakult\u011b. Bohoslovec Kohn v\u0161ak pen\u00edze vr\u00e1til. Studium teologie dokon\u010dil a 5. \u010dervence 1871 byl vysv\u011bcen na kn\u011bze. Jeho prvn\u00edm p\u016fsobi\u0161t\u011bm byl Vset\u00edn. V\u00a0kv\u011btnu 1874 nastoupil jako katecheta gymn\u00e1zia v\u00a0P\u0159\u00edbo\u0159e, ale ji\u017e v\u00a0\u010dervenci t\u00e9ho\u017e roku p\u0159ijal m\u00edsto sekret\u00e1\u0159e a ceremoni\u00e1\u0159e olomouck\u00e9ho arcibiskupa Bed\u0159icha F\u00fcrstenberga na Hukvaldech. Po absolvov\u00e1n\u00ed posledn\u00ed rigor\u00f3zn\u00ed zkou\u0161ky byl 25. \u00fanora 1875 promov\u00e1n doktorem teologie. Z\u00e1hy n\u00e1sledoval strm\u00fd kari\u00e9rn\u00ed r\u016fst: 1876 byl jmenov\u00e1n konsistori\u00e1ln\u00edm radou, 1880 \u010destn\u00fdm pape\u017esk\u00fdm komo\u0159\u00edm, 1882 apo\u0161tolsk\u00fdm radou a asesorem. T\u00e9ho\u017e roku z\u00edskal titul mimo\u0159\u00e1dn\u00e9ho profesora c\u00edrkevn\u00edho pr\u00e1va a polemick\u00e9ho bohoslov\u00ed na teologick\u00e9 fakult\u011b v\u00a0Olomouci. V\u00a0roce 1887 byl jmenov\u00e1n nes\u00eddeln\u00edm kanovn\u00edkem olomouck\u00e9 metropolitn\u00ed kapitoly a v\u00a0roce 1892 s\u00eddlen\u00edm kanovn\u00edkem s pr\u00e1vem volit a b\u00fdt volen biskupem. Kdy\u017e 20. srpna 1892 zem\u0159el olomouck\u00fd arcibiskup kardin\u00e1l F\u00fcrstenberg, byl za jeho n\u00e1stupce 7. listopadu 1892 zvolen ne\u0161lechtic a rodil\u00fd Moravan ThDr. Theodor Kohn. V\u00a0lednu 1893 byla volba potvrzena pape\u017eem Lvem XIII. a k slavnostn\u00edmu nastolen\u00ed nov\u00e9ho arcibiskupa do\u0161lo 12. \u00fanora 1893. Na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed m\u011bly statky olomouck\u00e9ho arcibiskupstv\u00ed rozlohu 47.846 ha. K\u00a0majetku arcidiec\u00e9ze pat\u0159ilo tak\u00e9 rozs\u00e1hl\u00e9 lesn\u00ed hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a pr\u016fmyslov\u00e9 podniky \u2013 skl\u00e1rny, doly, \u017eelez\u00e1rny aj. Ihned po sv\u00e9m n\u00e1stupu v\u011bnoval nov\u00fd arcibiskup zna\u010dnou pozornost spr\u00e1v\u011b arcidiec\u00e9zn\u00edho majetku s\u00a0p\u0159\u00edslove\u010dnou p\u00edl\u00ed a hou\u017eevnatost\u00ed. Dr. Kohn p\u0159izval ke spolupr\u00e1ci \u0159adu odborn\u00edk\u016f a provedl \u0159adu hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch reforem. Dost\u00e1val se v\u0161ak \u010dasto do konflikt\u016f a soudn\u00edch spor\u016f s\u00a0n\u00e1jemci. Podobn\u011b kontroloval i stav sv\u011b\u0159en\u00fdch farnost\u00ed. St\u00e1le \u010dast\u011bji se na jeho adresu oz\u00fdvaly kritick\u00e9 hlasy, kter\u00e9 byly \u0161\u00ed\u0159eny tiskem. Arcibiskupovi byly vyt\u00fdk\u00e1ny protokol\u00e1rn\u00ed v\u00fdslechy kn\u011b\u017e\u00ed, p\u0159ek\u00e1\u017eky v\u00a0ustavov\u00e1n\u00ed katechet\u016f, trest\u00e1n\u00ed lid\u00ed, kte\u0159\u00ed sb\u00edrali klest\u00ed v arcibiskupsk\u00fdch les\u00edch. St\u00ed\u017enosti se hromadily v\u00a0\u0158\u00edm\u011b i na nunciatu\u0159e ve V\u00eddni. O v\u0161ech t\u011bchto ud\u00e1lostech byl samoz\u0159ejm\u011b v\u00edde\u0148skou nunciaturou informov\u00e1n Svat\u00fd stolec a Dr. Kohn byl v\u00a0prosinci 1903 pozv\u00e1n do \u0158\u00edma. Proto\u017ee situace v\u00a0olomouck\u00e9 arcidiec\u00e9zi byla hodnocena jako ne\u0159e\u0161iteln\u00e1, vyzval pape\u017e arcibiskupa k\u00a0dobrovoln\u00e9 rezignaci. Pokud tak neu\u010din\u00ed, bude odvol\u00e1n. 12. b\u0159ezna 1904 se ThDr. Theodor Kohn ve v\u011bku 59 let dobrovoln\u011b sv\u00e9ho postaven\u00ed vzdal. D\u016fvody sv\u00e9 nucen\u00e9 rezignace v\u0161ak nikdy neuznal. Pobyt v\u00a0olomouck\u00e9 arcidiec\u00e9zi mu byl zak\u00e1z\u00e1n, sm\u011bl pouze jednou ro\u010dn\u011b nav\u0161t\u00edvit hrob sv\u00fdch rodi\u010d\u016f. Byl mu ponech\u00e1n titul i plat arcibiskupa a mohl se usadit v\u00a0Rakousku. Zakoupil si z\u00e1mek s\u00a0velkostatkem v\u00a0Ehrenhausenu (\u0160t\u00fdrsko), kde pro\u017eil posledn\u00edch 11 let \u017eivota. Zem\u0159el 3. prosince 1915. Kr\u00e1tce p\u0159ed smrt\u00ed sepsal posledn\u00ed v\u016fli. V\u00a0n\u00ed velkostatek Ehrenhausen s\u00a0cel\u00fdm invent\u00e1\u0159em a ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 \u00faspory (341.000 K) odkazuje ke z\u0159\u00edzen\u00ed \u010desk\u00e9 univerzity v\u00a0Olomouci. Ani tato posledn\u00ed v\u016fle v\u0161ak nedo\u0161la napln\u011bn\u00ed a k\u00a0obnoven\u00ed olomouck\u00e9 univerzity do\u0161lo teprve po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce.<\/span><\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Uveden\u00e9 informace byly \u010derp\u00e1ny z\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch pramen\u016f: Jonov\u00e1 J.: <\/span>Theodor Kohn. Kn\u011bz, profesor a zvolen\u00fd arcibiskup olomouck\u00fd<\/span><\/em>. Licenci\u00e1tn\u00ed pr\u00e1ce, CMTF UP, Olomouc 2007. Jonov\u00e1 J.: <\/span>Olomouck\u00fd arcibiskup ThDr Theodor Kohn ve zpr\u00e1v\u00e1ch v\u00edde\u0148sk\u00e9 nunciatury zas\u00edlan\u00fdch Svat\u00e9mu stolci<\/span><\/em>. Studia Theologica 2009, s. 42-59. Marek, P.: <\/span>Prof. ThDr. Theodor Kohn. \u017divot a d\u00edlo olomouck\u00e9ho arcibiskupa<\/span><\/em>. Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e 1994, 96 stran. Botek<\/span>,F., Kleiber,A.: <\/span>Facta lo-quuntur \u010dili Deset let na stolici sv. Metod\u011bje<\/span><\/em>. <\/span>Olomouc 1903, 167 stran. <\/span>Z\u00a0pam\u011bt\u00ed olomouck\u00e9ho arcibiskupa dra Theodora Kohna<\/span><\/em>. Tribuna 7. 10. 1923, s.1-2. Hofer J. Rectus): <\/span>Na\u0161e arcidiecese<\/span><\/em>. 5. vyd\u00e1n\u00ed. N\u00e1kladem \u010dasopisu \u201ePozor\u201c, Olomouc 1903, 36<\/span><\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Brzy prob\u011bhne sv\u00e1tost bi\u0159mov\u00e1n\u00ed ve Veselsk\u00e9m kostele \u2013 jak to u takov\u00e9 slavnosti vypadalo v roce 1894 n\u00e1m ve sv\u00e9m p\u0159\u00edsp\u011bvku p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed pan\u00ed Kubrick\u00e1.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":2401,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_links_to":"","_links_to_target":""},"categories":[45,49,36,39,44],"tags":[55,52],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3990"}],"collection":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3990"}],"version-history":[{"count":2,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3990\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3993,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3990\/revisions\/3993"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2401"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3990"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3990"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3990"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}