{"id":3705,"date":"2015-12-21T05:13:20","date_gmt":"2015-12-21T04:13:20","guid":{"rendered":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/?p=3705"},"modified":"2015-12-22T01:10:46","modified_gmt":"2015-12-22T00:10:46","slug":"pastyrska-mse-josefa-schreiera-ve-vesele","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/pastyrska-mse-josefa-schreiera-ve-vesele\/","title":{"rendered":"Past\u00fd\u0159sk\u00e1 m\u0161e Josefa Schreiera ve Vesel\u00e9"},"content":{"rendered":"<p align=\"justify\">\u201e<span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\"><i><b>Poj\u010fme brat\u0159i do Betl\u00e9ma, je tam velmi kr\u00e1sn\u00e1 panna, porodila pachol\u00e1tko a p\u0159erozko\u0161n\u00e9 d\u011b\u0165\u00e1tko \u2026. \u201e<br \/><\/b><\/i><\/span><\/span><span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\">Letos na \u0160t\u011bdr\u00fd den zazn\u00ed ve veselsk\u00e9m kostele past\u00fd\u0159sk\u00e1 m\u0161e \u201e\u010cuj, Miko, \u010duj!! Josefa Schreiera.<\/span><\/span><!--more--><\/p>\n<p align=\"justify\"><span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\">Pat\u0159\u00ed k\u00a0<\/span><\/span><span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\">nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm d\u00edl\u016fm kantorsk\u00e9 hudby na Morav\u011b v 18. stolet\u00ed, vych\u00e1z\u00ed z\u00a0vala\u0161sk\u00e9ho lidov\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed.<\/span><\/span><span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\"> Poch\u00e1z\u00ed nesporn\u011b z\u00a0rodu franti\u0161k\u00e1nsk\u00fdch v\u00e1no\u010dn\u00edch m\u0161\u00ed t\u00e9 doby, v\u00a0nich se st\u0159\u00edd\u00e1 latina se zemit\u00fdm textem v\u00a0n\u00e1rodn\u00edm jazyce. <\/span><\/span><span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\"> Z\u00e1kladem m\u0161e jsou <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Pastorela\">pastorely<\/a>, drobn\u00e9 sc\u00e9nky s\u00a0past\u00fd\u0159sk\u00fdmi n\u00e1m\u011bty. St\u0159\u00eddaj\u00ed se zp\u011bvy v\u00a0jazyce \u010desk\u00e9m, latinsk\u00e9m a ve vala\u0161sk\u00e9m n\u00e1\u0159e\u010d\u00ed,<\/span><\/span><span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\"> v\u00a0n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech sou\u010dasn\u011b, co\u017e je pro laika nep\u0159edstaviteln\u00e9, ale v\u00a0t\u00e9to pastor\u00e1ln\u00ed m\u0161i zaj\u00edmav\u00e9 a p\u016fvabn\u00e9. Zp\u011bvy <\/span><\/span><span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\">vyjad\u0159uj\u00ed spont\u00e1nn\u00ed radost past\u00fd\u0159\u016f z narozen\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161ka.<\/span><\/span><span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\"> Zp\u00edvalo se jednohlasn\u011b a\u017e dvojhlasn\u011b, v\u00fdjime\u010dn\u011b trojhlasn\u011b, jako doprovodn\u00fd n\u00e1stroj slou\u017eily franti\u0161k\u00e1n\u016fm jenom varhany, jin\u00e9 n\u00e1stroje pouze o velk\u00fdch sv\u00e1tc\u00edch. A\u017e do poloviny 19. stolet\u00ed bylo zvykem provozovat figur\u00e1ln\u00ed chr\u00e1movou hudbu v\u00a0s\u00f3lov\u00e9m obsazen\u00ed, p\u0159itom sopr\u00e1n a alt mohli zp\u00edvat jen mal\u00ed chlapci. Chr\u00e1mov\u00e1 klenba toti\u017e p\u016fsob\u00ed jako p\u0159irozen\u00fd zesilova\u010d a ka\u017ed\u00e9 n\u00e1soben\u00ed hlas\u016f na k\u016fru jde na \u00fakor srozumitelnosti textu. <\/span><\/span><span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\">V\u00a0dob\u011b vzniku kolem r. 1755 \u2013 1760 a po dobu v\u00edce ne\u017e sto n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch let byla tato m\u0161e velmi popul\u00e1rn\u00ed. Hr\u00e1la se ve venkovsk\u00fdch kostelech po cel\u00e9 Morav\u011b, hr\u00e1li ji i v \u010cech\u00e1ch, ale tak\u00e9 na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Polsko\">Polska<\/a> a v\u00a0Uhr\u00e1ch. Pak upadla na dlouhou dobu v\u00a0zapomenut\u00ed.<\/span><\/span><\/p>\n<p align=\"justify\"><span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\"><b>Josef Schreier<\/b><\/span><\/span><span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\"> se narodil <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/2._leden\">2. ledna<\/a> <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/1718\">1718<\/a>, v\u00a0D\u0159evohostic\u00edch Byst\u0159ice p. Host\u00fdnem, byl \u010desk\u00fd barokn\u00ed <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Hudebn%C3%AD_skladatel\">hudebn\u00ed skladatel<\/a>, kter\u00fd komponoval chr\u00e1movou hudbu a lidov\u00e9 <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Opereta\">operety<\/a>.<\/span><\/span> <span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\">O jeho \u017eivot\u011b je zn\u00e1mo velmi m\u00e1lo. Jeho otec Jan Ji\u0159\u00ed Schreier se o\u017eenil s Al\u017eb\u011btou T\u011blepovou, rodem z\u00a0D\u0159evohostic. Dne 2.\u00a01.\u00a01718 se jim narodil syn Josef. O jeho d\u011btstv\u00ed a ran\u00e9m ml\u00e1d\u00ed nen\u00ed zpr\u00e1v. A\u017e v\u00a0matrice obce <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/B%C3%ADlovice_(okres_Uhersk%C3%A9_Hradi%C5%A1t%C4%9B)\">B\u00edlovice<\/a> u <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Uhersk%C3%A9_Hradi%C5%A1t%C4%9B\">Uhersk\u00e9ho Hradi\u0161t\u011b<\/a> byl objeven z\u00e1pis, \u017ee <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/13._%C4%8Derven\">13. \u010dervna<\/a> <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/1740\">1740<\/a>\u00a0si ml\u00e1denec Josephus Schraier z\u00a0D\u0159evohostic &#8211; nyn\u00ed m\u00edstn\u00ed rektor, bere za man\u017eelku pannu Annu, dceru zesnul\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e Bure\u0161e, d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edho rektora. T\u00edmto s\u0148atkem si tedy Josef ve sv\u00fdch 22 letech zajistil m\u00edsto u\u010ditele a spr\u00e1vce chr\u00e1mov\u00e9 hudby a zp\u011bvu. Proto se tehdy u\u010ditel\u016fm \u0159\u00edkalo kanto\u0159i (latinsky &#8211; <\/span><\/span><span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\"><i>zp\u011bv\u00e1ci<\/i><\/span><\/span><span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\">) a mnoho z nich hudbu i skl\u00e1dalo.<\/span><\/span><\/p>\n<p align=\"justify\"><span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\">Man\u017eel\u00e9 m\u011bli dvan\u00e1ct d\u011bt\u00ed, z nich\u017e n\u011bkter\u00e9 brzy po porodu, nebo o n\u011bco pozd\u011bji, zem\u0159ely. Jeden z\u00a0jejich syn\u016f \u2013 Jan &#8211; po vstupu do piaristick\u00e9ho \u0159\u00e1du p\u0159ijal jm\u00e9no <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Norbert_Schreier\">Norbert<\/a> (1744-1811). Stal se v\u00fdznamn\u00fdm slovensk\u00fdm filozofem, skladatelem a teologem, rektorem piaristick\u00e9ho gymn\u00e1zia v <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Bansk%C3%A1_%C5%A0tiavnica\">Bansk\u00e9 \u0160tiavnici<\/a>, byl jedn\u00edm z\u00a0v\u00fdznamn\u00fdch \u010dinitel\u016f slovensk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho obrozen\u00ed. Man\u017eel\u00e9 Schreierovi poslou\u017eili tak\u00e9 m\u00edstn\u00edm ob\u010dan\u016fm jako kmot\u0159i p\u0159i k\u0159tu, stejn\u011b sirotk\u016fm jako d\u011btem ze z\u00e1mo\u017en\u011bj\u0161\u00edch rodin. Po roce 1760 se stopy po Josefu Schreierovi z b\u00edlovick\u00e9 matriky vytr\u00e1cej\u00ed. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee se p\u0159est\u011bhoval s\u00a0rodinou pravd\u011bpodobn\u011b do Modr\u00e9 u Bratislavy (v t\u00e9to oblasti se mohl dob\u0159e sezn\u00e1mit s\u00a0franti\u0161k\u00e1nskou hudbou a zde na jihoz\u00e1padn\u00edm Slovensku tak\u00e9 zanechal nejv\u00edce sv\u00fdch skladeb). Na Slovensku byly v\u00a0ned\u00e1vn\u00e9 dob\u011b objeveny dal\u0161\u00ed z\u00e1znamy o skladb\u00e1ch Josefa Schreiera, kter\u00e9 by mohly prok\u00e1zat, \u017ee v\u00a0tehdej\u0161\u00edch <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Uhersko\">Uhr\u00e1ch<\/a> pozd\u011bji \u017eil, a to skladby na k\u016frech v\u00a0Prusk\u00e9m, Dubnici nad V\u00e1hom, Ke\u017emarku, Lubici, Ilav\u011b, Tren\u010d\u00edn\u011b, Pezinku, P\u016fchov\u011b, Trnav\u011b a Bansk\u00e9 \u0160tiavnici. T\u0159i jeho skladby se dostaly i do kl\u00e1\u0161tera v\u00a0\u010censtochov\u00e9, kde jsou dnes ulo\u017eeny. Koncem \u017eivota z\u0159ejm\u011b p\u0159es\u00eddlil na st\u0159edn\u00ed Moravu, nebo\u0165 m\u011bl b\u00fdt ve slu\u017eb\u00e1ch hole\u0161ovsk\u00e9ho hrab\u011bte Rottala. Kdy a kde zem\u0159el, nen\u00ed zn\u00e1mo. Krom\u011b past\u00fd\u0159sk\u00e9 m\u0161e je Josef Schreier tak\u00e9 autorem dvou zp\u011bvoher na \u010desk\u00e9 texty Aurea Libertas ( \u201eZlat\u00e1 svoboda\u201c &#8211; \u017eertovn\u00fd dialog dvou ml\u00e1denc\u016f o \u017eenitb\u011b, d\u00edlko je chv\u00e1lou svobodn\u00e9ho stavu) a Veritas exulans (\u201eVyhnan\u00e1 Pravda\u201c &#8211; ho\u0159k\u00e1 satira o Sv\u011bt\u011b, kter\u00fd se sp\u0159\u00e1hne s Politikem, aby spole\u010dn\u011b zlikvidovali Pravdu, nebo ji alespo\u0148 vyhnali do exilu), pravd\u011bpodobn\u011b i skladatelem \u010dasto citovan\u00e9 han\u00e1ck\u00e9 Opery o Landemborkovi (komick\u00e1 opereta v han\u00e1ck\u00e9m n\u00e1\u0159e\u010d\u00ed z doby prusko-rakousk\u00fdch v\u00e1lek) a t\u0159\u00ed kr\u00e1sn\u00fdch \u010desk\u00fdch velkop\u00e1te\u010dn\u00edch oratori\u00ed, jejich\u017e spisy se dochovaly na k\u016frech v\u00a0Byst\u0159ici pod Host\u00fdnem, Kojet\u00edn\u011b, Lipn\u00edku nad Be\u010dvou a v\u00a0Kvasic\u00edch. Dal\u0161\u00ed duchovn\u00ed skladby m\u00e1 ve sb\u00edrce z\u00a0Rajhradu a z\u00a0D\u0159evohostic. <\/span><\/span><\/p>\n<p align=\"justify\"><span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\">8. z\u00e1\u0159\u00ed 2011 byl ne\u00fanavn\u00fd \u0161i\u0159itel d\u00edla Josefa Schreiera, d\u0159evohostick\u00fd u\u010ditel Mgr. Zden\u011bk Smi\u0159ick\u00fd, p\u0159ijat na pra\u017esk\u00e9m arcibiskupstv\u00ed nyn\u011bj\u0161\u00edm kardin\u00e1lem Mons. Dominikem Dukou, jeho\u017e informoval o osobnosti a d\u00edle d\u0159evohostick\u00e9ho rod\u00e1ka. Pana kardin\u00e1la osobnost zapomenut\u00e9ho d\u0159evohostick\u00e9ho skladatele velmi zaujala, Mgr. Zde\u0148ku Smi\u0159ick\u00e9mu bylo p\u0159isl\u00edbeno, \u017ee v\u00e1no\u010dn\u00ed m\u0161e Josefa Schreiera &#8222;Missa pastoralis in C boemica&#8220; zazn\u00ed o V\u00e1noc\u00edch roku 2012 v chr\u00e1mu sv. V\u00edta na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b. A tak na Bo\u017e\u00ed hod v\u00e1no\u010dn\u00ed, 25. 12. 2012 v 10:00 hodin zazn\u011bla v\u00e1no\u010dn\u00ed m\u0161e Josefa Schreiera jako pra\u017esk\u00e1 premi\u00e9ra v katedr\u00e1le svat\u00e9ho V\u00edta v Praze. Byla uvedena v r\u00e1mci slavnostn\u00ed m\u0161e svat\u00e9, kterou slou\u017eil kardin\u00e1l Dominik Duka. V\u00e1no\u010dn\u00ed m\u0161i &#8220; Missa pastoralis in C boemica&#8220; Josefa Schreiera s velk\u00fdm nad\u0161en\u00edm nacvi\u010dil a skv\u011ble provedl Pra\u017esk\u00fd katedr\u00e1ln\u00ed sbor a orchestr pod veden\u00edm dirigenta MgA. Josefa K\u0161ici. Pra\u017esk\u00e9 premi\u00e9ry se z\u00fa\u010dastnilo na pades\u00e1t d\u0159evohostick\u00fdch ob\u010dan\u016f v \u010dele s inici\u00e1torem &#8211; Mgr. Zde\u0148kem Smi\u0159ick\u00fdm a starostou Stanislavem Sk\u00fdpalou. Pan kardin\u00e1l je v\u0159ele p\u0159iv\u00edtal jako poutn\u00edky z\u00a0Moravy.<\/span><\/span><\/p>\n<p align=\"justify\"><span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\">Prameny Schreierovy moravsk\u00e9 pastor\u00e1ln\u00ed m\u0161e tvo\u0159\u00ed10 dosud zn\u00e1m\u00fdch opis\u016f z\u00a0let cca 1780-1893. Vesel\u0161t\u00ed zp\u011bv\u00e1ci budou zp\u00edvat podle nejstar\u0161\u00edho opisu z\u00a0Rajhradu (vznikl\u00e9ho kolem roku 1820), kter\u00fd se dochoval v\u00a0hlasech na ru\u010dn\u00edm pap\u00edru form\u00e1tu 240&#215;375 mm, s\u00a0uveden\u00fdm titulem na p\u016fvodn\u00ed ob\u00e1lce:<\/span><\/span><\/p>\n<p align=\"justify\"><span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\"><b>Missa pastoralis in C Boemica<\/b><\/span><\/span><span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\"> a Canto Alto Basso, Violino Primo et Secundo Clarino vel Corno I-mo et II-do Tympano et Organo. Sig. Schreyer <\/span><\/span><\/p>\n<p align=\"justify\">\u201e<span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\">V\u0161ichni se budeme sna\u017eit zp\u00edvat tak, aby kr\u00e1sn\u00e1 slova v\u00e1m, kte\u0159\u00ed p\u0159ijdou na \u0160t\u011bdr\u00fd den do veselsk\u00e9ho kostela, p\u0159inesla do va\u0161ich srdc\u00ed l\u00e1sku a radost v\u00a0tento jedine\u010dn\u00fd v\u00e1no\u010dn\u00ed \u010das \u2026 \u201e<\/span><\/span><\/p>\n<p align=\"justify\"><span style=\"font-family: 'Times New Roman', serif;\"><span style=\"font-size: medium;\">Jarmila Kubrick\u00e1<\/span><\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>\u201ePoj\u010fme brat\u0159i do Betl\u00e9ma, je tam velmi kr\u00e1sn\u00e1 panna, porodila pachol\u00e1tko a p\u0159erozko\u0161n\u00e9 d\u011b\u0165\u00e1tko \u2026. \u201eLetos na \u0160t\u011bdr\u00fd den zazn\u00ed ve veselsk\u00e9m kostele past\u00fd\u0159sk\u00e1 m\u0161e \u201e\u010cuj, Miko, \u010duj!! Josefa Schreiera.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":2379,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_links_to":"","_links_to_target":""},"categories":[45,38,49,39,44],"tags":[55,56,51,52,61],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3705"}],"collection":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3705"}],"version-history":[{"count":1,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3705\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3706,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3705\/revisions\/3706"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2379"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3705"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3705"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3705"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}