{"id":3417,"date":"2015-04-16T21:58:20","date_gmt":"2015-04-16T20:58:20","guid":{"rendered":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/?p=3417"},"modified":"2015-04-16T23:15:05","modified_gmt":"2015-04-16T22:15:05","slug":"andele-z-vesele","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/andele-z-vesele\/","title":{"rendered":"And\u011bl\u00e9 z\u00a0Vesel\u00e9 &#8230;"},"content":{"rendered":"<p><span style=\"font-size: 12pt;\">M\u00e1me tady t\u0159et\u00ed \u010dtvrtek v m\u011bs\u00edci, co\u017e je neklamn\u00e9 znamen\u00ed toho, \u017ee n\u00e1s \u010dek\u00e1 Veselsk\u00e9 pov\u00edd\u00e1n\u00ed od pan\u00ed Kubrick\u00e9 &#8211; a o \u010dem bude dnes? T\u00e9ma je jasn\u00e9 :\u00a0<b>And\u011bl\u00e9 z\u00a0Vesel\u00e9 a p\u016fvodn\u00ed barokn\u00ed v\u00fdzdoba farn\u00edho kostela ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed<\/b>.<\/span><\/p>\n<p><!--more--><\/p>\n<p align=\"justify\"><span style=\"font-size: 10pt;\">24.3.2015 byla vernis\u00e1\u017e\u00ed v\u00a0Muzejn\u00edm a galerijn\u00edm centru z\u00e1mku \u017derot\u00edn\u016f zah\u00e1jena v\u00fdstava And\u011bl\u00e9 z\u00a0Vesel\u00e9 a p\u016fvodn\u00ed barokn\u00ed v\u00fdzdoba farn\u00edho kostela ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed.\u00a0Na informa\u010dn\u00edch panelech se m\u016f\u017eete do\u010d\u00edst informace o historii veselsk\u00e9 farnosti, kter\u00e1 pat\u0159\u00ed mezi nejstar\u0161\u00ed v\u00a0regionu, o osudu prvn\u00edho kostela v\u00a0t\u00e9to farnosti ale zejm\u00e9na o vz\u00e1cn\u00e9 barokn\u00ed v\u00fdzdob\u011b kostela:<\/span><\/p>\n<p align=\"justify\">\u201e<i>st\u0159edov\u011bk\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd kostel\u00edk zasv\u011bcen\u00fd \u00fadajn\u011b sv. Trojici m\u011bl st\u00e1t mezi obcemi Vesel\u00e1 a St\u0159\u00edte\u017e nad Be\u010dvou v\u00a0m\u00edst\u011b naz\u00fdvan\u00e9m na Kostelisku le\u017e\u00edc\u00edm ve st\u0159\u00edte\u017esk\u00e9m katastru v\u00a0m\u00edstech, kde dnes stoj\u00ed domy \u010d.p. 182 a 183. Dr\u017eitel\u00e9 st\u0159\u00edte\u017esk\u00fdch grunt\u016f \u010d.p. 5 a 99, jim\u017e tento pozemek n\u00e1le\u017eel, proto a\u017e do roku 1851 odv\u00e1d\u011bli farnosti z\u00a0t\u011bchto pozemk\u016f plat. Do sou\u010dasn\u00e9 lokality nad vs\u00ed Veselou byl kostel\u00edk p\u0159em\u00edst\u011bn p\u0159ed rokem 1740. Zm\u011bna polohy kostela byla z\u0159ejm\u011b ovlivn\u011bna snahou p\u0159ibl\u00ed\u017eit kostel obyvatel\u016fm obc\u00ed Velk\u00e1 Lhota, Mal\u00e1 Lhota a Br\u0148ov, kter\u00e9 asi byly p\u016fvodn\u011b k\u00a0Vesel\u00e9 p\u0159i\u0159azeny. Farnost ve Vesel\u00e9 nejsp\u00ed\u0161 v\u00a0pr\u016fb\u011bhu 15. stolet\u00ed zanikla a kostel se posl\u00e9ze dostal do rukou evangelik\u016f, z\u00a0nich\u017e byl v\u00a0roce 1586 postaven nov\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd kostel, kter\u00fd v\u0161ak byl po t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lce navr\u00e1cen katol\u00edk\u016fm. Podle invent\u00e1\u0159e z\u00a0roku 1672 m\u011bl kostel olt\u00e1\u0159 se starou malbou, st\u0159\u00edbrn\u00fd kalich, me\u0161n\u00ed roucho, dva prapory, n\u011bjak\u00e9 pozemky a 24 zl. na hotovosti. V\u00a0roce 1726 byl kostel ve \u0161patn\u00e9m stavu a hrozilo jeho z\u0159\u00edcen\u00ed, dva roky nato byl proto postaven kostel nov\u00fd. D\u0159evo na jeho v\u00fdstavbu daroval majitel panstv\u00ed Franti\u0161ek Ludv\u00edk hrab\u011b ze \u017derot\u00edna za sv\u00fdch les\u016f, tesa\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce provedl m\u00edstn\u00ed tesa\u0159 Hrachovec, kter\u00fd dostal za pr\u00e1ci 160 zl. Kostel s\u00a0v\u011b\u017e\u00ed m\u011bl p\u016fdorys 7 s\u00e1h\u016f d\u00e9lky a 5 s\u00e1h\u016f \u0161\u00ed\u0159ky (tj. 12,5 x 9 m). V\u00a0tomto nov\u00e9m fili\u00e1ln\u00edm kostele vysv\u011bcen\u00e9m v\u00a0roce 1729 ke cti sv. Martina a p\u0159\u00edslu\u0161ej\u00edc\u00edm k\u00a0ro\u017enovsk\u00e9 farnosti slou\u017eil ro\u017enovsk\u00fd far\u00e1\u0159 m\u0161i p\u011btkr\u00e1t ro\u010dn\u011b. V\u00a0roce 1784 byla pod patron\u00e1tem n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho fondu obnovena samostatn\u00e1 farnost, k\u00a0n\u00ed\u017e n\u00e1le\u017eely obce Vesel\u00e1, Br\u0148ov, Velk\u00e1 a Mal\u00e1 Lhota. Ji\u017e v\u00a0roce 1801 byly vypracov\u00e1ny pl\u00e1ny na stavbu nov\u00e9ho zd\u011bn\u00e9ho kostela. Podle pl\u00e1n\u016f Josefa Temni\u010dky z\u00a0roku 1810 byla nejprve postavena nov\u00e1 zd\u011bn\u00e1 budova fary s\u00a0mansardovou st\u0159echou a se stavbou samotn\u00e9ho kostela se za\u010dalo a\u017e 10. dubna 1820. Nov\u00fd kostel stoj\u00edc\u00ed hned vedle p\u016fvodn\u00edho d\u0159ev\u011bn\u00e9ho byl dostav\u011bn u\u017e o rok a p\u016fl pozd\u011bji, 16. z\u00e1\u0159\u00ed 1821. Z\u00e1sluhu na tom m\u011bl spr\u00e1vce panstv\u00ed Josef Drobn\u00edk, kter\u00fd obstaral prost\u0159edky u n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho fondu a svou prac\u00ed p\u0159isp\u011bli i sami farn\u00edci. Kostel m\u011bl jeden hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159, k\u00a0n\u011bmu\u017e daroval Josef Drobn\u00edk obraz od olomouck\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Pavla Kammereitha. Vybaven\u00ed kostela bylo v\u00a0dal\u0161\u00edch letech dopln\u011bno o kazatelnu a k\u0159titelnici (1851), bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159 Matky Bo\u017e\u00ed Bolestn\u00e9 od \u0159ezb\u00e1\u0159e Franze Koblischke ze \u0160ternberka (1853) a lavice (1909). Olt\u00e1\u0159 zasv\u011bcen\u00fd sv. Martinovi tvo\u0159\u00ed zd\u011bn\u00e1 olt\u00e1\u0159n\u00ed mensa s\u00a0d\u0159ev\u011bn\u00fdm svatost\u00e1nkem a obraz v\u00a0bohat\u011b vy\u0159ez\u00e1van\u00e9m r\u00e1mu, obklopen\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fdmi plastikami \u010dty\u0159 and\u011bl\u016f a \u010dty\u0159 hlavi\u010dek cherub\u016f. Po stran\u00e1ch olt\u00e1\u0159 doprov\u00e1zej\u00ed sochy sv. \u0160ebesti\u00e1na a sv. Rocha. Obraz zachycuje sv. Martina v\u00a0okam\u017eiku, kdy se d\u011bl\u00ed o sv\u016fj pl\u00e1\u0161\u0165 se \u017eebr\u00e1kem, je to d\u00edlo novoji\u010d\u00ednsk\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Ign\u00e1ce Bergera (1822-1901). V\u00a0roce 1882 tato olejomalba nahradila star\u0161\u00ed obraz od ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9ho Pavla Kammereitha. Bergerova olejomalba o rozm\u011brech 350&#215;250 cm byla v\u00a0roce 1936 z\u00a0podn\u011btu P. He\u0159mana \u0160t\u00edhela obnovena u majitele r\u00e1ma\u0159sk\u00e9 d\u00edlny Konstantina Doupovce ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. Bohat\u011b vy\u0159ez\u00e1van\u00fd zlacen\u00fd r\u00e1m obrazu sestaven\u00fd z\u00a0rozvinut\u00fdch akantov\u00fdch list\u016f odpov\u00edd\u00e1 barokn\u00edmu stylu prvn\u00ed poloviny 18. stolet\u00ed, soubor d\u0159ev\u011bn\u00fdch b\u00edle \u0161taf\u00edrovan\u00fdch soch obklopuj\u00edc\u00ed olt\u00e1\u0159n\u00ed obraz je v\u0161ak mnohem star\u0161\u00ed ne\u017e malba i kostel samotn\u00fd a sv\u00fdm um\u011bleck\u00fdm zpracov\u00e1n\u00edm je pro oblast Vala\u0161ska v\u00fdjime\u010dn\u00fd. Jedn\u00e1 se o \u010d\u00e1sti p\u016fvodn\u00edho vybaven\u00ed star\u0161\u00edho d\u0159ev\u011bn\u00e9ho kostel\u00edka, kter\u00e9 si po roce 1784 p\u0159ivezl ze sv\u00e9ho p\u016fvodn\u00edho p\u016fsobi\u0161t\u011b \u2013 cisterci\u00e1ck\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera ve Velehradu, prvn\u00ed veselsk\u00fd far\u00e1\u0159 Jan Nepomuk Weiser. M\u011blo se jednat o varhany se 14 rejst\u0159\u00edky, t\u0159i zvony, dva olt\u00e1\u0159e zasv\u011bcen\u00e9 sv. Anton\u00ednu a sv. Janu Nepomuck\u00e9ho a kr\u00e1sn\u00e1 paramenta (liturgick\u00e9 textilie). Zat\u00edmco o varhan\u00e1ch existuje \u0159ada archivn\u00edch doklad\u016f t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se jejich p\u016fvodn\u00edho um\u00edst\u011bn\u00ed (k\u016fr chr\u00e1mu nanebevzet\u00ed Panny Marie ve Velehrad\u011b), rozhodnut\u00ed o jejich darov\u00e1n\u00ed kostelu ve Vesel\u00e9 (1788) i zpr\u00e1vy o jejich obt\u00ed\u017en\u00e9 adjustaci do st\u00edsn\u011bn\u00e9ho prostoru kostela, k\u00a0socha\u0159sk\u00e9 v\u00fdzdob\u011b u\u017e archivn\u00ed doklady sch\u00e1z\u00ed. Soubor plastik nepoch\u00e1z\u00ed s\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed p\u0159\u00edmo z\u00a0baziliky Nanebevzet\u00ed Panny Marie, ale jedn\u00e1 se o olt\u00e1\u0159 z\u00a0n\u011bkter\u00e9ho vedlej\u0161\u00edho objektu kl\u00e1\u0161tern\u00edho are\u00e1lu. M\u016f\u017ee se jednat o poz\u016fstatky olt\u00e1\u0159\u016f vytvo\u0159en\u00fdch okolo roku 1702 brn\u011bnsk\u00fdm barokn\u00edm socha\u0159em Anton\u00ednem Rigou (kolem roku 1660-1728). Zda je autorem soch and\u011bl\u016f a sv\u011btc\u016f z\u00a0Vesel\u00e9 Anton\u00edn Riga nelze potvrdit, ale sochy \u201emorov\u00fdch sv\u011btc\u016f\u201c sv. \u0160ebesti\u00e1na a sv. Rocha Riga vytvo\u0159il z\u00a0kamene pro morov\u00fd sloup ve Velehrad\u011b (1715) i Hodon\u00edn\u011b (1717). Vznik and\u011bl\u016f z\u00a0Vesel\u00e9 m\u016f\u017eeme obecn\u011b za\u0159adit do 1. poloviny 18. stolet\u00ed. Kompozi\u010dn\u00ed sch\u00e9ma rozm\u00edst\u011bn\u00ed and\u011bl\u016f v\u016f\u010di obrazu patrona kostela se b\u011bhem let m\u011bnilo, v\u00a0r\u00e1mci malby kostela v\u00a0roce 1977 byly plastiky sejmuty se st\u011bny pro sv\u016fj \u0161patn\u00fd stav. Dv\u011b ze soch and\u011bl\u016f byly v\u00a0roce 2014 restaurov\u00e1ny akad. socha\u0159em MgA. Jakubem Gajdou Ph.D., v\u00a0roce 2015 budou restaurov\u00e1ny zbyl\u00e9 sochy and\u011bl\u016f a v\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce bude restaurov\u00e1n\u00ed olt\u00e1\u0159e sv. Martina pro kostel ve Vesel\u00e9 dokon\u010deno\u201c.<\/i><\/p>\n<p align=\"justify\"><a href=\"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/andela.jpg\" rel=\"lightbox[3417]\"><img decoding=\"async\" loading=\"lazy\" class=\"aligncenter wp-image-3419\" src=\"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/andela-1024x973.jpg\" alt=\"andela\" width=\"800\" height=\"760\" srcset=\"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/andela-1024x973.jpg 1024w, http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/andela-300x285.jpg 300w, http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-content\/uploads\/2015\/04\/andela.jpg 1385w\" sizes=\"(max-width: 800px) 100vw, 800px\" \/><\/a><\/p>\n<p align=\"justify\"><span style=\"font-size: medium;\">Podle informac\u00ed od P. Ji\u0159\u00edho Pol\u00e1\u0161ka, <\/span><span style=\"color: #000000;\"><span style=\"font-size: medium;\">farnost Vesel\u00e1 obdr\u017eela na opravu prvn\u00edch dvou and\u011bl\u016f dotaci 120 tis. K\u010d z\u00a0Ministerstva kultury \u010cR. Celkov\u00e1 oprava st\u00e1la 133.400,- K\u010d.<\/span><\/span><\/p>\n<p align=\"justify\"><span style=\"font-size: medium;\">N\u011bkolik \u00fadaj\u016f o mo\u017en\u00e9m autorovi soch and\u011bl\u016f<\/span>:<\/p>\n<p><i><b>Anton\u00edn Riga<\/b><\/i><i> (\u017eil mezi lety 1660-1728) Anton\u00edn Riga po vyu\u010den\u00ed \u0159ezb\u00e1\u0159em a socha\u0159em p\u0159i\u0161el n\u011bkdy p\u0159ed rokem 1689 do Brna, kde s\u0148atkem s\u00a0vdovou po Baltazaru Frobelovi z\u00edskal socha\u0159skou d\u00edlnu. V\u00a0Brn\u011b a okol\u00ed vytvo\u0159il se svou d\u00edlnou \u0159adu socha\u0159sk\u00fdch realizac\u00ed, zahrnuj\u00edc\u00edch jak \u0159ezb\u00e1\u0159sk\u00e9, tak kamenosocha\u0159sk\u00e9 proveden\u00ed. Pr\u00e1ci na Velehrad\u011b mu zadal opat Nezorin v\u00a0roce 1702. Hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159 stav\u011bl od 13. kv\u011btna do 11. \u010dervna 1707 a sochy zde um\u00edstil do stoj\u00edc\u00ed polohy. U\u017e roku 1700 zhotovil pro Velehrad olt\u00e1\u0159 sv. Benedikta a dal\u0161\u00ed vedlej\u0161\u00ed olt\u00e1\u0159e vyrobil roku 1702, a to sv. V\u00e1clava a sv. Flori\u00e1na, sv. Cyrila a Metod\u011bje po boku presbyt\u00e1\u0159e, pod n\u00edm sv. Anny a za ch\u00f3rem sv. Josefa. Olt\u00e1\u0159e se nedochovaly, jeliko\u017e je zni\u010dil po\u017e\u00e1r r. 1719. Je tak\u00e9 nap\u0159\u00edklad autorem v\u00fdzdoby varhann\u00edch sk\u0159\u00edn\u00ed ve v\u011bt\u0161in\u011b brn\u011bnsk\u00fdch kostel\u016f, ale pod\u00edlel se i na dal\u0161\u00edm chr\u00e1mov\u00e9m mobili\u00e1\u0159i. Riga zhotovil i dva v\u00fdznamn\u00e9 morov\u00e9 sloupy \u2013 v\u00a0Hodon\u00edn\u011b a Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti, pracoval na socha\u0159sk\u00e9 v\u00fdzdob\u011b fas\u00e1dy brn\u011bnsk\u00e9ho dominik\u00e1nsk\u00e9ho a mikulovsk\u00e9ho b\u00fdval\u00e9ho svatoanensk\u00e9ho kostela. Tvo\u0159il tak\u00e9 solit\u00e9rn\u00ed skulptury, nap\u0159. n\u011bkolik variant sv. Jana Nepomuck\u00e9ho \u010di sv. Flori\u00e1na. Rig\u016fv um\u011bleck\u00fd rukopis up\u0159ednost\u0148oval zpravidla sp\u00ed\u0161e \u00fasporn\u011bj\u0161\u00ed formy a zam\u011b\u0159oval se hlavn\u011b na realistick\u00e9 detaily, p\u0159esv\u011bd\u010divou fyziognomii a p\u016fsobiv\u00fd v\u00fdraz postav. A\u017e na nepatrn\u00e9 v\u00fdjimky se jeho dosud rozpoznan\u00e9 d\u00edlo pohybuje v\u00a0oblasti sakr\u00e1ln\u00ed t\u00e9matiky a zahrnuje tedy p\u0159edev\u0161\u00edm sv\u011bteck\u00e9 a and\u011blsk\u00e9 figury. V\u00a0jeho \u0159ezb\u00e1\u0159sk\u00e9m reperto\u00e1ru v\u0161ak nechyb\u011bj\u00ed ani bohat\u011b propracovan\u00e9, ponejv\u00edce rostlinn\u00e9 dekorativn\u00ed prvky, kter\u00fdmi opl\u00fdv\u00e1 i r\u00e1m obrazu z\u00a0kostela sv. Martina ve Vesel\u00e9.<\/i><\/p>\n<p>Pro \u00faplnost je t\u0159eba uv\u00e9st, \u017ee na v\u00fdstav\u011b je mo\u017en\u00e9 vid\u011bt i barokn\u00ed sochy \u2013 p\u016fvodn\u00ed v\u00fdzdobu farn\u00edho \u00a0kostela ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. V\u00fdstava bude otev\u0159ena ve\u0159ejnosti od 25.3. do 17.5.2015. \u00a0\u00a0<br \/>Jarmila Kubrick\u00e1<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>M\u00e1me tady t\u0159et\u00ed \u010dtvrtek v m\u011bs\u00edci, co\u017e je neklamn\u00e9 znamen\u00ed toho, \u017ee n\u00e1s \u010dek\u00e1 Veselsk\u00e9 pov\u00edd\u00e1n\u00ed od pan\u00ed Kubrick\u00e9 &#8211; a o \u010dem bude dnes? T\u00e9ma je jasn\u00e9 :\u00a0And\u011bl\u00e9 z\u00a0Vesel\u00e9 a p\u016fvodn\u00ed barokn\u00ed v\u00fdzdoba farn\u00edho kostela ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":3419,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_links_to":"","_links_to_target":""},"categories":[45,49,36,39,44],"tags":[55,54,52,53],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3417"}],"collection":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3417"}],"version-history":[{"count":6,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3417\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3424,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3417\/revisions\/3424"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3419"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3417"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3417"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3417"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}