{"id":3041,"date":"2015-01-04T06:28:07","date_gmt":"2015-01-04T05:28:07","guid":{"rendered":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/?p=3041"},"modified":"2021-02-10T20:35:11","modified_gmt":"2021-02-10T19:35:11","slug":"100-let-od-umrti-rudolfa-schlattauera","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/100-let-od-umrti-rudolfa-schlattauera\/","title":{"rendered":"100. let od \u00famrt\u00ed Rudolfa SCHLATTAUERA"},"content":{"rendered":"<p>Pr\u00e1v\u011b dnes je to 100. let, kdy zem\u0159el v\u00fdznamn\u00fd mal\u00ed\u0159 a zakladatel gobel\u00ednov\u00e9 d\u00edlny v Za\u0161ov\u00e9 &#8230;<!--more--><\/p>\n<p><b style=\"color: #000000; font-size: small; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;\"><a href=\"https:\/\/www.mvk.cz\/knihovna-online\/regionalni-osobnost\/?o=122-Rudolf-Schlattauer\" class=\"broken_link\">SCHLATTAUER Rudolf &#8211;<\/a> mal\u00ed\u0159<\/b><br style=\"color: #000000; font-size: small; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;\" \/><span style=\"color: #000000; font-size: small; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;\">* 25. 4. 1861 Hranice na Morav\u011b \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0\u00a0<\/span><span style=\"color: #000000; font-size: small; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;\">+ 4. 1. 1915 Vala\u0161sk\u00e9 Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed<\/span><br style=\"color: #000000; font-size: small; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;\" \/><span style=\"color: #000000; font-size: small; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;\">Studoval na v\u00edde\u0148sk\u00e9 Akademii u Hanse Makarta, v Pa\u0159\u00ed\u017ei, v Berl\u00edn\u011b a v Mnichov\u011b. Potom cestoval a v\u011bnoval se tkan\u00ed gobel\u00edn\u016f v Scherebeku. Po n\u00e1vratu zalo\u017eil s Ladislavem Hen\u010dlem gobel\u00ednovou d\u00edlnu v Za\u0161ov\u00e9 (1898) a zemsk\u00fd poslanec Dr. \u0160\u00edlen\u00fd za\u0159\u00eddil z\u0159\u00edzen\u00ed Jubilejn\u00ed zemsk\u00e9 gobel\u00ednov\u00e9 a kobercov\u00e9 \u0161koly ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed (1908), v n\u00ed\u017e byl Schlattauer jmenov\u00e1n \u0159editelem. Cel\u00fd \u017eivot se pot\u00fdkal s pot\u00ed\u017eemi a nepochopen\u00edm a uzn\u00e1n\u00ed se mu dostalo a\u017e po smrti. Je zakladatelem \u010desk\u00e9ho gobel\u00edn\u00e1\u0159stv\u00ed. Tradici gobel\u00edn\u016f jsme vzpom\u00ednali i <a title=\"gobelinka\" href=\"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/?p=2366\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">zde.<\/a><br \/>\n<img decoding=\"async\" loading=\"lazy\" class=\"alignnone size-full wp-image-6237\" src=\"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-content\/uploads\/2015\/01\/schlattauer.jpg\" alt=\"\" width=\"180\" height=\"256\" \/><br \/>\n<\/span><\/p>\n<p>RUDOLF SCHLATAUER, mal\u00ed\u0159, gobel\u00edn\u00e1\u0159, \u0159editel zemsk\u00e9 gobel\u00ednov\u00e9 \u0161koly ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. Narozen 25. dubna 1861 v Hranic\u00edch, zem\u0159el 4. ledna 1915 ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. Narodil se v Hranic\u00edch v Z\u00e1meck\u00e9 ulici \u010dp. 116 jako syn Anton\u00edna Schlatauera, soukenick\u00e9ho mistra, a Cec\u00edlie, dcery Franti\u0161ka B\u0159eziny, valcha\u0159e suken v Hranic\u00edch, a Kate\u0159iny Vesel\u00e9 z Letovic. Pok\u0159t\u011bn Rudolf Anton\u00edn. Anton\u00edn Schlatauer koupil m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd d\u016fm v Z\u00e1meck\u00e9 ulici s post\u0159iha\u010dskou d\u00edlnou v roce 1849 za 1630 zlat\u00fdch a pracoval tu v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech jako post\u0159iha\u010d. Syn Rudolf za\u010dal v roku 1871 studovat na \u010desk\u00e9m m\u011bstsk\u00e9m gymn\u00e1ziu v Hranic\u00edch, po jeho post\u00e1tn\u011bn\u00ed a p\u0159em\u011bn\u011bn\u00ed na n\u011bmeck\u00e9 gymn\u00e1zium opakoval v roce 1872-1873 1. t\u0159\u00eddu. Podle dochovan\u00fdch katalog\u016fn\u011bmeck\u00e9ho gymn\u00e1zia m\u011bl jako \u017e\u00e1k \u010desk\u00e9 n\u00e1rodnosti ve 11. n\u011bmeck\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b v roce 1875-1876 velk\u00e9 jazykov\u00e9 pot\u00ed\u017ee a \u0161patn\u00fd prosp\u011bch. Katalog z roku 1877-1878 se nedochoval, v ro\u010dn\u00edku 1878- 1879 nebyl Schlatauer jako \u017e\u00e1k gymn\u00e1zia ji\u017e zaps\u00e1n. Zhor\u0161ily se tak\u00e9 \u017eivotn\u00ed podm\u00ednky jeho rodi\u010d\u016f. Otec ztratil pr\u00e1ci jako post\u0159iha\u010d v d\u016fsledku z\u0159\u00edzen\u00ed Hellerovy tov\u00e1rny na sukna v Hranic\u00edch, stejn\u011b jako ostatn\u00ed cechovn\u00ed soukeni\u010dt\u00ed mist\u0159i. Zadlu\u017een\u00fd d\u016fm dal proto Schlatauer v lednu 1876 vlo\u017eit a zapsat na jm\u00e9no man\u017eelky Cec\u00edlie Schlatauerov\u00e9 v cen\u011b 3754 zlat\u00fdch. Dne 18. \u00fanora 1 878 se v\u0161ak ve v\u011bku 66 let zast\u0159elil (\u00fadajn\u011b v pomatenosti). D\u016fm vdovy byl pak prod\u00e1n v dra\u017eb\u011b 8. kv\u011btna 1880 za 6500 zlat\u00fdch. Mlad\u00fd Schlatauer, dobr\u00fd kresl\u00ed\u0159, ode\u0161el v roce 1 877 do V\u00eddn\u011b, slo\u017eil zkou\u0161ky a byl p\u0159ijat za \u017e\u00e1ka akademie v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed, studoval u Hanse Makarta. Po smrti otce a prodeji mat\u010dina domu v Hranic\u00edch musel studium p\u0159eru\u0161it, \u017eivil se malov\u00e1n\u00edm obr\u00e1zk\u016f, v roce 1882 byl op\u011bt zaps\u00e1n na v\u00edde\u0148skou akademii um\u011bn\u00ed, studoval mal\u00ed\u0159stv\u00ed u profesora Griepenkerla, studia v\u0161ak nedokon\u010dil. Ode\u0161el do Mnichova a pracoval tu n\u011bjakou dobu jako mal\u00ed\u0159 &#8211; kopista, pozd\u011bji pob\u00fdval tak\u00e9 v Pa\u0159\u00ed\u017ei. V roce 1897 nav\u0161t\u00edvil a \u017eil jist\u00fd \u010das v Norsku, kde studoval seversk\u00e9 obrazov\u00e9 tkalcovstv\u00ed a gobel\u00ednovou techniku. Z\u00edskan\u00e9 zku\u0161enosti vyu\u017eil po n\u00e1vratu do <span class=\"\">vlasti roku 1898 k zalo\u017een\u00ed gobel\u00ednov\u00e9 tkalcovny ve vsi <span class=\"highlight selected\">Za\u0161o<\/span>v\u00e1 u Vala\u0161sk\u00e9ho Mezi<\/span>\u0159\u00ed\u010d\u00ed, s finan\u010dn\u00ed pomoc\u00ed p\u0159\u00edtele Ladislava Hen\u010dla z Moravsk\u00e9 Ostravy. P\u0159ijal do n\u00ed 12 m\u00edstn\u00edch d\u00edvek a \u017een a u\u010dil je po sv\u00fdch norsk\u00fdch zku\u0161enostech tkan\u00ed gobel\u00edn\u016f a v\u00e1z\u00e1n\u00ed koberc\u016f. Byla to prvn\u00ed tkalcovna toho druhu ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b. D\u00edlna a jej\u00ed v\u00fdrobky se staly brzy zn\u00e1m\u00e9. N\u00e1vrhy gobel\u00edn\u016f, nej\u010dast\u011bji mal\u00fdch rozm\u011br\u016f 100 x 200 cm nebo 50 x 80 cm zpracov\u00e1val Schlattauer s\u00e1m a vedl provoz cel\u00e9 d\u00edlny. Za\u010d\u00e1tky manufaktury nebyly lehk\u00e9. Z\u00e1jem o n\u00e1st\u011bnn\u00e9 koberce byl mal\u00fd, v m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fdch domech byly zcela nezn\u00e1m\u00e9. Teprve velk\u00e1 v\u00fdstava gobel\u00edn\u016f Schlattauerovy d\u00edlny v letech 1903-1904 v Moravsk\u00e9m zemsk\u00e9m muzeu v Brn\u011b vzbudila z\u00e1jem o tento druh um\u011bleck\u00fdch prac\u00ed. Schlattauer p\u0159izval ke spolupr\u00e1ci \u010detn\u00e9 dal\u0161\u00ed um\u011blce, aby roz\u0161\u00ed\u0159ili sv\u00fdmi mal\u00ed\u0159sk\u00fdmi n\u00e1vrhy dosavadn\u00ed soubor v\u00fdrobk\u016f d\u00edlny. Nap\u0159. mal\u00ed\u0159e profesora Hanu\u0161e Schweigera, p\u0159\u00edtele ze studi\u00ed ve V\u00eddni u profesora Makarta, jeho\u017e gobel\u00edny s n\u00e1m\u011bty \u201eKrysa\u0159 z Hammeln&#8220;, \u201eVodn\u00edk&#8220;, \u201eBo\u017e\u00ed muka&#8220; aj. se staly brzy velmi zn\u00e1m\u00e9 a prod\u00e1van\u00e9. Schlattauerova pr\u00e1ce a \u00fasil\u00ed d\u00e1t chud\u00e9mu venkovsk\u00e9mu obyvatelstvu Vala\u0161ska pr\u00e1ci a p\u0159\u00edle\u017eitost uplatnit sv\u00e9 nad\u00e1n\u00ed vzbudily z\u00e1jem a podporu n\u011bkter\u00fdch \u010dlen\u016f moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho v\u00fdboru, kte\u0159\u00ed dos\u00e1hli v roce 1908 na zemsk\u00e9m sn\u011bmu v Brn\u011b rozhodnut\u00ed z\u0159\u00eddit ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed speci\u00e1ln\u00ed gobel\u00ednovou \u0161kolu. \u0158editelem t\u00e9to \u0161koly ustanoven Rudolf Schlattauer. Tato zemsk\u00e1 gobel\u00ednov\u00e1 \u0161kola dostala ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed prostorn\u00e9 u\u010debny a d\u00edlny, krom\u011b Schlattauera u\u010dily zde je\u0161t\u011b dv\u011b odborn\u00e9 u\u010ditelky. Schlattauer z\u00edskal pro spolupr\u00e1ci dal\u0161\u00ed mal\u00ed\u0159e a architekty a do\u0161lo k velk\u00e9mu rozkv\u011btu tohoto za\u0159\u00edzen\u00ed. N\u00e1vrhy pro nov\u00e9 men\u0161\u00ed gobel\u00edny d\u011blal d\u00e1le Schlattauer v\u011bt\u0161inou s\u00e1m. Byly to kv\u011btinov\u00e9 n\u00e1m\u011bty \u017eiv\u00fdch barev, nap\u0159. \u201ePampeli\u0161ky&#8220;, \u201eBlatouchy&#8220;, \u201eMakovice za m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho svitu&#8220;, \u201eB\u0159\u00edzky s muchom\u016frkami&#8220;, \u201eOpu\u0161t\u011bn\u00fd ml\u00fdn v lese&#8220;, \u201eVala\u0161sk\u00e9 chalupy&#8220;, gobel\u00edny ro\u010dn\u00edch obdob\u00ed \u201eJaro, L\u00e9to, Podzim, Zima&#8220; aj. Z jeho n\u00e1vrh\u016f je zn\u00e1mo v\u00edce ne\u017e 80 gobel\u00edn\u016f. Schlattauer uspo\u0159\u00e1dal v\u00fdstavu sv\u00fdch gobel\u00edn\u016f v roce 1910 v s\u00e1le Besedy v Hranic\u00edch. Nad\u011bjn\u00fd rozkv\u011bt \u00fastavu zbrzdilo vypuknut\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky 1914a pozd\u011bji brzk\u00e1 nemoc a smrt Schlattauera. V roce i 921 z\u00edskala tato zemsk\u00e1 gobel\u00ednov\u00e1 a kobercov\u00e1 \u0161kola a d\u00edlna vlastn\u00ed tov\u00e1rn\u00ed budovu a dos\u00e1hla velk\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f pod veden\u00edm nov\u00fdch odborn\u00edk\u016f a um\u011blc\u016f a proslula zejm\u00e9na v\u00fdrobou velk\u00fdch reprezenta\u010dn\u00edch n\u00e1st\u011bnn\u00fdch gobel\u00edn\u016f v modern\u00edm stylu. V roce 1988 slavilo toto za\u0159\u00edzen\u00ed 80 let sv\u00e9ho vzniku. Podnik proslul nejen novou tvorbou, ale tak\u00e9 restaurov\u00e1n\u00edm star\u00fdch, historick\u00fdch gobel\u00edn\u016f.<br \/>\nPrameny a literatura:<br \/>\nMatriky a pozemkov\u00e9 knihy m\u011bsta Hranic a Vala\u0161sk\u00e9ho Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. T\u0159\u00eddn\u00ed katalogy n\u011bmeck\u00e9ho re\u00e1ln\u00e9ho gymn\u00e1zia v Hranic\u00edch. Leisching, J.: Rudolf Schlattauers Webereien. Mitteilungen des m\u00e1hrischen Gevverbemuseums, Brunn 1904, s. 9-11. Rok narozen\u00ed 1862je myln\u00fd. Toman, P.: Nov\u00fd slovn\u00edk \u010deskoslovensk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f. II. Praha 1950, s. 424. Zde rovn\u011b\u017e myln\u00fd rok narozen\u00ed i \u00famrt\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Pr\u00e1v\u011b dnes je to 100. let, kdy zem\u0159el v\u00fdznamn\u00fd mal\u00ed\u0159 a zakladatel gobel\u00ednov\u00e9 d\u00edlny v Za\u0161ov\u00e9 &#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":6235,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_links_to":"","_links_to_target":""},"categories":[49,39,43],"tags":[52,53],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3041"}],"collection":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3041"}],"version-history":[{"count":5,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3041\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":6556,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3041\/revisions\/6556"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media\/6235"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3041"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3041"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3041"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}