{"id":2366,"date":"2014-06-16T21:25:44","date_gmt":"2014-06-16T20:25:44","guid":{"rendered":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/?p=2366"},"modified":"2022-02-01T22:31:58","modified_gmt":"2022-02-01T21:31:58","slug":"tradice-gobelinarstvi-zacala-v-zasove","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/tradice-gobelinarstvi-zacala-v-zasove\/","title":{"rendered":"Tradice gobel\u00edn\u00e1\u0159stv\u00ed za\u010dala v Za\u0161ov\u00e9"},"content":{"rendered":"<p>Jak dlouh\u00e1 je tradice ru\u010dn\u00ed v\u00fdroby gobel\u00edn\u016f? N\u00e1st\u011bnn\u00e9 obrazy, koberce a dokonce i od\u011bvy jsou tk\u00e1ny pod hlavi\u010dkou Moravsk\u00e9 gobel\u00ednov\u00e9 manufaktury (<a title=\"Gobelin\" href=\"http:\/\/www.gobelin.cz\/cs\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">MGM<\/a>). M\u00e1lokdo ale u\u017e v\u00ed, \u017ee v\u00fdrobu gobel\u00edn\u016f zavedl r. 1898 Rudolf Schlattauer ve vala\u0161sk\u00e9 obci Za\u0161ov\u00e1, kde v t\u00e9 dob\u011b stejnou technikou zhotovovali rukavice. <!--more--><br \/>Rudolf Schlattauer se narodil 25. 4. 1861 v Hranic\u00edch n. M. a zem\u0159el 3. 1. 1915 Vala\u0161sk\u00e9 Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. Studoval mal\u00ed\u0159stv\u00ed na Akademii ve V\u00eddni, Pa\u0159\u00ed\u017ei, Berl\u00edn\u011b a Mnichov\u011b. Cestoval a v\u011bnoval se tkan\u00ed gobel\u00edn\u016f. S tkan\u00edm l\u00e1tkov\u00fdch obraz\u016f se sezn\u00e1mil v Norsku, kde si jimi zdobili p\u0159\u00edbytky. <br \/>Zaveden\u00edm v\u00fdroby gobel\u00edn\u016f v Za\u0161ov\u00e9 v budov\u011b n\u011bkdej\u0161\u00edho kl\u00e1\u0161tera, kter\u00e1 dnes slou\u017e\u00ed jako \u00dastav soci\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010de, se Rudolf Schlattauer stal zakladatelem \u010desk\u00e9ho gobel\u00edn\u00e1\u0159stv\u00ed. Po cel\u00fd \u017eivot se v\u0161ak pot\u00fdkal s pot\u00ed\u017eemi a nepochopen\u00edm, uzn\u00e1n\u00ed se mu dostalo a\u017e po smrti.<br \/>Pro za\u0161ovsk\u00e9 \u017eeny \u0161lo sice o p\u0159\u00edle\u017eitost k v\u00fdd\u011blku, ale nebyla to nijak snadn\u00e1 pr\u00e1ce. <span style=\"color: #000000;\">Po za\u010d\u00e1tc\u00edch tkan\u00ed gobel\u00edn\u016f v\u00a0Opav\u011b p\u0159enesl svou d\u00edlnu Rudolf Schlattauer pravd\u011bpodobn\u011b pod vlivem profesora \u010c\u00e1n\u011b do Za\u0161ov\u00e9. K\u00a0tomuto m\u00edstu se tak\u00e9 v\u00e1\u017ee prvn\u00ed dochovan\u00e1 \u00fa\u0159edn\u00ed zm\u00ednka z\u00a0Okresn\u00edho hejtmanstv\u00ed Vala\u0161sk\u00e9 Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed, \u017ee \u201ev Za\u0161ov\u00e9 v\u00a0dom\u011b \u010d. 45, zvan\u00e9m U Ba\u017eant\u016f, provozuj\u00ed od roku 1898 Schlattauer a Hentschel manufakturn\u00ed v\u00fdrobu gobel\u00edn\u016f\u201c a \u017ee zam\u011bstn\u00e1v\u00e1 10 \u017een za denn\u00ed mzdu 40 krejcar\u016f. M\u011bli v\u00a0z\u00e1padn\u00edm k\u0159\u00eddle kl\u00e1\u0161tera Trinit\u00e1\u0159\u016f v\u00a0prvn\u00edm pat\u0159e pronajaty \u010dty\u0159i m\u00edstnosti.\u00a0<\/span>Na za\u010d\u00e1tky gobel\u00ednov\u00e9 v\u00fdroby v Za\u0161ov\u00e9 sv\u00e9ho \u010dasu vzpom\u00ednala teti\u010dka Male\u0148\u00e1kov\u00e1.<br \/>&#8222;V listopadu se n\u00e1s se\u0161lo 12 rob, tam jak je Pavelk\u016fv grunt. D\u011blaly jsme, jak tomu \u0159\u00edkali, gobel\u00edny. Pan Schlattauer p\u0159inesl obr\u00e1zky p\u011bkn\u011b namalovan\u00e9, a tyt\u00e9\u017e, jen \u010darami nazna\u010den\u00e9. Ty jsme si musely d\u00e1t na stav za osnovu. Skvrny byly ozna\u010den\u00e9 \u010d\u00edsly jak \u0161\u0148\u016frky v d\u00edrk\u00e1ch na kart\u00e1ch. Podle t\u011bch \u010d\u00edsel jsme ka\u017ed\u00e1 v\u011bd\u011bla, co a jak k d\u00edlu pat\u0159\u00ed. Navypr\u00e1v\u011bl n\u00e1m o t\u011bch barv\u00e1ch toho hodn\u011b, tak\u00e9 o barevn\u00fdch t\u00f3nech, ale my jsme mu moc nerozum\u011bly. Kdy\u017e se vymluvil, za\u010dal n\u00e1s u\u010dit pan Hen\u010dl p\u0159eb\u00edrat prsty osnovu &#8211; to jsou ty dlouh\u00e9 tenk\u00e9 prov\u00e1zky, namotan\u00e9 na horn\u00edm v\u00e1lci stavu, hust\u011b vedle sebe, a na doln\u00edm v\u00e1lci t\u00e9\u017e tak p\u0159iv\u00e1zan\u00e9. Mus\u00ed b\u00fdt rovn\u011b nata\u017een\u00e9 a dob\u0159e vypnut\u00e9, v\u0161echny stejn\u011b, i kdy\u017e se d\u00edlo stl\u00e1\u010d\u00ed na doln\u00ed v\u00e1lec. Na to se mus\u00ed d\u00e1t velk\u00fd pozor. Proto\u017ee zp\u0159edu se d\u011bl\u00e1 rub, l\u00edc nevid\u00edte, a\u017e kdy\u017e je cel\u00e9 d\u00edlo hotov\u00e9. A kdy\u017e se ned\u00e1v\u00e1 p\u0159i pr\u00e1ci pozor, pak je obr\u00e1zek hrbat\u00fd jak cesta do pasek. Prstem se zachyt\u00ed nit\u011b, jak je to vyzna\u010den\u00e9 na pap\u00ed\u0159e. Provle\u010de se osnovou \u00fatek, to je ta barevn\u00e1 vlna, a\u017e po ozna\u010den\u00e9 m\u00edsto, a vrac\u00ed se zp\u011bt. Pak se berou dop\u0159edu druh\u00e9 nit\u011b a zase zp\u011bt. Utloukaly jsme to vidli\u010dkami na kter\u00fdch byl p\u0159ipevn\u011bn\u00fd kousek olova. A tak se to d\u011bl\u00e1 kousek po kousku. T\u0159i t\u00fddny jsme se u\u010dily, to jsme d\u011blaly zadarmo, potom n\u00e1m platili t\u0159i r\u00fdnsk\u00e9 t\u00fddn\u011b. To bylo pen\u011bz &#8211; \u00faj!<br \/>Pan Schlattauer bydlel a maloval ve m\u011bst\u011b v Z\u00e1druze na Sta\u0148kov\u00e9m. Chodily jsme tam s hotov\u00fdm d\u00edlem, on n\u00e1m dal obr\u00e1zky a vlnu. V\u017edycky byl oble\u010den\u00fd v haveloku a v \u010dern\u00e9m \u0161ir\u00e1ni.&#8220; \u00a0Roku 1908 byla v\u00fdroba p\u0159enesena do Vala\u0161sk\u00e9ho Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed a Rudolf Schlattauer byl jmenov\u00e1n \u0159editelem Moravsk\u00e9 gobel\u00ednov\u00e9 manufaktury (MGM). <br \/>Za\u0161ovsk\u00e9 gobelin\u00e1\u0159ky se i pak pod\u00edlely svou prac\u00ed na \u00fasp\u011b\u0161\u00edch Gobel\u00ednky. Krom\u011b dal\u0161\u00edch to byly Milka Hamb\u00e1lkov\u00e1, And\u011bla Nohavicov\u00e1, Miroslava Gajdov\u00e1, Ani\u010dka \u0160krob\u00e1kov\u00e1, Am\u00e1lie \u0160p\u016frkov\u00e1, Eli\u0161ka Kr\u010dm\u00e1\u0159ov\u00e1. Jako mistr um\u011bleck\u00e9ho \u0159emesla zde dlouhou dobu pracoval Vladim\u00edr Jaro\u0148.\u00a0Nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1m\u011bty vlastn\u00edch prac\u00ed mistra Schlattauera byly vala\u0161sk\u00e9 chaloupky, bo\u017e\u00ed muka, kv\u011btiny. Tyto jeho mal\u00e9 gobel\u00edny st\u00e1le vynikaj\u00ed n\u00e1dhernou barevnost\u00ed, citliv\u00fdm proveden\u00edm a podnes jsou p\u016fsobiv\u00e9. \u00a0Zat\u00edm co se v\u00fdrobn\u00ed postupy a n\u00e1stroje v jin\u00fdch odv\u011btv\u00edch b\u011bhem \u010dasu p\u0159evratn\u011b zm\u011bnily a zrychlily, v\u00fdroba gobel\u00edn\u016f z\u016fstala do dne\u0161n\u00edch dn\u016f nem\u011bnn\u00e1, tak\u00e9 modern\u00ed n\u00e1m\u011bty na gobel\u00ednov\u00e9 obrazy se v MGM zhotovuj\u00ed na stejn\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00edch a stejn\u00fdm postupem.<\/p>\n<p>-sb-<\/p>\n<p>RUDOLF SCHLATAUER, mal\u00ed\u0159, gobel\u00edn\u00e1\u0159, \u0159editel zemsk\u00e9 gobel\u00ednov\u00e9 \u0161koly<br \/>ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. <br \/>Narozen 25. dubna 1861 v Hranic\u00edch, zem\u0159el 4. ledna 1915 ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. Narodil se v Hranic\u00edch v Z\u00e1meck\u00e9 ulici \u010dp. 116 jako syn Anton\u00edna Schlatauera, soukenick\u00e9ho mistra, a Cec\u00edlie, dcery Franti\u0161ka B\u0159eziny, valcha\u0159e suken v Hranic\u00edch, a Kate\u0159iny Vesel\u00e9 z Letovic. Pok\u0159t\u011bn Rudolf Anton\u00edn. Anton\u00edn Schlatauer koupil m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd d\u016fm v Z\u00e1meck\u00e9 ulici s post\u0159iha\u010dskou d\u00edlnou v roce 1849 za 1630 zlat\u00fdch a pracoval tu v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech jako post\u0159iha\u010d. Syn Rudolf za\u010dal v roku 1871 studovat na \u010desk\u00e9m m\u011bstsk\u00e9m gymn\u00e1ziu v Hranic\u00edch, po jeho post\u00e1tn\u011bn\u00ed a p\u0159em\u011bn\u011bn\u00ed na n\u011bmeck\u00e9 gymn\u00e1zium opakoval v roce 1872-1873 1. t\u0159\u00eddu. Podle dochovan\u00fdch katalog\u016f n\u011bmeck\u00e9ho gymn\u00e1zia m\u011bl jako \u017e\u00e1k \u010desk\u00e9 n\u00e1rodnosti ve 11. n\u011bmeck\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b v roce 1875-1876 velk\u00e9 jazykov\u00e9 pot\u00ed\u017ee a \u0161patn\u00fd prosp\u011bch. Katalog z roku 1877-1878 se nedochoval, v ro\u010dn\u00edku 1878- 1879 nebyl Schlatauer jako \u017e\u00e1k gymn\u00e1zia ji\u017e zaps\u00e1n. Zhor\u0161ily se tak\u00e9 \u017eivotn\u00ed podm\u00ednky jeho rodi\u010d\u016f. Otec ztratil pr\u00e1ci jako post\u0159iha\u010d v d\u016fsledku z\u0159\u00edzen\u00ed Hellerovy tov\u00e1rny na sukna v Hranic\u00edch, stejn\u011b jako ostatn\u00ed cechovn\u00ed soukeni\u010dt\u00ed mist\u0159i. Zadlu\u017een\u00fd d\u016fm dal proto Schlatauer v lednu 1876 vlo\u017eit a zapsat na jm\u00e9no man\u017eelky Cec\u00edlie Schlatauerov\u00e9 v cen\u011b 3754 zlat\u00fdch. Dne 18. \u00fanora 1 878 se v\u0161ak ve v\u011bku 66 let zast\u0159elil (\u00fadajn\u011b v pomatenosti). D\u016fm vdovy byl pak prod\u00e1n v dra\u017eb\u011b 8. kv\u011btna 1880 za 6500 zlat\u00fdch. Mlad\u00fd Schlatauer, dobr\u00fd kresl\u00ed\u0159, ode\u0161el v roce 1877 do V\u00eddn\u011b, slo\u017eil zkou\u0161ky a byl p\u0159ijat za \u017e\u00e1ka akademie v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed, studoval u Hanse Makarta. Po smrti otce a prodeji mat\u010dina domu v Hranic\u00edch musel studium p\u0159eru\u0161it, \u017eivil se malov\u00e1n\u00edm obr\u00e1zk\u016f, v roce 1882 byl op\u011bt zaps\u00e1n na v\u00edde\u0148skou akademii um\u011bn\u00ed, studoval mal\u00ed\u0159stv\u00ed u profesora Griepenkerla, studia v\u0161ak nedokon\u010dil. Ode\u0161el do Mnichova a pracoval tu n\u011bjakou dobu jako mal\u00ed\u0159 &#8211; kopista, pozd\u011bji pob\u00fdval tak\u00e9 v Pa\u0159\u00ed\u017ei. V roce 1897 nav\u0161t\u00edvil a \u017eil jist\u00fd \u010das v Norsku, kde studoval seversk\u00e9 obrazov\u00e9 tkalcovstv\u00ed a gobel\u00ednovou techniku. Z\u00edskan\u00e9 zku\u0161enosti vyu\u017eil po n\u00e1vratu do vlasti roku 1898 k zalo\u017een\u00ed gobel\u00ednov\u00e9 tkalcovny ve vsi Za\u0161ov\u00e1 u Vala\u0161sk\u00e9ho Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed, s finan\u010dn\u00ed pomoc\u00ed p\u0159\u00edtele Ladislava Hen\u010dla z Moravsk\u00e9 Ostravy. P\u0159ijal do n\u00ed 12 m\u00edstn\u00edch d\u00edvek a \u017een a u\u010dil je po sv\u00fdch norsk\u00fdch zku\u0161enostech tkan\u00ed gobel\u00edn\u016f a v\u00e1z\u00e1n\u00ed koberc\u016f. Byla to prvn\u00ed tkalcovna toho druhu ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b. D\u00edlna a jej\u00ed v\u00fdrobky se staly brzy zn\u00e1m\u00e9. N\u00e1vrhy gobel\u00edn\u016f, nej\u010dast\u011bji mal\u00fdch rozm\u011br\u016f 100 x 200 cm nebo 50 x 80 cm zpracov\u00e1val Schlattauer s\u00e1m a vedl provoz cel\u00e9 d\u00edlny. Za\u010d\u00e1tky manufaktury nebyly lehk\u00e9. Z\u00e1jem o n\u00e1st\u011bnn\u00e9 koberce byl mal\u00fd, v m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fdch domech byly zcela nezn\u00e1m\u00e9. Teprve velk\u00e1 v\u00fdstava gobel\u00edn\u016f Schlattauerovy d\u00edlny v letech 1903-1904 v Moravsk\u00e9m zemsk\u00e9m muzeu v Brn\u011b vzbudila z\u00e1jem o tento druh um\u011bleck\u00fdch prac\u00ed. Schlattauer p\u0159izval ke spolupr\u00e1ci \u010detn\u00e9 dal\u0161\u00ed um\u011blce, aby roz\u0161\u00ed\u0159ili sv\u00fdmi mal\u00ed\u0159sk\u00fdmi n\u00e1vrhy dosavadn\u00ed soubor v\u00fdrobk\u016f d\u00edlny. Nap\u0159. mal\u00ed\u0159e profesora Hanu\u0161e Schweigera, p\u0159\u00edtele ze studi\u00ed ve V\u00eddni u profesora Makarta, jeho\u017e gobel\u00edny s n\u00e1m\u011bty \u201eKrysa\u0159 z Hammeln&#8220;, \u201eVodn\u00edk&#8220;, \u201eBo\u017e\u00ed muka&#8220; aj. se staly brzy velmi zn\u00e1m\u00e9 a prod\u00e1van\u00e9. Schlattauerova pr\u00e1ce a \u00fasil\u00ed d\u00e1t chud\u00e9mu venkovsk\u00e9mu obyvatelstvu Vala\u0161ska pr\u00e1ci a p\u0159\u00edle\u017eitost uplatnit sv\u00e9 nad\u00e1n\u00ed vzbudily z\u00e1jem a podporu n\u011bkter\u00fdch \u010dlen\u016f moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho v\u00fdboru, kte\u0159\u00ed dos\u00e1hli v roce 1908 na zemsk\u00e9m sn\u011bmu v Brn\u011b rozhodnut\u00ed z\u0159\u00eddit ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed speci\u00e1ln\u00ed gobel\u00ednovou \u0161kolu. \u0158editelem t\u00e9to \u0161koly ustanoven Rudolf Schlattauer. Tato zemsk\u00e1 gobel\u00ednov\u00e1 \u0161kola dostala ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed prostorn\u00e9 u\u010debny a d\u00edlny, krom\u011b Schlattauera u\u010dily zde je\u0161t\u011b dv\u011b odborn\u00e9 u\u010ditelky. Schlattauer z\u00edskal pro spolupr\u00e1ci dal\u0161\u00ed mal\u00ed\u0159e a architekty a do\u0161lo k velk\u00e9mu rozkv\u011btu tohoto za\u0159\u00edzen\u00ed. N\u00e1vrhy pro nov\u00e9 men\u0161\u00ed gobel\u00edny d\u011blal d\u00e1le Schlattauer v\u011bt\u0161inou s\u00e1m. Byly to kv\u011btinov\u00e9 n\u00e1m\u011bty \u017eiv\u00fdch barev, nap\u0159. \u201ePampeli\u0161ky&#8220;, \u201eBlatouchy&#8220;, \u201eMakovice za m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho svitu&#8220;, \u201eB\u0159\u00edzky s muchom\u016frkami&#8220;, \u201eOpu\u0161t\u011bn\u00fd ml\u00fdn v lese&#8220;, \u201eVala\u0161sk\u00e9 chalupy&#8220;, gobel\u00edny ro\u010dn\u00edch obdob\u00ed \u201eJaro, L\u00e9to, Podzim, Zima&#8220; aj. Z jeho n\u00e1vrh\u016f je zn\u00e1mo v\u00edce ne\u017e 80 gobel\u00edn\u016f. Schlattauer uspo\u0159\u00e1dal v\u00fdstavu sv\u00fdch gobel\u00edn\u016f v roce 1910 v s\u00e1le Besedy v Hranic\u00edch. Nad\u011bjn\u00fd rozkv\u011bt \u00fastavu zbrzdilo vypuknut\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky 1914 a pozd\u011bji brzk\u00e1 nemoc a smrt Schlattauera. V roce i 921 z\u00edskala tato zemsk\u00e1 gobel\u00ednov\u00e1 a kobercov\u00e1 \u0161kola a d\u00edlna vlastn\u00ed tov\u00e1rn\u00ed budovu a dos\u00e1hla velk\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f pod veden\u00edm nov\u00fdch odborn\u00edk\u016f a um\u011blc\u016f a proslula zejm\u00e9na v\u00fdrobou velk\u00fdch reprezenta\u010dn\u00edch n\u00e1st\u011bnn\u00fdch gobel\u00edn\u016f v modern\u00edm stylu. V roce 1988 slavilo toto za\u0159\u00edzen\u00ed 80 let sv\u00e9ho vzniku. Podnik proslul nejen novou tvorbou, ale tak\u00e9 restaurov\u00e1n\u00edm star\u00fdch, historick\u00fdch gobel\u00edn\u016f.<br \/>Prameny a literatura<br \/>Matriky a pozemkov\u00e9 knihy m\u011bsta Hranic a Vala\u0161sk\u00e9ho Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed.<br \/>T\u0159\u00eddn\u00ed katalogy n\u011bmeck\u00e9ho re\u00e1ln\u00e9ho gymn\u00e1zia v Hranic\u00edch. Leisching, J.: Rudolf Schlattauers Webereien. Mitteilungen des m\u00e1hrischen Gevverbemuseums, Brunn 1904, s. 9-11. Rok narozen\u00ed 1862 je myln\u00fd.<br \/>Toman, P.: Nov\u00fd slovn\u00edk \u010deskoslovensk\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f. II. Praha 1950, s. 424. Zde rovn\u011b\u017e myln\u00fd rok narozen\u00ed i \u00famrt\u00ed.<\/p>\n<h3 style=\"color: #fc6b2c;\">Z historie d\u00edlen ve Vala\u0161sk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed\u00a0<\/h3>\n<table class=\"restaurovani historie\" width=\"480px\">\n<tbody>\n<tr>\n<td class=\"datum\">1898<\/td>\n<td>Rudolf Schlattauer zapo\u010d\u00edn\u00e1 s tvorbou gobel\u00edn\u016f v obci Za\u0161ov\u00e1 u Vala\u0161sk\u00e9ho Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed.<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td class=\"datum\">1908<\/td>\n<td>Gobel\u00ednov\u00e9 d\u00edlny z\u00edskaly st\u00e1tn\u00ed podporu a vznik\u00e1 tak Zemsk\u00e1 jubilejn\u00ed \u0161kola.<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td class=\"datum\">1909<\/td>\n<td>S\u00eddlo koly se st\u011bhuje do Vala\u0161sk\u00e9ho Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed do K\u0159\u00ed\u017ekovsk\u00e9ho ulice.<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td class=\"datum\">1929<\/td>\n<td>St\u00e1le se rozv\u00edjej\u00edc\u00ed d\u00edlny se st\u011bhuj\u00ed do nov\u011b zrekonstruovan\u00e9 budovy na Husov\u011b ulici, kde s\u00eddl\u00ed doposud.<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td class=\"datum\">1918-1935<\/td>\n<td>Za obdob\u00ed prvn\u00ed republiky gobel\u00ednov\u00e9 a kobercov\u00e9 d\u00edlny spolupracuj\u00ed s p\u0159edn\u00edmi architekty i v\u00fdtvarn\u00edky a pr\u00e1ce ze zdej\u0161\u00ed gobel\u00ednky zdob\u00ed nap\u0159\u00edklad Jurkovi\u010dovu vilu v Brn\u011b \u010di reprezentativn\u00ed interi\u00e9r celosv\u011btov\u00e9 v\u00fdstavy v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Krom\u011b t\u011bchto v\u00fdznamn\u00fdch po\u010din\u016f vzr\u016fst\u00e1 v prvn\u00edch desetilet\u00edch dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed obliba drobn\u00fdch gobel\u00ednk\u016f s p\u0159\u00edrodn\u00edmi \u010di poh\u00e1dkov\u00fdmi motivy ur\u010den\u00fdch pro b\u011b\u017en\u00e9 dom\u00e1c\u00ed interi\u00e9ry.<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td class=\"datum\">1950<\/td>\n<td>Po\u010d\u00ednaj\u00ed se restaurovat historick\u00e9 tapiserie, d\u00edlny se st\u00e1vaj\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed n\u00e1rodn\u00edho podniku Textiln\u00ed tvorba.<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td class=\"datum\">1958<\/td>\n<td>Manufaktura p\u0159ech\u00e1z\u00ed pod nov\u011b vznikl\u00e9 \u00dast\u0159ed\u00ed um\u011bleck\u00fdch \u0159emesel, velkou cenu na v\u00fdstav\u011b Expo 58 z\u00edsk\u00e1v\u00e1 tapiserie Ludmily Kybalov\u00e9 Pikov\u00e1 d\u00e1ma.<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td class=\"datum\">70.-80. l\u00e9ta<\/td>\n<td>V d\u00edln\u00e1ch se zhotovuj\u00ed zak\u00e1zky pro st\u00e1tn\u00ed podniky, ob\u0159adn\u00ed s\u00edn\u011b a opony divadel a kin.<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td class=\"datum\">1990<\/td>\n<td>Postupn\u011b se rozpad\u00e1 \u00dast\u0159ed\u00ed um\u011bleck\u00fdch \u0159emesel a nast\u00e1v\u00e1 \u00fatlum v\u00fdroby.<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td class=\"datum\">1993<\/td>\n<td>Vznik\u00e1 Moravsk\u00e9 gobel\u00ednov\u00e9 manufaktury, s.r.o a je obnovena tvorba v pln\u00e9m rozsahu.<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td class=\"datum\">1994<\/td>\n<td>Navazuje se spolupr\u00e1ce s p\u0159edn\u00edmi \u010desk\u00fdmi v\u00fdtvarn\u00edky, vznik\u00e1 projekt Actual Textile Art.<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td class=\"datum\">1993-2001<\/td>\n<td>Vznik\u00e1 rozs\u00e1hl\u00fd cyklus tapiseri\u00ed \u010cesk\u00e1 cesta, jsou realizov\u00e1ny velk\u00e9 cykly koberc\u016f pro Parlament \u010cR a Sen\u00e1t \u010cR, jsou restaurov\u00e1ny tapiserie ze st\u00e1tn\u00edch i soukrom\u00fdch sb\u00edrek. V\u00fdstavy v Praze, holandsk\u00e9m Bussumu, Hodon\u00edn\u011b, Ostrav\u011b, Brn\u011b, Hranic\u00edch, Mikulov\u011b, \u0160umperku a v japonsk\u00e9m Takasaki.<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td class=\"datum\">2003<\/td>\n<td>Kon\u00e1 se v\u00fdstava v Um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9m muzeu v Brn\u011b Prostor pro tapiserii.<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td class=\"datum\">2004<\/td>\n<td>Vznik\u00e1 rozs\u00e1hl\u00fd cyklus tapiseri\u00ed Sladk\u00e9 zbo\u017e\u00ed.<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td class=\"datum\">2005<\/td>\n<td>Ku p\u0159\u00edle\u017eitosti 50 let restaurov\u00e1n\u00ed vyd\u00e1v\u00e1 MGM knihu Stalet\u00ed gobel\u00edn\u016f, kter\u00e1 zaznamen\u00e1v\u00e1 v\u0161echny historick\u00e9 gobel\u00edny ve st\u00e1tn\u00edch sb\u00edrk\u00e1ch na Morav\u011b.<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td class=\"datum\">2006<\/td>\n<td>V Moravsk\u00e9 gobel\u00ednov\u00e9 manufaktu\u0159e prob\u00edhaj\u00ed prvn\u00ed letn\u00ed kurzy tkan\u00ed na historick\u00fdch stavech pro \u0161irokou ve\u0159ejnost, vznikaj\u00ed cykly tapiseri\u00ed Slova a Tr\u00e1va, kon\u00e1 se v\u00fdstava ve Vset\u00edn\u011b v Muzeu regionu Vala\u0161sko, v pra\u017esk\u00e9m Karl\u00edn\u011b a v institutu Alternativa ve Zl\u00edn\u011b.<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td class=\"datum\">2007<\/td>\n<td>Vznik\u00e1 \u017div\u00e9 muzeum tkalcovstv\u00ed jako projev snahy zp\u0159\u00edstupnit \u0161irok\u00e9 ve\u0159ejnosti p\u016fvab tradi\u010dn\u00edho textiln\u00edho \u0159emesla a roz\u0161\u00ed\u0159it pov\u011bdom\u00ed o tradici textiln\u00edho um\u011bn\u00ed na Morav\u011b.<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td class=\"datum\">2008<\/td>\n<td>Oslavy u p\u0159\u00edle\u017eitosti 110 let od zalo\u017een\u00ed MGM: po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed v\u00fdstav v Prost\u011bjov\u011b a Um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9m museu v Praze, jsou roz\u0161\u00ed\u0159eny expozice a je otev\u0159ena Schlattauerova kav\u00e1rna.<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Jak dlouh\u00e1 je tradice ru\u010dn\u00ed v\u00fdroby gobel\u00edn\u016f? N\u00e1st\u011bnn\u00e9 obrazy, koberce a dokonce i od\u011bvy jsou tk\u00e1ny pod hlavi\u010dkou Moravsk\u00e9 gobel\u00ednov\u00e9 manufaktury (MGM). M\u00e1lokdo ale u\u017e v\u00ed, \u017ee v\u00fdrobu gobel\u00edn\u016f zavedl r. 1898 Rudolf Schlattauer ve vala\u0161sk\u00e9 obci Za\u0161ov\u00e1, kde v t\u00e9 dob\u011b stejnou technikou zhotovovali rukavice.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":2414,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_links_to":"","_links_to_target":""},"categories":[37,49,39,43],"tags":[51,52,59,53],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2366"}],"collection":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2366"}],"version-history":[{"count":5,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2366\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":7021,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2366\/revisions\/7021"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2414"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2366"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2366"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2366"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}