![\"023_ferdinand_skrobak\"](\"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-content\/uploads\/2014\/05\/023_ferdinand_skrobak.jpg\")
<\/a><\/p>\n\u00a0Narodil se 17. \u0159\u00edjna 1895 na Vala\u0161sku ve vesnici Za\u0161ov\u00e1 nedaleko Vala\u0161sk\u00e9ho Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. Jeho otec byl domka\u0159em a matka dcerou pasek\u00e1\u0159e. Od ml\u00e1d\u00ed projevoval velk\u00e9 hudebn\u00ed nad\u00e1n\u00ed a z\u00e1hy se za\u010dal u\u010dit h\u0159e na pozoun u Aloise Skypaly. Nezbylo mu ale nic jin\u00e9ho, ne\u017e volit cestu chud\u00fdch, hudebn\u011b nadan\u00fdch chlapc\u016f a p\u0159ihl\u00e1sit se jako hudebn\u00ed el\u00e9v k n\u011bkter\u00e9 plukovn\u00ed hudb\u011b. V 17 letech tak nastoupil u c. a k. ppl. 85, kter\u00fd tehdy byl pos\u00e1dkou v Levo\u010di. Kapeln\u00edkem plukovn\u00ed hudby byl jeden z kr\u00e1l\u016f \u010desk\u00e9ho pochodu – Josef Potu\u017en\u00edk, kter\u00fd mlad\u00e9ho hudebn\u00edka v jeho r\u016fstu v\u0161estrann\u011b podporoval.\u00a0Bylo mu 19 let, kdy\u017e vypukla prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka, kterou celou prod\u011blal s plukovn\u00ed hudbou na front\u011b v Rusku a od roku 1918 na front\u011b v It\u00e1lii. Po n\u00e1vratu z v\u00e1lky se p\u0159ihl\u00e1sil 28. listopadu 1918 do \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy a nastoupil k hudb\u011b \u010ds. st\u0159eleck\u00e9ho pluku 25 (d\u0159\u00edve zem\u011bbraneck\u00e9ho) v Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei, kde byl dirigentem Rudolf Klobouk. Z t\u00e9to hudby vznikla, po zru\u0161en\u00ed plukovn\u00edch hudeb k 1. lednu 1919 Pos\u00e1dkov\u00e1 hudba Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e s kapeln\u00edkem Rudolfem Kloboukem. V srpnu 1919 se stal \u0161ikovatelem (n\u00e1zev hodnosti byl v kv\u011btnu 1920 zm\u011bn\u011bn na hodnost rotmistra hudebn\u00edka). V z\u00e1\u0159\u00ed 1920 se Pos\u00e1dkov\u00e1 hudba Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e stala plukovn\u00ed hudbou \u010ds p\u011b\u0161\u00edho pluku 3. U t\u00e9to hudby p\u016fsobil a\u017e do \u0159\u00edjna 1920, kdy byl p\u0159em\u00edst\u011bn k hudb\u011b \u010ds p\u011b\u0161\u00edho pluku 36 v U\u017ehorod\u011b. Zde slou\u017eil pod kapeln\u00edky Josefem Vozkou (do 1927), Rudolfem Bla\u017ekem (do 1929), V\u00e1clavem Novotn\u00fdm (do 1931) a V\u00e1clavem Drozdou (do 1933). Dirigentem plukovn\u00ed hudby byl \u0160krob\u00e1k\u016fv dlouholet\u00fd p\u0159\u00edtel Franti\u0161ek Dr\u00e1bek, s jeho\u017e sestrou ho pojil velmi bl\u00edzk\u00fd vztah. \u00a0K 15. z\u00e1\u0159\u00ed 1933 byly hudby systemizov\u00e1ny i u horsk\u00fdch p\u011b\u0161\u00edch pluk\u016f a Ferdinand \u0160krob\u00e1k byl p\u0159em\u00edst\u011bn k 3. horsk\u00e9mu p\u011b\u0161\u00edmu pluku do Popradu. Hudbu \u0159\u00eddil pozd\u011bj\u0161\u00ed u\u010ditel VH\u0160 Vojt\u011bch Pokorn\u00fd, kter\u00e9ho v roce 1935 vyst\u0159\u00eddal Anton\u00edn Nov\u00e1k. V b\u0159eznu 1933 byl \u0160krob\u00e1k pov\u00fd\u0161en na \u0161t\u00e1bn\u00edho rotmistra. V t\u00e9 dob\u011b vznikaj\u00ed jeho \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 skladby inspirovan\u00e9 slovensk\u00fdmi lidov\u00fdmi p\u00edsn\u011bmi, mimo jin\u00e9 s poetick\u00fdm n\u00e1zvem \u201ePodtatransk\u00e9 perly“. V \u00fanoru 1936 byl \u0160krob\u00e1k p\u0159em\u00edst\u011bn k \u010ds. p\u011b\u0161\u00edmu pluku 33 do Chebu k hudb\u011b \u0159\u00edzen\u00e9 kapel\u00adn\u00edkem Bohuslavem Lokvencem.<\/p>\n
\u00a0Jeho pokusy b\u00fdt povol\u00e1n k dirigentsk\u00e9 zkou\u0161ce byly dlouho ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9, zejm\u00e9na pro jeho temperamentn\u00ed a boh\u00e9mskou povahu, kter\u00e1 mu p\u0159ipravila mnoho nep\u0159\u00edjemnost\u00ed a kter\u00e1 vadila zejm\u00e9na hudebn\u00edmu referentovi MNO Prokopu Oberthorovi. Zm\u011bnu p\u0159inesl a\u017e rok 1936. Prokop Oberthor ode\u0161el do v\u00fdslu\u017eby a MNO vypsalo sout\u011b\u017e o vojenskou pochodovou p\u00edsni\u010dku. Do sout\u011b\u017ee bylo p\u0159izv\u00e1no 900 skladatel\u016f, do\u0161lo 538 z\u00e1silek a v nich 2995 prac\u00ed. Sout\u011b\u017e byla vyhodnocena 22. b\u0159ezna 1937. Bylo vyt\u0159\u00edd\u011bno 35 prac\u00ed a 8 jich bylo odm\u011bn\u011bno. \u0160krob\u00e1kova p\u00edse\u0148 \u201ePod Gerlachem“ s textem Ludv\u00edka Volbrechta zaslan\u00e1 pod n\u00e1zvem \u201eTempo di Marcia“ vyhr\u00e1la 1. cenu a stala se po men\u0161\u00ed \u00faprav\u011b i plukovn\u00edm pochodem 3. horsk\u00e9ho p\u011b\u0161\u00edho pluku. Autorovi v\u00edt\u011bzn\u00e9 p\u00edsn\u011b nebylo mo\u017eno nad\u00e1le odp\u00edrat dirigentsk\u00e9 m\u00edsto a tak byl 15. b\u0159ezna 1938 p\u0159em\u00edst\u011bn, po \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vykonan\u00e9 dirigentsk\u00e9 zkou\u0161ce dne 10. \u00fanora 1938, k ppl. \u010d. 17 do Tren\u010d\u00edna, kde \u010derstv\u011b nastoupil jako kapeln\u00edk Rudolf Urbanec. S n\u00edm ho poutalo celo\u017eivotn\u00ed up\u0159\u00edmn\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed. U pluku setrval rok, po 14. b\u0159eznu se nucen\u00e9 vr\u00e1til do \u010cech a ode\u0161el z arm\u00e1dy. Nab\u00eddku, pokra\u010dovat ve slu\u017eb\u011b ve vl\u00e1dn\u00edm vojsku odm\u00edtl.\u00a0B\u011bhem v\u00e1lky p\u016fsobil jako dirigent z\u00e1vodn\u00edho orchestru Wikov a m\u011bstsk\u00fd kapeln\u00edk v Prost\u011bjov\u011b a jako kapeln\u00edk a u\u010ditel hudby v \u010cel\u00e1kovic\u00edch a ve Zru\u010di nad S\u00e1zavou. Byl aktivn\u011b zapojen i do odbojov\u00e9 \u010dinnosti. Ihned po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky nastoupil slu\u017ebu jako dirigent u hudby ppl. \u010d. 27, kde byl 1. \u010dervence 1945 pov\u00fd\u0161en na prapor\u010d\u00edka. Od z\u00e1\u0159\u00ed do listopadu 1945 byl p\u0159id\u011blen na st\u00e1\u017e k Pos\u00e1dkov\u00e9 hudb\u011b Velk\u00e1 Praha. Od 1. dubna 1946 se hudba ppl. \u010d. 27 stala hudbou vojensk\u00e9 akademie. \u0160krob\u00e1k ode\u0161el 1. \u010dervna 1946 jako dirigent k ppl. \u010d. 29 a v \u0159\u00edjnu se stal \u0161t\u00e1bn\u00edm prapor\u010d\u00edkem. V listopadu 1947 nastoupil trvale k Pos\u00e1dkov\u00e9 hudb\u011b Praha, kde vyst\u0159\u00eddal Emila Kapl\u00e1nka, odch\u00e1zej\u00edc\u00edho do v\u00fdslu\u017eby. V t\u00e9 dob\u011b se hudba pra\u017esk\u00e9 pos\u00e1dky \u0159\u00edzen\u00e1 Janem Fadrhonsem stala pojmem pro celou hudebn\u011b zainteresovanou ve\u0159ejnost. Koncerty na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech v Praze, \u010dast\u00e9 rozhlasov\u00e9 relace jen popularitu tohoto vynikaj\u00edc\u00edho t\u011blesa umoc\u0148ovaly. Po odchodu Jana Fadrhonse na MNO k 15. \u0159\u00edjnu 1949 p\u0159evzal na kr\u00e1tkou dobu \u0159\u00edzen\u00ed hudby Ferdinand \u0160krob\u00e1k, pov\u00fd\u0161en\u00fd p\u0159i zru\u0161en\u00ed sboru rotmistr\u016f v kv\u011btnu 1949 na poru\u010d\u00ed\u00adka hudebn\u00edka. Hudbu \u0159\u00eddil do 15. b\u0159ezna 1950, kdy byl jmenov\u00e1n dirigentem nov\u011b vytvo\u0159en\u00e9 hudby letectva, \u0159\u00edzenou od dubna 1949 Josefem Vel\u00e1nem. K 1. Prosinci 1951 ukon\u010dil dr\u00e1hu vojensk\u00e9ho hudebn\u00edka a ode\u0161el do d\u016fchodu. Na jeho m\u00edsto u hudby letectva nastoupil mladi\u010dk\u00fd Jind\u0159ich Brej\u0161ek.<\/p>\n
\u00a0V letech 1952 -1954 p\u016fsobil jako kapeln\u00edk hudby Dopravn\u00edch podnik\u016f Praha, instruktor Ml\u00e1de\u017enick\u00e9 hudby v P\u0159\u00edvorech u V\u0161etat a dal\u0161\u00edch r\u016fzn\u00fdch orchestr\u016f, porotce sout\u011b\u017e\u00ed a p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00fd kapeln\u00edk. Zbytek \u017eivota tr\u00e1vil jako d\u016fchodce v Pra\u00adze, snad n\u00e1hodou v ulici, le\u017e\u00edc\u00ed pod V\u00edtkovem. Zde tak\u00e9 24. srpna 1989 zem\u0159el. \u00a0\u00a0Mezi jeho zn\u00e1m\u00e9 skladby pat\u0159\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm pochody Pod Gerlachem, Pod V\u00edtkovem, Svorn\u011b k c\u00edli, Pozdrav hrdin\u016fm, Bojem k v\u00edt\u011bzstv\u00ed, Intercontinental, Sl\u00e1va v\u00edt\u011bz\u016fm, Gardov\u00fdm tankist\u016fm, Na\u0161im brig\u00e1dn\u00edk\u016fm, Pochod hutn\u00edk\u016f nebo Pivovarsk\u00fd pochod. Z dal\u0161\u00edch skladeb pak nap\u0159. val\u010d\u00edk Kv\u011bty jara, sm\u011bsi Podtatransk\u00e9 perly, Kv\u011bty z pod Radho\u0161t\u011b, r\u016fzn\u00e9 polky a dal\u0161\u00ed tane\u010dn\u00ed skladby.\u00a0
Text a foto: Bohumil Pe\u0161ek<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Nev\u00edm kolik lid\u00ed zn\u00e1 jm\u00e9no za\u0161ovsk\u00e9ho rod\u00e1ka Ferdinanda \u0160krob\u00e1ka. Pov\u011bdomou zm\u00ednku o tom, \u017ee se jedn\u00e1 o muzikanta, mi doplnil obs\u00e1hl\u00fd \u010dl\u00e1nek, kter\u00fd se mi n\u00e1hodou dostal do rukou.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_links_to":"","_links_to_target":""},"categories":[49,39,43],"tags":[56,52,61,57],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1927"}],"collection":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1927"}],"version-history":[{"count":3,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1927\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3089,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1927\/revisions\/3089"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1927"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1927"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1927"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}