{"id":1903,"date":"2014-05-14T01:35:26","date_gmt":"2014-05-14T00:35:26","guid":{"rendered":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/?p=1903"},"modified":"2014-05-19T17:37:12","modified_gmt":"2014-05-19T16:37:12","slug":"frantisek-can","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/frantisek-can\/","title":{"rendered":"FRANTI\u0160EK \u010c\u00c1\u0147"},"content":{"rendered":"<p><strong>ZAPOMENUT\u00dd ROD\u00c1K\u00a0&#8211;\u00a0profesor FRANTI\u0160EK \u010c\u00c1\u0147\u00a0 (1857-1924)<br \/><\/strong>M\u00e1lokdo si dnes dok\u00e1\u017ee p\u0159edstavit, jak Za\u0161ov\u00e1 vypadala v\u00a0polovin\u011b 19. stolet\u00ed.\u00a0V\u00a0t\u00e9 dob\u011b u\u017e \u0161indelov\u00e9 st\u0159echy na d\u0159ev\u011bn\u00fdch domech pro\u0159\u00eddly, nahradila ji ta\u0161kov\u00e1 krytina, kter\u00e1 \u010dervenou barvou uprost\u0159ed zelen\u00fdch zahrad vesnici p\u011bkn\u011b o\u017eivovala.<!--more--> Mimo orbu a chov dobytka se lid\u00e9 zam\u011bstn\u00e1vali nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edmi \u0159emesly. Tkalci chodili tk\u00e1t do kr\u00e1sensk\u00e9 tov\u00e1rny na polohedv\u00e1b\u00ed. Mnoho d\u011bln\u00edk\u016f a d\u011blnic pracovalo v\u00a0Nov\u00e9m Ji\u010d\u00edn\u011b v\u00a0tov\u00e1rn\u00e1ch klobou\u010dnick\u00e9, tab\u00e1kov\u00e9 a soukenick\u00e9. D\u011bln\u00edky zam\u011bstn\u00e1vala tak\u00e9 cihelna v\u00a0Hrachovci, v\u00a0Kr\u00e1sn\u011b skeln\u00e9 hut\u011b a sirk\u00e1rna. Lid\u00e9 v\u00a0Za\u0161ov\u00e9 pletli sedadla pro tov\u00e1rny na oh\u00fdban\u00fd n\u00e1bytek. Zab\u00fdvali se tak\u00e9 h\u00e1\u010dkov\u00e1n\u00edm vlo\u017eek do pe\u0159in a od\u011bvn\u00edch dopl\u0148k\u016f. Pracovali v\u00a0lomech a tak\u00e9 v\u00a0les\u00edch.\u00a0 Obec m\u011bla v\u00a0t\u00e9 dob\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 200 dom\u016f a p\u0159ibli\u017en\u011b patn\u00e1ct set obyvatel.\u00a0<\/p>\n<p>Dne 2. z\u00e1\u0159\u00ed 1857 se v\u00a0Za\u0161ov\u00e9 narodil Franti\u0161ek \u010c\u00e1\u0148, kter\u00fd se dok\u00e1zal vymanit z\u00a0b\u011b\u017en\u00e9 ka\u017edodennosti, stal se vlastiv\u011bdn\u00fdm pracovn\u00edkem, vypracoval se na profesora. U\u010dil na gymn\u00e1zi\u00edch v\u00a0Opav\u011b, Z\u00e1b\u0159ehu a v\u00a0Kutn\u00e9 Ho\u0159e, pak na Vysok\u00e9 \u0161kole v\u00a0Brn\u011b. V\u0161ude \u0161\u00ed\u0159il n\u00e1rodn\u00ed uv\u011bdom\u011bn\u00ed, co\u017e bylo v\u00a0t\u00e9 dob\u011b \u010dasto trnem v\u00a0oku rakousk\u00fdm \u00fa\u0159ad\u016fm.\u00a0Prof. Franti\u0161ek \u010c\u00e1\u0148 spolupracoval tak\u00e9 s\u00a0akademick\u00fdm mal\u00ed\u0159em\u00a0Rudolfem Schlattauerem (1861\u20131915) p\u0159i zalo\u017een\u00ed gobel\u00ednov\u00e9 d\u00edlny v\u00a0Za\u0161ov\u00e9 (1898).\u00a0V\u00a0t\u00e9 dob\u011b u\u010dil mal\u00ed\u0159 Rudolf Schlattauer v\u011bt\u0161\u00ed po\u010det d\u011blnic um\u011bn\u00ed v\u00fdroby gobel\u00edn\u016f, ale tak\u00e9 v\u00e1z\u00e1n\u00ed orient\u00e1ln\u00edch koberc\u016f. Roku 1905 zav\u00e1d\u011bl h\u00e1\u010dkov\u00e1n\u00ed irsk\u00fdch krajek, kter\u00e9 o pades\u00e1t let pozd\u011bji p\u0159ivedla k\u00a0dokonalosti Mistryn\u011b Za\u0161ovsk\u00e9 krajky v\u00a0podob\u011b za\u0161ovsk\u00fdch kyti\u010dek pan\u00ed Milada Jaro\u0148ov\u00e1 (1917-2005).\u00a0Pracovnice tehdy vyd\u011bl\u00e1valy denn\u011b 2 K\u00a0i v\u00edce, ale \u2026 \u201eM\u00e1lokter\u00e9 \u017eeny posud z\u00a0um\u011bn\u00ed toho t\u011b\u017e\u00ed. Zd\u00e1 se, \u017ee obvykl\u00fd v\u00fdd\u011blek v tov\u00e1rn\u00e1ch nedal um\u011bn\u00ed nov\u00e9mu zdom\u00e1cn\u011bti.\u201c<\/p>\n<p>\u00a0Podle farn\u00ed kroniky z roku 1924 byla\u2026 \u201eZima velmi tuh\u00e1 a panovala, jak j\u00ed p\u0159in\u00e1le\u017e\u00ed, od polovice prosince do 21. b\u0159ezna. Takov\u00e9 zimy lid\u00e9 nepamatuj\u00ed. Ne\u017e, d\u00edky Bohu, p\u0159e\u010dkali jsme ji \u0161\u0165astn\u011b.\u201c\u00a0Rok i jinak za\u010d\u00ednal ne\u0161\u0165astn\u011b.\u00a0\u201eDne 12. b\u0159ezna byl v\u00a0pasek\u00e1ch na Zubersku bl\u00edzko hranic za\u0161ovsk\u00fdch mezi 3. a 4. hod. odpoledne zavra\u017ed\u011bn zp\u016fsobem besti\u00e1ln\u00edm a teprve 13.4. nalezen hajn\u00fd Ludv\u00edk Do\u0159i\u010d\u00e1k ze Zub\u0159\u00ed. Jako podez\u0159el\u00ed z\u00a0vra\u017edy zat\u010den\u00ed dva pytl\u00e1ci ze Za\u0161ov\u00e9, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed ze Zub\u0159\u00ed, tak\u00e9 se k\u00a0vra\u017ed\u011b p\u0159iznali.\u201c\u00a0Ani jaro neukazovalo p\u0159\u00edv\u011btivou tv\u00e1\u0159. \u201eKa\u017ed\u00fd den poh\u0159eb.\u201c Obt\u00ed\u017ee byly i s\u00a0poln\u00edmi pracemi. \u201eSt\u011b\u017e\u00ed dostali jsme osivo a zem\u00e1ky do zem\u011b. Zem\u00e1k\u016f mnoho na poli vyhynulo. V\u00a0\u010dervenci v\u0161ak nastala velik\u00e1 vedra, zem vysu\u0161ena tak, \u017ee se nedalo ani kopat. Byla to pr\u00e1ce v\u00a0zem\u00e1c\u00edch t\u011b\u017ek\u00e1 a nam\u00e1hav\u00e1.\u201c\u00a0<br \/>P\u0159esto se naskytl i slavnost\u00ed okam\u017eik. \u201eDne 25. a 26. \u010dervna nav\u0161t\u00edvil pan prezident T. G. Masaryk Val. Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed. Z\u00a0cel\u00e9ho okresu p\u0159i\u0161ly d\u00edvky p\u0159iv\u00edtat hlavu st\u00e1tu. Na n\u00e1m\u011bst\u00ed bylo slavnostn\u00ed uv\u00edt\u00e1n\u00ed v\u0161emi \u00fa\u0159ady, korporacemi a spolky. Bydlel v\u00a0Krasn\u011b v\u00a0z\u00e1mku hrab\u011bte Sailerna. Za duchovenstvo byl far\u00e1\u0159 za\u0161ovsk\u00fd Stan\u010d\u00e1k s\u00a0far\u00e1\u0159em zubersk\u00fdm Segetem. Z\u00a0Val. Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed odejel p. prezident na Vset\u00edn.\u201c \u00a0Profesor Franti\u0161ek \u010c\u00e1\u0148 se do\u010dkal svobodn\u00e9ho \u010ceskoslovenska. Mo\u017en\u00e1 byl mezi t\u011bmi, kte\u0159\u00ed v\u00edtali prezidenta Osvoboditele. Jeho \u010das se v\u0161ak naplnil. Zem\u0159el ve v\u011bku 67 let dne 15. 9. 1924 v\u00a0Za\u0161ov\u00e9.<\/p>\n<p><em>(sb)<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>ZAPOMENUT\u00dd ROD\u00c1K\u00a0&#8211;\u00a0profesor FRANTI\u0160EK \u010c\u00c1\u0147\u00a0 (1857-1924)M\u00e1lokdo si dnes dok\u00e1\u017ee p\u0159edstavit, jak Za\u0161ov\u00e1 vypadala v\u00a0polovin\u011b 19. stolet\u00ed.\u00a0V\u00a0t\u00e9 dob\u011b u\u017e \u0161indelov\u00e9 st\u0159echy na d\u0159ev\u011bn\u00fdch domech pro\u0159\u00eddly, nahradila ji ta\u0161kov\u00e1 krytina, kter\u00e1 \u010dervenou barvou uprost\u0159ed zelen\u00fdch zahrad vesnici p\u011bkn\u011b o\u017eivovala.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_links_to":"","_links_to_target":""},"categories":[49,39,43],"tags":[51,52,53,63],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1903"}],"collection":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1903"}],"version-history":[{"count":1,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1903\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1904,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1903\/revisions\/1904"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1903"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1903"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/historie.zasova.info\/subdom\/historie\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1903"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}