Osobní vzpomínka na Ferdinanda Škrobáka …
Z tohoto mám velkou radost … Ozvala se nám čtenářka p. Lenka Doležalová, že má ve své sbírce známek obálky se jménem Ferdinanda Škrobáka – dirigenta vojenské hudby…
Z tohoto mám velkou radost … Ozvala se nám čtenářka p. Lenka Doležalová, že má ve své sbírce známek obálky se jménem Ferdinanda Škrobáka – dirigenta vojenské hudby…
Víte, co spojuje jména : Jaroslav Hambálek, František Nohavica, Josef Hrabovský a Karel Svět? Jde o naše rodáky, kteří se nesmazatelnou stopou zapsali do odboje a tím i do dějin města Brna a jsou součástí encyklopedie osobností …
Druhou částí scénáře dnes ukončíme naše „květnové oslavy“ se souborem Zašovjan. I když měly nepopiratelný ideový nádech, přesto byly pěknou příležitostí ke společné práci a její prezentaci – kolik máme takových příležitostí dnes ??
Jak to vypadalo ve válečné době před 70 lety ve Veselé – tak to nám zprostředkuje článek paní Kubrické …
Oslavy probíhaly za účasti celého souboru Zašovjan v sobotu 24.5.1975 v sále OB v Zašové – průvodního slova se ujal mimo jiné i pan Vladimír Žemla …
Oslavy osvobození byly vždy velkou událostí – v roce 1975 probíhaly v sále OB v režii souboru Zašovjan pod názvem „Zašovjan květnu“ – jako připomenutí 30. letého výročí konce války a 25. let souboru …
Květen 2015 je ve znamení oslav 70. mírových let – tedy let, které mnozí prožili sice v těžkých podmínkách, v útlaku a nesvobodě komunistického režimu, ale zároveň v relativním klidu zbraní … Jak vidíme dnes a denně v médiích – není to samozřejmost! Proto s úctou vzpomeňme na ty, kteří k vytoužené svobodě pomohli a položili za ni život …
S blížícími se Velikonocemi je spojen i návrat magických tónů kostelních zvonů – a právě o nich bude dnešní Veselské povídání paní Kubrické…
O tom, že je SDH nejstarším fungujícím spolkem v obci jsme se zmínili již zde. Jsem proto moc rád, že zde můžeme uveřejnit kompletní historii sboru od roku 1893 do roku 2013. Jde o almanach, vydaný u příležitosti 120. let Sboru dobrovolných hasičů v Zašové .
Připomeňme si učitele, básníka a spisovatele Metoděje Jahna (14. 10. 1865 – 14. 9. 1942) – rodáka z Valašska. Tělem i srdcem měl vazbu k Valašskému Meziříčí, kde se narodil a vystudoval gymnázium, k Zašové, která byla jeho prvým učitelským místem a kde rozvíjel literární tvorbu, ke Komárovicím u Kelče, kde působil na jednotřídce jako řídící učitel a k Rožnovu pod Radhoštěm, kde byl řídícím učitelem na obecné škole chlapecké a kde se jeho literární tvorba uzavřela.