Archiv Rubrik: Poutní místo Zašová – Stračka

Poutní místo Zašová

O Zašové se píše v mnoha knihách – další v řadě je „Poutní místa Moravy a Slezska“ – napsal František Odehnal, vyšlo v nakladatelství Debora Praha v roce 1995.

„Číst více“


FRANTIŠEK PAVLICA A JEHO DÍLA

V časopisu Spektrum Rožnovska  vyšel před časem v rubrice „Rožnov známý neznámy“ článek pana Richarda Sobotky o mozaice na rožnovském vlakovém nádraží. Se svolením redakce i autora jej níže uvádíme. A vše doplníme i o další práce tohoto autora.

„Číst více“


Dříve a nyní …

Pozorní čtenáři si možná všimli, že nám přibyla nová rubrika. Nazvali jsme ji „Dříve a nyní“ a soustředíme se v ní na porovnání stejných míst z historických pramenů, pohledů a fotografií a porovnáme s dnešním stavem.

„Číst více“


Pečeť Zašové a Veselé

Zajímavou historii má Zašovská obecní pečeť. Podrobně o tom píše bývalý kronikář pan Zdeněk Poruba v knize o Zašové, která vyšla v roce 2003.

„Číst více“


Poutní místo Zašová …

O historii poutního místa Zašová a s ním spojeným pramenem Stračka toho bylo napsáno a zveřejněno mnoho. Postupně zde budeme tyto věci uveřejňovat.

„Číst více“


Zajímavé odkazy o Zašové

Spoustu informací o Zašové a její historii najdeme na internetu – ty nejzajímavější si dovolím shrnout zde …

„Číst více“


ZAŠOVSKÝ BETLÉM

Výtvarné zobrazení narození Ježíše Nazaretského v městečku Betlémě se rozšířilo ve 4. stol. v katolické Itálii, zde v 17. století betlémy zlidověly. V českých zemích se zvyk stavění betlémů ujal koncem 18. století.

„Číst více“


ZAŠOVSKÝ FARÁŘ P. HEŘMAN ŠTÍHEL

ZAŠOVSKÝ FARÁŘ P. HEŘMAN ŠTÍHEL (16.10.1903 Staříč u Místku – 28.3.1946 Zašová)

P. Heřman Štíhel, farář u Matky Boží v Zašové, profesor náboženství, působil v Zašové v letech 1940-1946, byl v pořadí třináctým zašovským farářem. Ve své době, a je tomu tak podnes, byl považován za mimořádně ušlechtilý zjev.

„Číst více“


P. JAROSLAV NOHAVICA

P. JAROSLAV NOHAVICA – ZAŠOVSKÝ KNĚZ (1.2.1921 Zašová – 27.4.1949 Hranice) 

Dřevěná chaloupka nedaleko mostu přes zašovský potok, kde se Jaroslav Nohavica narodil, patřila k těm ubožejším. Přesto právě z ní vyšel zašovský novokněz.

„Číst více“


„VRANEČKOVA“ KRONIKA

Jsem velmi rád, že zde můžeme se souhlasem autora p. Drápaly uveřejnit výběr z tkz. Vranečkovy kroniky. Jde o faktografické informace, které se přímo vážou na historii Zašové.

„Číst více“


Vyhledat

Rubriky

Výběr fotoalb



Miniatury
Prezentace