Archiv Rubrik: Zašová

LUDVÍK JAROŇ – LEGIONÁŘ

V severní části zašovského hřbitova se nachází černý pomník s bílým nápisem: „Ludvík Jaroň, francouzský legionář a krejčovský mistr v Paříži, 1874 – 1935.“ Vedle je na pomníku zažloutlá fotografie.  Kdo byl Ludvík Jaroň?

„Číst více“


VÝLET DO DÁVNÉ HISTORIE – staré matriční knihy

Je spousta lidí, kteří se dnes zajímají o historii svého rodu a sestavují si „rodinný strom“, odborně se tomuto odvětví říká genealogie (věda zkoumající vztah dvou souvisejících jevů nebo faktů; rodokmen, rodopis, věda o rodové posloupnosti).

„Číst více“


P. JAROSLAV NOHAVICA

P. JAROSLAV NOHAVICA – ZAŠOVSKÝ KNĚZ (1.2.1921 Zašová – 27.4.1949 Hranice) 

Dřevěná chaloupka nedaleko mostu přes zašovský potok, kde se Jaroslav Nohavica narodil, patřila k těm ubožejším. Přesto právě z ní vyšel zašovský novokněz.

„Číst více“


„VRANEČKOVA“ KRONIKA

Jsem velmi rád, že zde můžeme se souhlasem autora p. Drápaly uveřejnit výběr z tkz. Vranečkovy kroniky. Jde o faktografické informace, které se přímo vážou na historii Zašové.

„Číst více“


J.O. BOR A ZAŠOVÁ

Postava autora básnické sbírky Zašovské pomněnky, která v roce 1947 vyšla pod pseudonymem J. O. Bor, byla po dlouhá léta tajemstvím. Dokonce přepečlivý spisovatel Oldřich Šuleř ve své knize „Laskavé podobizny“ (Repronis Ostrava, 2005) uvádí: „Postava Jana O. Bora je – byť to zní neskutečně – zahalena tajemstvím, věru že se o něm tuze málo ví.“

„Číst více“


PROMĚNA ZAŠOVSKÉHO NÁDRAŽÍ

V polovině června 2010 definitivně zanikla budova zašovského železničního nádraží.  Patřilo k cechovním náležitostem, aby vlaková nádraží pěkně vypadala. Personál jednotlivých nádraží jako by soutěžil, které z nich bude úpravnější celkovým vzhledem budovy, okolí i květinovou výzdobou.

„Číst více“


ARNOŠT BOROVIČKA – ZAŠOVSKÝ VARHANÍK

ARNOŠT BOROVIČKA – ZAŠOVSKÝ VARHANÍK  (3.1.1891 – 19.5.1950)   

Nahlédnutím do závěru předminulého století se můžeme poučit, že v březnu roku 1891 se konaly volby do říšské rady, kde konzervativní staročeši byli nuceni ustoupit radikálním mladočechům, ti založili Národní stranu svobodomyslnou, bojující za občanská práva, rovnost a rozšíření samosprávy. V květnu roku 1891 byla v Praze zahájena jubilejní zemská výstava

„Číst více“


KAPLIČKA U ALŽBĚTY

V Zašové, asi 1 km někdejší úvozovou cestou od hřbitova směrem k západu, přes potůček v Háji a dál na Krhovou, stojí na návrší a uprostřed polí osamělá kaplička. Původně byl ve vitrínce obrázek sv. Alžběty, proto se tomu místu dodnes říká „u Alžběty“.

„Číst více“


UČITEL A MALÍŘ VÁCLAV JAROŇ

Připomeňme si zašovského rodáka, učitele a malíře Václava Jaroně. Narodil se 4. 2. 1920 v Zašové, zemřel 20. 3. 2005 ve Valašském Meziříčí. Od dětství byl život Václava Jaroně pevně srostlý s Valašskem. Povoláním byl učitel, působil doma i v zahraničí.

„Číst více“


POMNÍKY T.G. MASARYKA ANEB JAK TO BYLO S TÍM ZAŠOVSKÝM …

Trpěly egyptské sfingy, žoldáci několika armád si z nich udělali terče pro své zbraně. Krutý konec potkal Stalinovu sochu na Letenské pláni v Praze a pozůstatek podstavce dodnes nechává tušit o jak mohutný monument šlo, než ho rozmetala exploze. Nejrůznější plastiky minulého režimu jsou káceny a smýkány v nejlepším případě do depozitářů a nabízeny sběratelům kuriozit, v horším případě končí v tavicích pecích. Neméně dramatické osudy měly sochy prvního Československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.

„Číst více“


Vyhledat

Rubriky

Výběr fotoalb



Miniatury
Prezentace